Cyklistické boty a pedály

Nevýhody klasických bot

U klasických bot se mi párkrát stalo, že mi sklouzla noha z pedálu. Typicky to bývalo vždy v době, kdy mi pomalu dožívaly převody, a řetěz se zlehka rychle sklouzl po mizících zubech – to pedál člověku nečekaně ujede pod nohou, noha se v plném záběru sklouzne, a pokud člověk zrovna nesedí v sedle (právě tehdy je šance na proklouznutí řetězu největší), tak oběma nohama dopadne na zem, což je za plné jízdy dost nebezpečné – snažíte se rychle utíkat, a současně brzdit rozjeté kolo, abyste to zezadu nekoupili špičkou sedla.

Poloklipsny - špičky

A tak jsem v létě 2007 pořídil „poloklipsny“, takové plastové špičky na přední okraj pedálů. Od klipsen se liší tím, že nemají žádné řemínky, kryjí botu tedy jen zepředu a trochu shora. A hlavně se z nich dá bezpečně vystoupit. Tyto „špičky“ jsem si pořídil hlavně kvůli tomu, aby mi noha nesklouzla dopředu. Na to se osvědčily, a navíc trošku zefektivnily šlapání. Absolvoval jsem s nimi cestu „Přes Rumunsko do Bosny 2007“ a zhodnotil jsem je jako přínosné. Ale jejich nevýhodou bylo, že mi docela dost otlačily malíček na jedné noze, a možná přispěly k rychlejšímu roztrhání bot. Ale jinak ve mně, ve srovnání s holými pedály (a to jsem měl pořádné kovové „zubaté“ pedály) nechaly skvělý dojem.

Nášlapné pedály

Takže jsem na jaře 2008 pořídil SPD – tedy nášlapné pedály. Vybral jsem si hybridní pedály (běžné šlapky, na kterých je z jedné strany mechanismus SPD) a k nim turistické boty s tzv. kufry. Turistické boty se poznají podle toho, že nemají několikero velkro (suché zipy), ale tkaničky, a nad nimi jen jedno velkro, a také se v nich dá vcelku bezpečně chodit. Zvolil jsem nejlevnější dostupný model, který mi ale paradoxně byl ze všech nabízených modelů nejsympatičtější – měl vzadu velké reflexní plochy, a měl velmi tvrdou podrážku.
Tvrdou podrážku rozhodně doporučuji, na kole ji budete chválit do aleluja, a chodit s ní lze, protože má z boku tvar velmi otevřeného „V“, abyste mohli dělat kroky. Když se mi na táboře v létě 2008 vytrhly dráty z kola, a rozhodl jsem se to opravit až v táboře, tak jsem v těch nášlapech ušel vedle kola cca. 7 km po asfaltu, a nečinilo mi to velký problém. Pak jsem s těmi SPD absolvoval zářijovou cestu okolo ČR. Se  šněrovacími (turistickými) SPD botami s tvrdou podrážkou jsem velice spokojený, a můžu je pro cestovatelské účely jednoznačně doporučit.
Pro pohodovou silniční dálkovou cykloturistiku boty SPD však zbytečně neutahujte (myslím šněrování, ne SPD). Jelikož je bota zacvaknuta v pedálu, čímž je daná její relativní stabilita v příčném směru, můžete si dovolit nechat velice povolené tkaničky, aby noha měla v botě prostor. Noha se pak opírá do podrážky, vše funguje, ale přitom není noha škrcena, je bohatě prokrvována, a navíc má dokonce v botě místo pro lehké prohýbání a procvičení chodidla. Když pak z kola slezete, a chcete se projít třeba po městě, tak patrně zjistíte, že máte boty povolené, ale bez problému si je prostě utáhnete. Ale dokud pojedete na kole, tak vám volnější šněrování bot nebude vadit, a budete si krásně užívat neunavených nohou. Tuhá podrážka zajistí komfort a účinnost šlapání, vršek klidně může být volnější. Určitá mez povolení bot je daná tím, že si s SPD zvyknete trošku zabírat i nahoru, a pak je ta svislá vůle nohy v botě trošku znát. Ale je na každém, aby si našel míru utažení, která mu vyhovuje. Pokud vám pak najednou během jízdy začnou jít ztěžka vycvakávat boty z pedálů, a budete s nášlapy začátečníci jako já, tak myslete na to, že se vyplatí nejdřív vzít olej a mechanismus namazat, a až pak teprve případně vzít imbus a mechanismus povolovat.

Vynechané alternativy

Při svých pokusech jsem záměrně vynechal klipsny. Záměrně. Sice znám pár lidí, kteří na ně nedali dopustit, a libovali si v nich (než přešli na SPD), ale také jsem slyšel dost historek o tom, jak noha nešla z klipsny vytáhnout. A jelikož my cyklocestovatelé máme asi rádi svobodu a volnost pohybu, tak by nás patrně nohy uvězněné v klipsnách poněkud frustrovaly (zvlášť v okamžiku pádu). Oproti tomu s SPD je spokojený snad každý, kdo je zkusil. A na pár úvodních pádů, než si člověk na nášlapy zvykne, většina uživatelů vzpomíná s láskou. Asi bych ale pro učení se s nášlapy doporučil demontovat zrcátko, příp. i jiné podobné prvky výbavy, abychom o ně zbytečně nepřišli.

Cenové relace

Nepříjemná je na nášlapech cena. Na jaře 2008 jsem dal 1300 Kč za boty a 700 za pedály, a to jsem koupil velmi levné modely, navíc jsem ze známosti dostal malou slevičku za věrnost. Obvykle za ty dva tisíce koupíte spíš samotné boty. Takže pro úvod doporučuji zkusit plastové špičky na pedály (poloklipsny), za které dáte 50 Kč. Uvidíte, jak vám vyhovují, a podle toho se rozhodnete, jestli chcete šetřit na padesátkrát dražší nášlapy. Z cenového hlediska je to rozhodně dost efektivní postup. Ale radši se fakt vyhněte klasickým klipsnám s řemínky, protože některé historky o nich znějí dost drasticky.
Za hlavní přínos SPD z mého pohledu považuji bezpečnost (noha se nesmekne z pedálu), což je hlavní důvod, proč jsem si je pořídil. A doplňkově je příjemnější i to trošku efektivnější šlapání. Sice po většinu turistické jízdy nemáme závodní sklony (ty se ve mně probouzejí obvykle ve městě, když se rozhodnu nějakým autům ukázat, zač je toho cyklista :), ale zase máme větší celkovou hmotnost, takže se nám vyplatí šlapat nějak efektivně.