Cyklovandr v Čechách

Začnu tím, jakým vývojem jsem prošel já. Úplně poprvé, když mě mí cyklozdatní cyklopřátelé pozvali na cyklovýpravu, byl jsem velmi naivní. A právě protože jsem vůbec netušil, co si mám vzít s sebou, a kamarádi mi neprozřetelně žádný seznam povinného vybavení nedodali, byla moje existence na cykločundru prudce závislá na dobrotivosti mých spolucestujících. Nenechali mě ve dne seškvařit sluníčkem, večer být sežrán komáry, v noci zmrznout a průběžně umřít hladem. Proto také následně, když jsem prvně sám organizoval cykloakci, jsem jakožto již „zkušený čundrák“ se soupisem nutného vybavení pro sebe i pro ostatní neváhal.

Základní otázky
1) Kolik vás bude?
Některé věci stačí mít jen jednou. Je zbytečné, aby si tři lidi brali tři stany, ale je dobré, když se jednoznačně domluvíte, kdo tedy ten jeden stan bude mít a poveze ho. Přitom je vhodné brát ohled na zdatnost jednotlivých účastníků a na rádoby „spravedlnost“. Není dobré, když někdo veze sám většinu věcí, co budou pak využívat všichni. Je to i ošidné, takový „nepostradatelný“ jedinec si může klást podmínky kudy se pojede, případně se ráno flákat a zdržovat balení a odjezd se slovy: „Vy mi stejně nemůžete ujet.“ Osvědčilo se nám v seznamu do závorky uvést, kdo má kterou věc na starost.

2) Kudy vede trasa?
Budeme projíždět obydlenými oblastmi s obchody a hospodami nebo je třeba vzít si jídlo na týden s sebou? V našem týmu se postupně přešlo z původních velkých zásob konzerv, polévek v sáčku a dalších pochutin (povozili jsme je vždy po celé republice a většinu z nich opět přivezli domů) až do dnešního stavu, kdy nevozíme téměř žádné jídlo. Máme naloženo pouze minimum zvané železná rezerva pro případ ztroskotání mimo kemp.

3) Na jak dlouho jedete?
Budete potřebovat několik sad oblečení a prádla – tj. minimálně dvě, pokud plánujete průběžné praní špinavého prádla. Pokud prát nechcete, musíte mít více exemplářů a vyměňovat, vyměňovat a vyměňovat. Nejsvrchnější vrstvy jsou kuriózně nejméně náchylné na „opotřebení“ (např. jediná šusťákovka a šusťáky vám vydrží celou cestu téměř bez ztráty kytičky – perou se samoautomaticky za deště), trička se zašpiní (propotí) rychleji, spodní prádlo a ponožky jsou nejkritičtější. Pokud chcete do oděvu investovat trochu více, tak cyklodres je velmi praktický, doporučil bych také kousek funkčního prádla – odvádí pot (pocit sucha a bezpečí) a v případě potřeby ho lze velmi snadno přemáchnout a je prakticky ihned suché.

4) Jaké bude počasí, způsob nocování?
Počítejte s tím, že s trvale pěkným počasím se nedá počítat. Nějaký ten deštík vás asi určitě potká – takže se vracím ještě k oblečení - je fajn mít v zásobě vždy něco suchého na převlečení. A minimálně na noc něco teplejšího, respektive si pořídit pořádný spacák. Z osobní zkušenosti vám mohu potvrdit, že je dost drsný zážitek, když se na noc zabalíte do několika vrstev oblečení a přesto potom v „dekáči“ klepete kosu a budíte se v noci zimou (hrůza!). Takže spacák rozhodně nepodceňovat!

Úvodních řečí bylo dost, teď teda ten seznam věcí, tak jak ho doporučuju, když jedeme 4 lidi:

Pozn.: společné věci: (H)…veze jen Honza, (R)..veze jen Radek, (B)…veze jen Bob, (P)…veze jen Pavel.

Spacák, karimatka, igelity, provázky, oblečení (něco s dlouhým rukávem, civilní kalhoty, šusťákovka, trika, spodní prádlo, ponožky, polární ponožky, kapesníky, atd.), bagr+nůž+otvírák na konzervy, utěrka, foťák (R), mapa (P), nářadí na kolo (R), hadýrka (R), lepení, náhradní duše, hustilka (B), doklady, peníze, zámek+klíče, ručník, zubní potřeby, mýdlo, hřeben, toaletní papír, cykloflaška s pitnou vodou, antikomárovač (P), opalovací krém, sluneční brýle, psací potřeby, adresy přátel, plavky, tašku igelitovou, šitíčko (R), lékárnička (B), zaháněč trudomyslnosti (B), skvělou náladu, 3 paštiky, Tatranky. Stany (H+R).

