Zimní přechod Trojmezné

Několikrát jsem absolvoval přechod masívu Trojmezné v jihovýchodní části Šumavy, táhnoucí se v délce 10 km po české státní hranici s Rakouskem a Německem. Přibližně uprostřed tohoto hřebene se nalézá Trojmezí - místo, kde se střetávají hranice těchto tří států. Kromě vrcholu Třístoličníku (1332 m n. m.), Trojmezné a zmíněného místa Trojmezí, zde nalezneme i nejvyšší horu české části Šumavy - Plechý (1378 m n. m.). V jeho područí se pak schovává jedno z ledovcových jezer – Plešné jezero. V zimním období jsou vrcholové partie pokryty místy až dvoumetrovou vrstvou sněhu a nenadálý příchod sněhové vánice dokáže udělat z celkem poklidného přechodu hotový očistec.

Výchozí místa

Nejlepšími místy, odkud lze přechod začít, je malá osada na česko-německé hranici Nové Údolí, či lipenská obec Nová Pec. Do obou míst se pohodlně dostanete vlakem. Z vlastní zkušenosti bych ovšem doporučil začít v Nové Peci.
Samotný přechod
Prvních několik kilometrů mírného stoupání až na Plešné jezero má aklimatizační charakter. Následující prudký výstup třísetmetrovou jezerní stěnou je pravým opakem. Kdo pokus o přechod nevzdá již na břehu Plešného jezera, bude se proplétat mezi namrzlými šumavskými velikány a zasněženými skalními bloky. Odměnou jsou za jasného počasí úžasné výhledy do lipenské kotliny.
Z jezerní stěny je to coby sněhovou koulí dohodil na nejvyšší vrchol Šumavy – Plechý. Relativní rovinka vrcholové partie hřebenu klame. Masy sněhu a zejména pak zapadané smrčky, do nichž jsme se my bořili až po pás, častý silný vítr a s ním spojená mizerná viditelnost prodlužují cestu na vrchol Třístoličníku na opačném konci hřebene až na 4 hodiny. Skutečnou úlevu přináší až horská chata Dreisessel (Třístoličník). Nejtěžší část máme za sebou! Chata sice stojí na německé části vrcholu, ale to nám nemůže zabránit v zahřátí se teplým čajíčkem za lidové tři eura. Promrzlí a pomalu roztávající dobrodruzi jsou vděčnou atrakcí pro bavorské turisty, kteří se až na vrchol vyvezou auty. Teď již jen odlepit se od stolu ve vyhřátém a provoněném hostinci a hurá do dalších závějí a mrazu.
Brodění se hlubokým sněhem při sestupu je rychlejší a příjemnější. Závěrečných pět kilometrů na vlak do Nového Údolí po prohrnuté lesní cestě je pak již jen třešničkou na dortu. V krizové situaci je možné z Třístoličníku sestoupit asfaltovou silnicí po německé straně, nicméně přechod státní hranice není oficiálně povolen. Pokud tak přesto učiníte, připravte se na záludné otázky pohraničníků, kteří se vás budou při přechodu hranice zpátky do Čech v Novém Údolí horlivě vyptávat, kde jste to se stanem a karimatkou na zádech byli.

Bivakování

Nejlepším místem pro strávení noci je malá plošinka v jezerní stěně, přímo pod mohylou šumavského básníka Adalberta Stiftera. Moc bych nedoporučoval nocovat přímo na hřebeni -  jednak kvůli drsným klimatickým podmínkám a také kvůli bezprostřední blízkosti státní hranice.

Doporučení na cestu

Dobré vybavení je na horách vždy podmínkou úspěšného návratu. Nepodceňujte Šumavu! Mezi základní vybavení patří stabilní stan, teplý spacák a pořádná karimatka. Sněžnice nejsou nutné, postup sice urychlí, ale ten pak ztratí své kouzlo spočívající v brození se sněhem. Turistické značení není kvůli námraze vůbec vidět. Když se na hřeben přivalí mlha, není vidět na krok. Proto by se o zimní přechod měli pokoušet jen ti, kteří celou trasu šli v létě či na jaře, a nebo mít alespoň v partě někoho, kdo se zde vyzná. Hluboký sníh, extrémní terén a odlehlost lokality by se pro nezkušené nadšence mohly stát i na Šumavě dobrodružstvím posledním. Vrtochy počasí v této oblasti jsou vyhlášené a samotná náročnost přechodu vyžaduje kromě dobré fyzické kondice také psychickou připravenost doplněnou pevnou vůlí.
Tak brodění zdar!