Běžky - prkénka nejen do stopy

Každý chce to nejlepší
Důležité je umět správně zařadit nejdříve sebe. Jiné lyže si zvolím jako turista-začátečník, turista-pokročilý a zcela odlišné lyže si vybírám jako zkušený závodník. Pokud jsou tedy pro vás borci v kombinézách prohánějící se po závodních tratích pouze referenční skupinou, volte lyže raději z kategorie turistické. Věřte, že i do vybavení na běžky se dají nacpat desetitisíce, ale to nejdražší v případě lyží neznamená to nejlepší. Pokud začínáte od píky na super závodních lyžích, buďte si jisti, že vás to dokonale odradí.

Délka lyží
Od vaší lyžařské vyspělosti se odvíjí i délka vašich lyží. Delší lyže jsou hůře ovladatelné, ale zase mají lepší skluzní vlastnosti a jezdí tedy rychleji. Pro klasiku se obvykle doporučují lyže o 20-30 cm vyšší než je délka postavy, pro bruslení je vhodné mít lyže shodné s výškou postavy či o 10-15 cm delší. Je však důležité vzít v úvahu ještě jeden parametr – a tím je váha, kterou budete lyži při jízdě zatěžovat. Pokud spadáte do kategorie “malí, obtloustlí, spokojení” (nic proti :-), vyberte lyže tak, abyste je neprošlápli. Pod vázáním by měl vzniknout oblouček, který společně se správným namazáním lyže zpříjemní vaši jízdu. Jde o tzv. mazací komoru, na kterou se nanáší stoupací vosk.

Kterak lyže vypadají?
Skluznice je vždy vyrobena z polyethylenu, ale může mít různé příměsi. Těmi nejzákladnějšími jsou grafit (často obohacený fluorem) – který se používá u lepších sportovních lyží či u lyží závodních. Základní výhodou grafitové skluznice je kvalitnější skluz, její nevýhodou je náchylnost k poškození. Na přecházení štěrkové silnice s tímto typem skluznice můžete rovnou zapomenout, poškození v takovém případě by bylo téměř jistě fatální. Grafitová skluznice si nejen díky vyšší ceně zaslouží zvýšenou péči. Pokud tedy zrovna nehodláte svým “miláčkům” věnovat pozornost po každých padesáti najetých kilometrech, zvolte raději sklolaminátovou skluznici. Sklolaminát (někdy v kombinaci s karbonem) je většinou bílý či barvený do odstínu šedé. Vydrží více mechanického poškození, protože je tvrdší (tím vás ovšem nenabádám k pochodům po pískovišti, ale jen tak “nějaký šutřík” jej závažně nepoškodí), avšak takové skluznice jsou mnohem pomalejší.

Síla skluznice je zhruba 1-1,5 mm a co se týče její struktury, může být úplně hladká nebo s mikroskopickým drážkováním či se šupinami v mazací komoře. Těmto šupinám se říká např. multigrip či no wax (záleží na výrobci). Skluznice se šupinami se nemusí mazat a je vhodná pro sváteční lyžaře, kteří upřednostní nenáročnost přípravy lyže před kvalitou skluzu.

Jádra lyží se dělí na dvě základní kategorie - umělá a dřevěná, přičemž jejich konstrukce se liší podle výrobce. Kvalita jádra závisí na kvalitě přidávaných materiálů, takže nelze zcela přesně určit, který typ je horší a který lepší.

Není bez zajímavosti, že značky z určité oblasti mají radši ten typ sněhu, “na kterém” byly vyrobeny. Říká se, že skandinávské Madshus jedou skvěle na tvrdém severském sněhu a např. v Americe, kde je větší vlhkost vzduchu, se majitelům těchto lyží příliš nedaří. To ale asi poznají jen zkušení běžkaři nebo závodníci.

Dle nejčastěji provozovaného způsobu jízdy je vhodné si vybrat i typ lyží: na bruslení (skate), klasiku, combi a back country - lyže pro pohyb ve volném, neupraveném terénu.

Bruslení
Poznáme je hlavně podle špičky, která je u těchto typu lyží jen velmi málo prohnutá, protože přes ni není veden skluz. Lyže pro bruslení nemají po celé délce výrazné prohnutí, jako je tomu u “klasiček”, neboť prošlápnutí lyže nehraje roli.

Klasika
Mají výraznou špičku s ostřejším vrcholem, přes kterou je veden správný skluz a “odšvihnutí” nohy po odrazu. Další faktorem je výrazné klenutí lyže v oblasti mazací komory, které umožňuje při přenesení váhy na lyži přilnutí mazací komory s voskem k povrchu sněhu, což zajišťuje odraz. Technické zvládnutí odrazu při klasice není jednoduchou záležitostí, proto méně zdatní lyžaři mají oblast mazací komory mnohem širší, než je tomu u těch pokročilejších, neboť nedokáží lyži správně zatížit.

Combi
Na combi lyžích si pohodlně zabruslí i “zaklasikuje” sportovně založený turista, avšak pro závodníky je tento kompromis nepřijatelný. Problém je také s mazáním. Nepočítejte s tím, že combi styl použijete při jednom výletu. Pokud na lyže nanesete klasikový vosk, už si na nich nezabruslíte, a naopak, bez vosku se klasikou téměř nepohnete z místa. Combi lyže jsou vhodné pro ty, co se jeden den rozhodnou bruslit a druhý jet klasicky a podle toho lyže náležitě připraví.

Back country
Jsou širší, pevnější, pohodlnější a stabilnější. Někdy se vyrábí v provedení s ocelovými hranami, které usnadňují pohyb po neupraveném, např. zmrzlém povrchu. Nutno podotknouti, že v tomto případě se nejedná o nějaký stylový pohyb, ale spíše o chůzi na lyžích.

Pokud jste na běžkování zanevřeli v dětství coby zoufalí, utrmácení sněhuláci ve vlhkém oblečení, příšerné zimě a s bakulemi sněhu pod patou lyže, pak je teď ten správný čas vaši fóbii změnit v radost z jízdy ve stopě i mimo ni. Dobré, odpovídající a dnes poměrně dostupné vybavení je dostatečnou motivací pro tento levný a celkem nenáročný sport. Věřte, že pokud toto vybavení pořídíte i svým dětem a nepřenecháte jim to “po tatínkovi”, najdou si v lyžování zalíbení. Pak teprve se tento sport může stát všeobecně oblíbeným. A nezapomeňte: "Kdo maže, ten jede :-) !"