Starší verze seznamu stany neobsahovala, místo nich tam však bylo ještě toto:
konzervy, ešus, vařič (H), benzín (H), zápalky, polévky sáčkovky, čaj (R), pečivo, plecháček, sekyrka (R)

Poznámky/vysvětlivky k některým termínům:
· karimatka …Já vozím alumatku, neboť je lehčí a skladnější. Samozřejmě od ní nelze očekávat takový měkký komfort jako na klasické karimatce, ale to mi nevadí.
· igelity, provázky …Jedná se o igelity, kterými zakryjete kola a o provázky, jimiž to můžete přivázat. Provázek lze navíc použít jako šňůru na sušení prádla.
· polární ponožky …Tlusté vlněné podkolenky na noc, když by byla zima na nohy.
· bagr …Každý tremp ví že je to lžíce. ;-)
· foťák …Dlouhou dobu vozil klasický foťák Honza (to zmiňuju aby nepřišel o zásluhy), od loňska zajišťuju fotodokumentaci já foťáčkem digitálním.
· nářadí na kolo …Je dobré mít nějaké klíče a šroubováky, když je potřeba něco dotáhnout. Já vozím navíc i nýtovačku řetězu a kleštičky.
· náhradní duše …Každý ať si veze jednu náhradní duši pro své kolo. Pozor, nespoléhejte automaticky, že náhradní duše vašeho kamaráda půjde použít i pro vaše kolo – může mít jiný rozměr!
· hustilka …Podobně jako u náhradní duše. Je dobré ověřit si předem, jestli společná hustilka je použitelná i pro vaše kolo, tj. jestli máte kompatibilní ventilek. Jinak je potřeba více hustilek nebo mít nějakou redukci.
· peníze …Čím víc tím líp – dají se za ně koupit všelijaké věci, zaplatit za nocleh v kempu, koupit za ně vstupenku na hrad či zámek, a hlavně, najíst se za ně, když si žádné jídlo nevozíte s sebou! ;-) A ideální je, pokud alespoň jeden účastník má navíc i nějakou platební kartu, se kterou v případě potřeby může vyprosit u bankomatu další peníze v hotovosti.
· zámek+klíče …Zásadně vždy a všude důkladně zamykáme kola a to všemi zámky co máme k dispozici. Jsou potřeba delší zámky, aby šlo kola různě provázat.
· antikomárovač …Prostředek proti hmyzu (repelent) - nejlépe s mechanickým rozprašovačem. Nepostradatelné při noclehu pod širákem!
· opalovací krém …Čím větší faktor, tím lépe. Náš náčelník Honza má krém „Total sun block“ s faktorem 20, kterým dokáže zablokovat i samotné slunce a spustit déšť. :-)
· psací potřeby …Je fajn, když máte v týmu „kronikáře“, který každý večer sepíše do deníku ujetou trasu, údaje z tachometru a eventuálně si heslovitě poznamená významné události dne (výroky dne, trapasy, udělené pochvaly, důtky s výstrahou atd.). Pokud je kronikářů víc a sepisují konkurenční zápisy v nichž každý tvrdí něco jiného, je to tím lepší. :-)
· šitíčko …Pár jehel, různobarevných nití, spínací špendlík.
· lékarnička …Aspoň výběr toho nejnutnějšího – minimálně nějaká náplast, obvaz, atd.
· zaháněč trudomyslnosti …Toto je terminus technikus, původně označující rádio. Nyní již jde o abstraktní pojem pro někoho/něco, kdo/co se postará o zábavu v případě zavládnutí depresivní nálady v týmu. :-)
· skvělou náladu …Každý musí mít svoji. Zásadní a nepostradatelná součást výbavy!
· 3 paštiky …Železná rezerva. Jinak (většinou na snídani) jíme paštiky (salámy, sýry, jogurty), které jsme právě nově zakoupili v obchodě, spolu s čerstvým pečivem. Prostě kupujeme přímo to, na co máme zrovna chuť a co pak hned před obchodem sníme.
· Tatranky …Normální Tatranky, ne „čoko“, které se vám horkem totálně rozbleptají a musí se pak z obalu komplikovaně vymačkávat jako stravu z tuby pro kosmonauty.
· stany …První dva roky našich cyklistických putování jsme jezdili bez stanů a noci trávili jen ve spacákách „pod širákem“. Užili jsme si tím spoustu dobrodružství, několik úžasných nočních zmoknutí a krizových útěků před půlnočním lijákem. Bylo to fajn a bylo toho dost. ;-) Následně jsme si pořídili stany a nelitujeme. Krom spousty legrace se stavěním/skládáním stanů, výhrůžkami kdo koho za trest nepustí dovnitř, kdo se roztahuje na cizí půlku a který darebák schválně postavil stan tak, že na vaší straně je zem víc hrbolatá, zajišťují stany i komfortnější spánek bez panického strachu ze zatažené oblohy.

