Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > Turistika > lyže a sněžnice

Na běžkách na Poledník

Redakce, Kateřina Sekyrková / 29.03.2005

Do Prášil se vracejí z túry běžkaři v tričkách. Na terase horské chaty se chladí pivem dámy v plavkách. Okolní nekonečné pláně se zbytky sněhu připomínají flekatou krávu. Předpověď počasí meteorologům opět nevyšla. Celý velikonoční víkend z jasného nebe nezapršelo.

Přecházíme s běžkami na ramenou suchou silnici s bahnitými krajnicemi. Široká a opuštěná běžkařská stopa vedoucí na Poledník jistě mrzí pěší kolemjdoucí. S výrazem zřejmé výhry v podobě běžek na nohou si nasazujeme sluneční brýle. Čelenky a rukavice se stávají zimní minulostí. Větrovky rozepínáme po prvním kilometru. Na dalším kilometru, v prudkém stoupání na Zelenou horu, bychom je nejraději zahodili.
S bruslařským stylem jízdy se v rozehřátém sněhu boříme, ale sedřenou skluznici zde nebudou mít lyžaři ani za týden. Více než dvoumetrová sněhová nadílka z upravených stop odchází pomalu. Pevnější sníh si užíváme v chládku lesa, ale jeho barva připomíná šedé sněhové návěje u silnic. Jak jsou ty jehličnaté stromy nepořádné! V létě svůj odpad maskují mechem nebo barvou země, přes zimu novým sněhem, ale na jaře je prozradí i menší kousek opadaného lišejníku.
Po odpočinku na vyhlídce Pod jezerním hřbetem vjíždíme jen v triku na liduprázdnou běžkařskou dálnici vedoucí širokým lesním průsekem na rozcestník pod Zelenou horou. Upravené dvouproudé stopy mírně stoupají a zatáčí jen s nepatrným poloměrem. Dálnice jak má být. Jen ty služby pokulhávají. Kdysi zde stávávaly domky a sklárna, dnes na civilizaci narazíte v 5 km vzdáleném Srní nebo více než 10 km odlehlé Modravě.
Je po poledni a teplota na slunci šplhá až do letních hodnot. Trápíme se rychlostí svého pohybu vpřed, který připomíná ve sluncem rozehřátém sněhu šlapání zelí na místě. Rezignujeme na bruslení a táhneme tělo vpřed klasickým stylem jen s pomocí rukou. Je lepší mít na jaře namožené ruce nebo v zimě chladem modrající prsty? Hlasuji pro jaro.
Od rozcestníku pod Zelenou horou stoupáme lesem k Předělu, křižovatce cest položené 1 km pod Poledníkem. Oblékáme se, les má stále zimní dech. Potkáváme první výletníky. Už jsme se báli, že jsme se vrátili do osmdesátých let a pohybujeme se v zakázaném pohraničním prostoru. I když vstup do některých částí tohoto území je omezen dodnes. Velmi citlivý tetřev hlušec si zde od 1. října do konce června vybírá zasloužený klid. BOhužel stopy vedoucího do jeho rajónu svědčí o tom, že si o klidu může nechat zdát.
Z Předělu na Poledník překonáváme nepříjemné převýšení lesem. I zde je stopa upravená a nejnižší větve nepořádných jehličnanů jsou ohnuté do tvaru sukének. Jen větve více než metr nad zemí jsou uvolněné ze sněhového objetí. Na vrcholu trčící rozhledna na Poledníku ve tvaru stromu je zavřená, zastřešené lavice opuštěné. Na horizontu se nad kopci zvedá inverzní černý opar. Slunce zašlo za obrovský vysoký mrak. Jarní teplota vzduchu rychle klesla na zimní. Není důvod zde setrvávat.
Rádi si navlékáme si proklínané větrovky a při prudkém sjezdu zpět na Předěl míjíme skupiny lyžařů. Líhnou se za každým stromem. Jakmile u přehledné křižovatky na Předělu zpomalíme, zmizí. Následujících 5 km je jen z kopce. Známe jej. Druhá zatáčka je zrádná. Ráda shazuje lyžaře k zemi. Absolvujeme celý sjezd bez zranění jen díky dobře upravené stopě. Jakýkoliv pohyb mimo ni znamená v takové rychlosti pád do těžkého sněhu přímo za nosem.
Najíždíme zpět na sluncem rozpečenou rovinku. Okolní břízky se zalepenými pupeny mají fialový nádech, který za pár týdnů vystřídají zelené listy. Určitě je v tomto sněhově bohatém roce uvidí i lyžaři. Cyklista s lyžemi přivázanými na štangli nebude letos na Šumavě výjimečný úkaz.