Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > 7 dní v Libanonu

Baalbeck – největší Jupiterův chrám

Martin Polák / 10.12.2008

Ráno jsme taxíkem vyrazili na Colu, kde jsme během chvilky sehnali autobus na Baalbeck a pak v něm 20 minut čekali, než se zaplní. No jo, každý den něco nového. Autobus nabral směr čistě východní, tj. do vnitrozemí. Po tom, co jsme se prokousali Beirutem, se nám otevřel pohled do slavného slunečního údolí mezi pohořími Libanonu a Anti-Libanonu. Kdybychom bývali měli Lonely Planet, věděli bychom, že máme vystoupit a nasát taky trochu vzduchu z nížin a vína ze sklepů. No jo, příště…

Centrum Hizballáhu

Po cestě jsme sledovali zasněžené vrcholky třítisícovek po levé straně a dvoutisícovek na pravé a občas jukli na nekonečné lány vína. Minuli jsme malou moderní mešitu a byli jsme na konečné. Město Baalbeck tedy moc zajímavé není. Museli jsme do něj proniknout jen proto, že jsme potřebovali vyměnit peníze na vstup do památky – největšího Jupiterova chrámu. Cestou nás už okupovali pouliční prodavači a nabízeli nám všechno včetně triček s vlajkou hnutí Hizballáh, což nám připomnělo, že jsme v jednom z jeho center. Tak jsme si hned každý jedno koupili a krásně si při tom zasmlouvali.

Největší chrám v troskách

S prodavači ve vleku jsme se dostali k hlavní bráně atrakce, kde byli další prodavači a trochu se o nás začali přetahovat, i když to mohlo být jen na oko. Slíbili jsme návštěvu jednomu z nich po prohlídce a zmizeli za branou. Obrovský areál! V úžasu jsme procházeli gigantické budovy nebo jejich zbytky a čím dál více se nás zmocňoval pocit zmaru. To co vymyslel geniální lidský mozek a vytvořilo mnoho lidských rukou, stejně chytré mozky a mnoho rukou zbořily. V průvodci píší, že byl chrám zčásti pobořen také vinou obrovského zemětřesení, které srovnalo se zemí skoro celé město Baalback.

Může za to zemětřesení?

V jiném průvodci jsme se ale dočetli, že před zemětřesením zbývalo z největšího Jupiterova chrámu už jen 9 sloupů (původně jich bylo přes 50) a zemětřesení porazilo jen 3 z nich! A to hlavně proto, že už nebyli součástí stavby, která je dříve držela. Dnes z chrámu zůstalo jen 6 sloupů, které jsou dosud majestátně nádherné a nejvyšší stojící na světě (podle průvodce). Byli jsme na lidi hrozně naštvaný! Mezi troskami probleskovaly zasněžené svahy pohoří Libanonu a ten kontrast nám aspoň trochu narovnával náladu. V celkem zachovalém zbytku chrámu, zasvěceném patronu vína Bachsusovi, jsme se poklonili, poděkovali bohu za ten spásný životadárný nápoj a poněkud rozladění opustili ruiny.

Nakupte levně, cokoliv vás napadne

Za branou nás už čekal náš spřátelený obchodník a zval nás na kafe do svého domu. Podlehli jsme. Po prohlídce zříceniny jsme byli poněkud duševně malátní. Z domu se vyklubal rozlehlý obchod, kde se pod jednou střechou nacházely a daly koupit památky z jakékoliv doby jakékoliv dávné říše z libovolné části světa. Pašované korále od Tuaregů, etruská kopí nebo aztécké obřadní masky, a to vše hluboko pod cenou! Popili jsme výjimečně dobré kávy, pokouřili a vyslechli si historii upadajícího obchodu v Libanonu. Ocitli jsme se rázem v rolích zachránců země, turistů s nabitými peněženkami ochotnými koupit, co unesou. Naštěstí naše nosnost byla silně limitována velikostí našich chlebníčků. Přesto nám zručný prodavač vyplnil drahocenným materiálem každou skulinku našich batůžků. A až po prohlídce parkoviště a přilehlých ulic v doprovodu Nikol, kdy se přesvědčil, že jsme nepřijeli luxusním Mercedesem s nákladním přívěsem, zanechal naléhání, přestal plnit igelitky a dokonce přistoupil na jakési jednání o slevě. Během něj nám ovšem bagáž ztěžkla o další kilogramy. Odnesli jsme si náhrdelníky, náramky, náušnice, trička, vlajky, šaty a různé odznáčky za pouhých 150 Eur. Neodnesli jsme si hrníčky, obrovské náhrdelníky, pohledy, talíře, džbány, sošky, sochy, vlajky, čepičky, fezy, hodiny, hodinky, džezvy, nože, šíši, meče, nábytek, šavle a sekery, kamínka, drahé i levné kameny, stolní hry, zrcadla, kuchyňské roboty, a další … třeba koberce.

Tyr nebo cedry?

Náš přítel prodavač se s námi nakonec rozloučil dobrou radou. Až do té doby jsme váhali jestli zítra navštívit starodávný Tyr s jeho slavnými památkami, a nebo se vypravit za cedry. Prodavač nás vášnivě zrazoval od cesty za stromy, které si můžeme přeci prohlédnout kdekoliv – například před jeho obchodem, a horoval pro Tyr, zázrak člověčí víry, úcty a tvůrčího génia. O cíli zítřejší cesty bylo ve vteřině rozhodnuto. Pojedeme za stromy! Měli jsme dost té lidské zručnosti v čemkoliv a navíc jsme pojali podezření, že náš přítel prodavač má v Tyru filiálku. Vypadli jsme s plným pytlem směrem pryč z města a po cestě ještě navštívili zbrusu novou mešitu před dokončením. Oba jsme viděli už hodně mešit, ale tahle byla zvláštní svou vnitřní výzdobou. Stěny, sloupy podpírající klenbu i klenba samotná, vše bylo pokryto zrcadly různých barev, které jakoby zbortili proporce chrámu a místnost pravidelných rozměrů, změnili v jakousi beztvarou jeskyni, vodní svět, vesmírnou loď, chuchvalec… Vyšli jsme okouzleni a u stánku před vraty si koupili přívěšky na klíče, ozdobené vlajkami Hizballahu.

Průvodce se někdy hodí

Před chrámem u silnice jsme stopli minibus a odporoučeli se zpět do Beirutu. Cestou jsme listovali v zakoupených brožurkách a objevovali v nich všechno, co jsme zapomněli objevit. Nejvíce nás mrzelo, že jsme prošvihli tři největší opracované kameny na světě, které leží v základech baalbeckého chrámu a zastávku, kde bylo možné podniknout exkurzi do vinných sklípků a ochutnat skvělé libanonské červené víno…