U stanů bývá udaný počet osob – obvykle dvě hodnoty, z nichž tu větší berte jako eventualitu pro případ, že si chcete ověřit jak mají kamarádi ostré lokty, dlouhé ruce a nohy, a jak jejich neskladná těla zabírají daleko víc místa než vaše útlá postavička. Ve stanu pro 2 až 3 osoby se tudíž 3 osoby příliš pohodlně nevyspí a i my tento pokus opakujeme jen zřídka.

Poznámky k vyřazeným věcem z prapůvodního seznamu:
· konzervy …viz výše. Není potřeba vozit, lepší je koupit až v případě potřeby a ihned sežrat.
· ešus, vařič (H), benzín (H), zápalky, polévky sáčkovky, čaj (R) … Toto je celkem čerstvá změna. Až do loňského roku jsme si všichni vozili ešusy a Honza velký benzínový vařič i s palivem. Loni jsme však za celý týden ani jednou sami nevařili, tak jsme z toho došli k závěru, že napříště už s sebou nebudeme ešusy ani vařič tahat. V hospodách chutná vážně daleko líp a na studené snídaně před obchodem jsme si taky už úplně zvykli (ráno stejně není na nějaké vaření čas – musí se frčet hurá dál).
· pečivo …Kupuje se průběžně k okamžité spotřebě či maximálně na den dopředu, vždyť v dnešní době je všude plno nonstop otevřených supermarketů a obchůdků s nedělním provozem. A kdyby bylo nejhůř, možná se dá kousek chleba i vyžebrat (zatím jsme to nezkoušeli – tak zle ještě nebylo ;-)).
· plecháček …Plechový hrnek. Vozil jsem ho uvnitř ešusu, takže když teď nebudu vozit ešus, tak ani ten plecháček uvnitř něj.
· sekyrka …Jo, tak tohle byl můj heroický výkon, že jsem s sebou prvních pár let vozil třičtvrtěkilovou kempinkovou sekyrku. Stanové kolíky jdou přitom (až na výjimky) v pohodě do země zatlačit rukama (a tam kde to nešlo, by stejně nepomohla ani sekyrka).

Uspořádání věcí na kole
Co se týče uspořádání věcí uvnitř kapes, neexistuje zaručeně ideální stav. Můžete se jen snažit ukládat věci tak, aby na dně a na nejhůře přístupných místech byly ty, co možná vůbec nebudete potřebovat nebo ty, na jejichž vybalení bude dost času (např. karimatka, teplý oděv na noc či náhradní spodní prádlo). Naopak v rychlém dosahu doporučuju věci jako Tatranky, mapu, foťák, zámek+klíče, a samozřejmě lékárničku.

Je také vhodné si zapamatovat, co do které kapsy dáváte, a v průběhu čundru neměnit radikálně toto rozmístění. K tomu poradím mou osobní pomůcku – pojmenujte si kapsy – např. „jídelní kapsa“ (jídlo, bagr, otvírák, nůž, atd.), „spací kapsa“ (věci na spaní, karimatka, atd.), „záchranná kapsa“ (opalovací krém, antikomárovač, lékárnička, šitíčko), atd. Nemusí na to být vyhrazen vždy přímo celý obsah kapsy, protože tolik kapes na kole nemáme, je to jen pomůcka na rozdělení do skupin podle příbuznosti věcí. Časem se vám to stejně všechno pomíchá, ale i tak si snáze zapamatujete, že jste si třeba posledně narychlo hodili opalovací krém do „jídelní kapsy“ (mezi Tatranky), otvírák vám omylem zapadl na dno do „záchranné kapsy“ (někam tam co máte šitíčko), a v nouzi největšího hladu si ještě rádi vzpomenete na 3 dny starý rohlík co jste strčili do „spací kapsy“ (protože nikam jinam se tehdy zrovna nevešel). ;-)

