Praktické rady a odkazy na skialpy do Maroka

Ještě v noci jsme si šli prohlédnout město. Fés je turisty nejnavštěvovanější město v Maroku a tak bylo na co se dívat. Ochutnali jsme také typickou mírně pikantní rajskou polévku s fazolemi. Vzhledem k tomu, že se zrovna hrál zápas Afrického poháru bylo v ulicích živo. Kde to šlo byli kluci s balóny, nebo alespoň s klubkem hadrů a prožívali pohár stejně jako lidé u televizorů v kavárnách. Zavítali jsme také do uliček ve staré medině (Fés El Badi). Měli jsme klid na prohlédnutí jemné práce na fasádách a dveřích. K návratu do hotelu jsme si vzali taxíka. Ve Fésu už berou maximálně tři lidi a tak jsme museli dvěma taxíky. Jeli jsme jedni za druhými, náš taxametr však napočítal víc jak o polovinu více, než druhý!
Ráno jsme posnídali ohromné palačinky (ještě nám zbylo na oběd) a vlakem dojeli do Tangeru. Cesta byla zdlouhavá, neboť v Sidi El Kacer jsme měli dvouhodinový přestup. Navíc zde nebylo nic než chemická továrna, z jejíhož komína stoupaly „různobarevné čmůdíky“.
V Tangeru jsme si koupili poslední datle, fíky a pomeranče, poobědvali rybu a nasedli na trajekt.
Cesta zpět přes Madrid proběhla zcela bezproblémově. Cestou do Prahy byly opět krásně vidět Alpy, ale také Šumava, přehrada Orlík i s hradem a panoráma Pražského hradu. Trošku nás potrápila Student Agency, která nám na letišti prodala lístky na autobus se špatným datem a tak jsme museli při přestupu na Florenci požádat o výměnu.
Shodli jsme se, že se všem lyžování v Africe líbilo. Co příště? Snad už jen Mt. Keňa. Nechte se překvapit…

Co se vyplatí vědět

Španělské dráhy
http://www.renfe.es/

Marocké dráhy:
http://www.oncf.ma/

Trajekt:
lístky je možno koupit kdekoliv v Algezirasu a v Tangeru. Prodávají se jako Open – otevřené. Mimo sezónu jezdí trajekty liduprázdné, v sezóně naopak
Doprava po městě:
Ve většině měst překvapivě dobře funguje městská hromadná doprava. Pokud si na ni netroufáte, je nejjednodušší stopnout taxík, který jede vaším směrem.

Průvodce s fotografiemi:
http://lexicorient.com/morocco/index.htm
Dašlí průvodci:
Rough guide (mírně zastaralé informace o cenách)
Lonely planet

Úschovny:
Vzhledem ke strachu z teroristů je s úschovou problém jak v Maroku, tak ve Španělsku.
Na nádraží Chamartín je automatická úschovna s různými velikostmi skříněk (skříň na dvě Gemmy: 4,50€).
V Maroku jsou úschovny u autobusových nádraží, bez problémů jsme využili úschovnu v Marakéši.

Voda:
Obecně je považována za ne příliš kvalitní, pokud se nepohybujete v horách doporučuji koupit (cca. 15Kč 1,5l), nebo převařit.

Žebrání:
Obdarováváním žebrajících dětí utužujete jejich závislost na žebrání, pokud přece jen chcete pomoci, vyhněte se sladkostem a penězům.

Tábornické vybavení:
Stan nemá prakticky smysl brát, všude se dá přespat v nějaké chatrči, nebo u místních lidí, naopak spacák doporučuji vlastní. Vařič jsme použili docela málo, na chatě Neltner se platí plyn a vaření na vlastním vařiči je oficiálně zakázáno.

Skialpinistické vybavení:
Vyplatí se dovést vlastní, pokud by to nešlo, je možné jej v omezeném množství v Imlilu zapůjčit, počítejte však s relativně vysokými částkami. Místní vám určitě nabídnou odkup, nebo výměnu vašeho materiálu, nebudou nabízet nijak výhodnou cenu, ale pokud plánujete výměnu lyží a nechce se vám s nimi tahat zpět, může jít o dobrou alternativu. Pozor skelety jednoznačně doporučuji vlastní, stejně jako bezpečnostní vybavení (pieps, sonda, lopata). My jsme měli kompletní materiál zapůjčený od specializovaného outdoorového obchodu a půjčovny U100 v Brně (www.u100.cz), kde mají široký výběr lyží, ale hlavně různé velikosti bot. Majitel půjčovny podpořil naši akci slevou na půjčovném – děkujeme. Co se týče letecké přepravy lyží, máme výbornou zkušenost s ČSA, u ostatních společností nutno domluvit, nejlépe zavolat přímo na odbavení na letiště.

Sníh:
Nejvhodnější je období únor – březen. V únoru je lepší sníh, ale je vyšší lavinové nebezpečí, v březnu je většinou sníh bezpečnější, avšak na vrcholky můžou již být holé a hranice sněhu je výš.

Slunce:
Překvapilo nás jak mnoho lidí se nechalo spálit od slunce. Nutností je krém na rty a sluneční krém s velmi vysokým faktorem, klobouček, šátek nebo kukla a samozřejmě dobré brýle.

Bezpečnost:
V Atlasu neexistuje organizovaná vysokohorská pomoc, natož letecká záchranná služba. Základním prvkem bezpečnosti je proto prevence úrazu (zvýšená pozornost platí zejména na dlouhých zledovatělých svazích). K vybavení by měl každopádně patřit pieps. Vzhledem k výškám okolo čtyř tisíc metrů je důležité nepodcenit aklimatizaci, aby se snížilo nebezpečí výškové nemoci. Co se týče bezpečnosti ve městě nebyli jsme nikdy nijak ohrožováni. Na pozoru by se měli mít cyklisté, doprava není nijak hustá, nicméně Maročtí řidiči nejezdí zrovna ohleduplně.

Chata Toubkal (Neltner):
Doporučuje se rezervace na adrese: activ@cafmaroc.co.ma. Cena ubytování v sezóně je 80DH (pro členy CAF, Alpenvereinu) – 130DH (nečlenové), k tomu je nutno připočíst 5DH za dřevo a eventuelně jídlo, nebo plyn. Je možno objednat jídla (25DH snídaně, 50DH večeře).