Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Stopem po Islandu

Teplo katedrály Hallgrímskirkja v Reykjavíku

Milan Silný / 26.04.2006

V letištní směnárně získáváme nějaké islandské króny do začátku. Pro zajímavost jedna islandská króna je necelých čtyřicet českých haléřů. Před halou je přistaven autobus do kterého okamžitě nasedáme a za zhruba 1000 krón se necháváme odvézt do 50 kilometrů vzdáleného Reykjavíku, do hlavního města Islandu.

Opouštíme mezinárodní keflavícké letiště, takže ještě pár slov o něm. Při stavbě letištní haly se dřevem vůbec nešetřilo i přes to, že na Islandu téměř žádné stromy nejsou a všechno dřevo se dováží ze vzdáleného Norska. V Keflavíku je veliká americká vojenská základna, a tak je letiště využíváno nejen k civilním, ale i k vojenským letům. Pro civilní letiště to má několik ohromných výhod. Vojáci se starají o zajištění letiště, odklízí sníh, odmrazují ranveje a ročně z bezpečnostních důvodů postřílí kolem čtyř tisíc racků. Ono totiž není vůbec dobrá věc, když motor letadla nasaje jakéhokoliv opeřence, zavání to katastrofou.
Jasná obloha, slunce svítí, ale vítr fouká „jako prase.“ Je šest stupňů nad nulou, zatím. Psychicky jsme připraveni, že může být i hůř. Ale zatím to jde, vezeme si zadky v autobuse. Projíždíme rovnou kamenitou lávovou pustinou porostlou hnědožlutou trávou, kterou vítr neustále nemilosrdně ohýbá k zemi. Pro nás pohodová jízda busem končí na okrají Reykjavíku před jakýmsi hotelem u dalšího letiště, tentokráte vnitrostátního a mnohem mnohem menšího než to keflavícké.
Vítr nepolevuje. Během chvíle máme ruce od větru červené a prochladlé, z nosu se samovolně spustila rýma. Nasazujeme bágly na záda a pro začátek a pro zahřátí vyrážíme k betonové katedrále, která se před námi pyšně tyčí kdesi v centru města. Katedrála se jmenuje Hallgrímskirkja. Je to hodně moderní stavba, před kterou v nadživotní velikosti stojí socha Leifura Eiríkssona, zřejmě pradávného islandského hrdiny. To, že je hrdina v brnění, registrujeme jen letmo, neboť se hrneme do útrob katedrály. Rádi bychom si jí ze zvědavosti prohlédli a hlavně se potřebujeme trošku ohřát a uvnitř je až přetopeno.
Nad vchodem jsou zabudované ohromné moderní nerez varhany. Nezapomněli ani na prodejnu upomínkových předmětů. Nechybí výtah až na vrchol kostelní věže. Poplatek za svezení 300 krón. Platit se nám moc nechce a tak vítězí Spídova varianta. „Poď, svezeme se nahoru a kdyby po nás chtěli prachy, budem dělat Neználky a zase se vrátíme.“ Výběrčí poplatků naštěstí nikde. V klidu a zadarmo se kocháme Rekjavíkem, který máme z věže jako na dlani. Barvy jsou sytější, obrysy jasnější, vzduch průzračnější, alespoň mám takový dojem. Těsně nad našimi hlavami jsou pověšeny ohromné kostelní zvony. „Hlavně aby nezačali vyzvánět,“ vyslovuje své obavy nahlas Spído. Jen dokončil větu, už to začalo. „Bim-bam-bim.“ Lekl jsem se tak, že mi málem vypadl z ruky foťák. A to se rozezněli jen ty zvony menší……..

1. Letíme na Island – s jídlem a bez kartuší

3. Reykjavík na vlastní kůži
4. Stop s Elvissonem a Nemluvsonem
5. Výlety po gejzírech a vodopádech
6. Pochod pálivých podrážek
7. Poznáváme noční Reykjavík
8. Výlet za velrybami
9. Anglické trávníky na Islandu

Přečteno 2211x