Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > 7 dní v Libanonu

Lyžovačka v Libanonu

Martin Polák / 19.11.2008

Další den jsme si přivstali, sbalili lyžařské vybavení a vyrazili taxíkem na Doru. Cílem cesty bylo tentokrát lyžařské středisko Faraya, vzdálené necelých 50 km od Beirutu. Minibusem jsme vyjeli za město, kde jsme vystoupili u odbočky do hor.

Taxík za všechny prachy

Za dalších $ 10 (dohromady) jsme se dostali do Faraye Maazar – městečka, odkud se vyráží do různých stran do lyžařských center. Taxikář byl starší snědý muž, který celou cestu nedovolil ručičce rychloměru klesnout pod 90, ať jsme jeli městem, vesnicemi, do kopce nebo z kopce. V ruce drtil růženec a usmívaje se stále si něco mumlal – asi modlitbu. Proto jsme taky nejspíš jízdu přežili.

Hlavně být in

Ve Faraye jsme si zvolili směr a vyrazili dál stopovat. Po několika méně vydařených stopech nám sám od sebe zastavil Habib, pomerančový chlapec s malým bílým teréňákem, za kterým táhnul obrovitý pomeranč na kolečkách s džusem pro školní výlet, a vysadil nás přímo u půjčovny lyží, kde jsme za $ 20 (oba) vyfasovali po páru lyží a bot. Lyží velice kvalitních, bot už méně – pravděpodobně proto, že Mako trval na černé barvě lyžáků, přestože patřily evidentně do nižší kategorie, čemuž se všichni okolo, postrádajíce špetky smyslu pro tuning, notně divili.

Lyžování bez chybičky

K vlekům jsme vyrazili (po zakoupení permanentky na půl dne za $ 20 - zase dohromady) plni nadšení, jelikož počasí bylo nádherné, sněhu kupy a jiné lyžaře kromě nás nebylo vidět. Areál byl rozlehlý a do všech stran se rozbíhaly vleky na vrcholky oblých, ale přitom příkrých, skoro třítisícových kopců. Sníh byl firnového charakteru, podle výšky v různém stupni měknutí, a i přes pokročilou denní dobu ve výborné kondici. Dílem díky dokonalé úpravě, dílem nedostatkem lyžařů, kteří by svahy rozryli.

Pozor na místní lyžaře

Lyžování bylo prostě bez chybičky i přes vypůjčenou výstroj a na náš vkus pomalu se sunoucí vleky. Na sjezdovkách sklonů mezi naší červenou a černou nebylo téměř nikoho. Možná naštěstí, jelikož nás různé informační zdroje upozorňovaly na nebezpečný lyžařský styl libanonských sjezdařů, ve kterém je rozpoznatelný silný vliv filozofie kamikadze. Potkali jsme pouze tři podezřelé mladíky na lyžích v civilních oblecích, na kterých by nebylo nic divného, kdyby během sjezdu neprokládali jízdu, jen tak mimochodem, různými druhy salt a výkrutů. Při jízdě ovšem nedělali téměř žádné oblouky, takže jméno domorodým lyžařům nijak nekazili.

Přírodní snow park

Na Faraye se užije nevšední lyžování. Údolí mezi kopci tvoří obrovské přírodní U-rampy, takže můžete v plné rychlosti vyrazit do protikopce, který zdoláte skoro až na vrchol, a tímhle stylem můžete lyžovat celou cestu dolů. Přes horší kvalitu sněhu v nižších partiích bylo možné na lyžích dosahovat slušných rychlostí díky postupně se svažujícím sjezdovkám až do strmých padáků. Hřbety kopců byly leckde tak ostré, že se stávaly ideálními skokanskými rampami, jejichž využití nám předváděli tři místní borci.

Zazvonil zvonec a …

Přestávku jsme si udělali jen jednu na rychlé jídlo na terase, na které nás ostré slunce donutilo jít do triček. Foukal mírný větřík a naši nenamazanou bílou kůži při jejím grilování příjemně chladil. Po svačině jsme vyjeli na nejvyšší horu komplexu (asi 2700 m n. m.), kde jsme si zazvonili na sněžný zvon, ale místo sněžení jsme přivolali od moře velký huňatý mrak, který ukončil naše trápení (byli jsme už poněkud ulyžovaní) stejně jako provoz většiny vleků, uvrhnutím nás všech do bílé slepoty. Byli jsme rádi, že jsme dotápali k naší půjčovně a vrátili lyže s příslibem brzkého návratu, v který jsme oba pevně věřili. V mírném studeném deštíku jsme vyrazili stopovat směr Beirut.

Vstřícnost se vyplatí

Šlapali jsme asi půl hodiny, když nám zastavilo velké auto s usměvavým manželským párkem Jordánců. Nikol s nimi proklábosila celou cestu, jelikož sama v Jordánsku už byla. Během hovoru se dokonce dostali i na společné známé, vyměnili si vizitky a vzájemně se k sobě pozvali na časově neomezené dovolené s plnou penzí. Nikol potom prohlásila, že to bylo jen tak, aby řeč nestála. Byli moc přátelští a odvezli nás až před dveře našeho hotelu. Byl už večer a náš hlavní úkol byl splněn! Zchladili jsme hořící obličeje krémem proti vráskám a vyrazili jsme to oslavit.