Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Půl roku v Africe

Etiopský Kocourkov

Lucie Kinkorová, Petr Drbohlav / 22.10.2003

Už přes týden jsme se nemyli. Věčně není voda. A už dva dny nám ji v jednom hotelu slibují. Dnes prý konečně voda dorazila. Bereme mýdlo a ručník a slavnostně se vydáváme přes půl města za sprchou.

Za třicet haléřů se můžeme v temné vybetonované místnůstce na dvorku největšího místního hotelu - bordelu omýt ve studené vodě. Dveře do sprchy se nezamykají. Je třeba je zapřít dřevěnou tyčí, která se opře o protější stěnu a potom se obkročí, protože sprcha je přímo nad ní. Ale ten pocit po umytí!

Usínáme za relativního klidu, porovnáme-li to s včerejší noční diskotékou přímo v hotelu. Kolem půlnoci se však strhává přímo pod naším oknem hádka prostitutky se zákazníkem o peníze. Slečna je opilá a má velmi pronikavý hlas. Petr ji prosí i nadává, aby se šla hádat někam jinam. Všechno marně. Už už chce na hádající se pár vychrstnout obsah nočníku, když si nakonec dávají ode mě říct a klidí se jinam.

Státní autobus nebrat
Ještě za tmy pospícháme na autobusové nádraží. To ještě nevíme, že nemusíme. Do Addis Abeby jedou dnes asi čtyři autobusy. Tři soukromé a jeden státní. Na ten je možné si koupit lístek den v předstihu, jak jsme to udělali my, a čekat dvě hodiny po předpokládaném času odjezdu, než nás pustí dovnitř. Všechny ostatní autobusy jsou už dávno pryč, když se pomalu otevírají dveře toho našeho. Lidé se tlačí ve frontě formované nataženým lanem. Samozřejmě, že všichni podlézají provaz přímo u dveří. Nesmyslná bitka a tlačenice jako v každém jiném autobuse.

My nikam nespěcháme, máme na lístcích napsána čísla sedadel. Jenže záhy zjišťujeme, že lístek je jediná očíslovaná věc. Uvnitř autobusu nic takového neexistuje. Po půl hodině všichni sedí - kromě nás. Stojíme vedle třech jediných volných sedaček, které obsazuje pět tašek a jejich majitel je agresivně brání. Kluci je ještě agresivněji vyhazují na zem a zabírají místa. Člověk s jedním lístkem nepotřebuje čtyři křesílka. Jenže to on nechápe. Další půl hodinu jezdíme po městě, vypouštíme profesionální zasedavače a nabíráme skutečně pasažéry. Tohle bohužel není Kocourkov, ale Etiopie, l.p. 1995.