Běžkařské okruhy na německé a rakouské straně Šumavy

Šumavu, Bayerischer Wald a Boehmer Wald považuji hned po Alpách za nejlepší běžkařský terén ve střední Evropě.

Na bavorskou část Šumavy mě poprvé upozornil malý průvodce nakladatelství Kletr z Plzně v roce 1991. Byly v něm stručně popsány běžecké okruhy na německé straně. Byl jsem ohromen jejich kvalitou, tehdy byl mezi německou a českou částí Šumavy v tomto ohledu obrovský rozdíl. Všechna německá střediska byla vybavena rolbami a skútry, které na tratě vyjížděly již brzy ráno, aby po hustém sněžení byla stopa připravena i pro ranní ptáčata.

Kvalita stop
Naše střediska tento trend zachytila mnohem později. Velký vliv na to měly pochopitelně finanční možnosti. Velmi rychle jsem však také zjistil rozdílnost mentality německého a českého „běžkaře“. Ten český má v sobě často duši lyžařského turisty, zatímco v Německu se o lyžařské turistice vůbec nedá hovořit. Německá slova loipen a langlauf opravdu znamenají běh na lyžích, ne lyžařskou turistiku. Němečtí běžkaři běhají na lyžařských okruzích v perfektně upravených stopách a neudělají ani krok stranou. V Čechách bývají bez strojové úpravy projeté samotnými lyžaři i celé hřebenovky. To v Německu nehrozí. Německé okruhy jsou od sebe vzdáleny třeba jen 2 nebo 3 km a mezi nimi se prostírá panenský terén. Pokud se objeví stopa mezi těmito okruhy někým projetá, zřejmě to byli Češi, kteří se pustili do brodění sněhem. Takové lyžařské túry se stávají kombinací běhu v super stopách a pachtěním se v hlubokém prašanu.

Bayerwaldloipe
Výjimkou je slavná Bayerwaldloipe – vedoucí napříč celou německou částí Šumavy. Jedná se o 250 km dlouhý pravidelně perfektně upravovaný dálkový přejezd, začínající u Lamu pod Ostrým a končící někde u rakouských hranic. Trasa je vedena rozmanitým terénem – vrcholovými lesnatými partiemi i podhorskými pláněmi mezi bavorskými vesničkami. Na vlastní kůži ji mám již ze 4/5 projetou, posledních 50 km snad stihnu ještě tuto zimu.

Doprava k upraveným tratím
Přístup na ní je z naší strany buď v Železné Rudě, na lyžařském přechodu Bučina nad Kvildou, ve Strážném nebo v Novém Údolí. K těmto nástupům se dá dojet autem, do Nového Údolí a hlavně do Železné Rudy i vlakem. Vyplatí se i jednodenní výlet vlakem z Prahy s víkendovou jízdenkou zvanou SONE. Tuto jízdenku za 130 Kč (osobní vlaky) nebo 360 Kč (rychlík) může použít až 5 lidí, z toho maximálně 2 dospělí, a platí i na německé vlaky v oblasti Šumavy. Vlak vyjíždí z Prahy ve 4.20 resp. v 5.20 a na hranicích v Železné Rudě zastavuje v 8.48 resp. 9.17. Tady můžete rovnou nastoupit do stopy nebo popojet německými vlaky na jiné úseky Bayerwaldloipe do Zwieselu, Spiegelau nebo do Bodenmais.

Jednodenní túra přes Velký Javor
Jako jednodenní túru doporučuji na německé straně výlet přes nejvyšší horu Šumavy Velký Javor, dostupnou z hraničního nádraží přes sedlo Brennes. Usnadnit výšlap si můžete pomocí vleku. Z Velkého Javoru je to jen krátký sjezd na běžecké stopy z Bretterschachten a dále po těchto nádherných stopách až za sedlo Bretterschachten. Pokud jsou projety stopy, dá se dojet až do údolí Regenu poblíž města Zwiesel a odtud po Bayerwaldloipe zpět na nádraží v Železné Rudě. Celý okruh je dlouhý asi 40 km a patří k tomu nejlepšímu na bavorské straně Šumavy. Na Velkém Javoru jste asi 700 výškových metrů nad údolím Regenu a tento výškový rozdíl využijete k táhlým nádherným sjezdům po super stopách.

Další doporučené okruhy
Alternativou je příjezd vlakem k západnímu začátku Bayerwaldloipe do Lamu přes Českou Kubici a Cham. Odtud je možné vyšlapat k začátku stopy a po ní přijet k hraničnímu nádraží do Bayerische Eisenstein (Bavorská Železná Ruda).

Nádherné túry lze dělat i z Nového Údolí. Výborné jsou okruhy vedoucí ke kopci Haidel, kde se nachází rozhledna s častými výhledy na Alpy. Velice pěkná stopa vede i po tělese zrušené horské železnice z městečka Haidmuehle přes Frauenau až do Neureichenau.