Hmotnost „nákladu“ na zadním nosiči jsem vážil jen jednou kdysi dávno – všechno to mělo dohromady mám dojem kolem 13 kg. A to bylo bez stanu, ovšem zase s hromadou konzerv a tou kempinkovou sekyrkou. Takže to bude tak nějak i dnes. Kolo mám od loňska nové – Author Reflex SX, pročež jsem musel učinit změnu v umístění věcí na kapsách. Nyní tedy připevňuji dvěma gumami spacák a stan na horní kapsu kolmo – těžší stan dávám dopředu a spacák za něj. Dříve se mi tento způsob moc nelíbil, ale nové kolo má vzadu méně místa (kratší nosič) a rovnoběžně se to tam prostě nevejde. Loni jsem tak odjezdil celý týden a musím přiznat, že nyní už mi tento způsob připadá lepší. ;-)

Většina oblečení, které jsem si doposud na týdenní cykloakce bral, bylo nespecializované. Tedy normální trička, šusťáková souprava, obyčejné tenisky s pevnější podrážkou, atd. Netvrdím, že je to vždy ideální, ale my toho zas tak moc nenajezdíme (průměrně cca do 100km/den), takže v pohodě. Co ale hodně zpříjemní jízdu jsou cyklorukavičky – při delších jízdách v rovinatém terénu vás jinak začnou brnět dlaně a prsty. Dále ještě mí kamarádi nedají dopustit na cyklistické kraťasy s vložkou (tzv. „vyložená prdel“), což je určitě skvělá věc. I já jsem si je před pár dny pořídil, ale dá se klidně jezdit i s normálníma kraťasama/elasťákama. Pláštěnku nevozíme – za mírného poprchávání to zvládne šusťáková bunda, a když začne pršet víc, ukrýváme se v nejbližších autobusových zastávkách.
Poznámka: Náš kamarád Pavel si pořídil cykloobleček loni. A právě teď bylo zjištěno, že minimálně další dva jedinci z našeho týmu si tajně a nezávisle na sobě též koupili dres – zrovna se totiž prokecl náčelník Honza, čehož využiju k tomu, že se teda taky přiznám. :-) Takže super, po sedmi letech ježdění v tričkách povyšujeme na dresy. ;-)

Mapy / průvodce
Jeden člen našeho týmu bývá jmenován „mapařem“ a oplývá standardním autoatlasem s měřítkem 1:200 000, které se ukázalo jako nejvhodnější. Na hrubší mapě nejsou tak zřetelné různé serpentiny, křižovatky, vesničky a cesty mezi nimi, na podrobnějších mapách jsme naopak propadali depresím z dojmu, že je před námi ještě tak obrovský kus cesty (přímo několik stránek), a hůře se v nich orientuje. Mapu by měl mít mapař uloženu na takovém místě, aby ji mohl na nejasných křižovatkách vždy neprodleně radostně tasit a bez reptání předat náčelníkovi výpravy, který má právo se do ní podívat jako první, případně pak náčelník může nabídnout mapu k nahlédnutí ostatním či nechat hlasovat o správné cestě (přičemž náčelníkův hlas se násobí minimálně počtem všech členů v týmu).

Tištěné průvodce s sebou nevozíme, ale v každém případě je vhodné si zhruba naplánovat trasu předem právě s ohledem na různé pamětihodnosti, hrady, zámky, přírodní zajímavosti. Je fajn, pokud lze na každý den najít na trase aspoň jednu hlavní „atrakci“ a aspoň jeden kemp. Pozor však na to, že některé kempy značené v mapách již nemusí existovat nebo mohou být neakceptovatelné (např. kvůli přeplněnosti, pro nesympatické prostředí, nebo z finančního hlediska), takže nedoporučuji se příliš střemhlavě vrhat do opuštěných oblastí s jedním jediným značeným kempem široko daleko.

Závěrem
Ať už se budete snažit jakkoliv připravit na všechny eventuality, stejně vás vždycky spousta věcí překvapí a budete je muset řešit podle aktuálních okolností. Takže výše uvedený seznam i moje rady a doporučení berte jen jako malou inspiraci. Pokud vám to pomůže, budu jen rád. Pokud jsem opomenul něco, co vám bude na čundru hodně chybět (mikrovlnná trouba, televizor ;-)), nezlobte se na mě prosím. Aspoň zažijete větší dobrodružství… :-)

Hlavně si s sebou vždy berte dobré přátele a skvělou náladu!
Přeju vám šťastnou cestu a „Cykloturistice zdar!“