Na kole kolem zajímavých míst

Kulturní a cyklistický maraton

Projížděl jsem od Náchodu po směru hodinových ručiček a navštívil rodný dům a hrob Petra Bezruče v Opavě, Národní dopravní informační centrum v Ostravě, kde jsem byl na podrobné tříhodinové exkurzi týden před slavnostním otevřením, a muzeum Tatry v Kopřivnicích. Ve Vsetíně jsem si zběžně prohlédl oslavy 700 let od založení města.

Ve Zlíně na mě čekalo Obuvnické muzeum (bohužel bez možnosti focení, ale zajímavé – kromě několika strojů mě zaujaly hlavně pracovní a sportovní boty) a "Baťův mrakodrap" s vyhlídkovou terasou a kanceláří ve výtahu (ve výtahu mě zaujala mapa světa, znázorňující hustotu zalidnění, splavnost řek a dostupnost surovin). Nezapomněl jsem ani na muzeum bydlení v baťovském Zlíně, zřízeném v typickém baťovském řadovém domku. Zvenku jsem ještě okoukl obchodní dům, hotel Moskva, Univerzitu T.Bati a Baťovu vilu.
 
V Kunovicích jsem zajel do Leteckého muzea (Slovácký aeroklub), ve kterém se můžete podívat do vnitřku některých dopravních letadel, a za Kunovicemi jsem pokračoval po naučné včelí stezce s informacemi o včelím životě, jejich komunikaci, nejnovějších poznatcích, apod. Před Hodonínem jsem vyměnil kolo za šlapací železniční drezínu - příjemně hladká jízda, to by se to jelo okolo republiky, kdyby se dalo jet po kolejích s obytnou šlapací drezínou...

V Hodoníně jsem se podíval na místo, kde se narodil a vyrůstal T.G.Masaryk (teď je tam místo jeho chalupy novější škola), v Jemnicích jsem zavítal na výstavu čaje, díky němuž toto městečko proslulo, a v Holkově (za Českými Budějovicemi) jsem neminul zbytek kolejí první evropské koněspřežné železniční dráhy Linec-Č.Budějovice.

Ve Stachách mě zaujalo Pošumavské hasičské muzeum, kde se nachází zajímavý hasicí granát. Funguje tak, že se dvě skleněné baňky s různými tekutinami hodí do středu ohně, kde se po rozbití smíchají a vytvoří hasicí pěnu. Pozoruhodné bylo i staré vodní dělo, umožňující už na přelomu 19. a 20. století bourat zdí svým vysokým tlakem.

V Újezdu u Domažlic se nachází Kozinův statek – budova není původní (lehla popelem s téměř celou vsí – "až na pět čísel"), ale na původním místě je dnes muzeum. Jak jsem se dozvěděl, Alois Jirásek skutečnou historii dost bulvárně překroutil, aby byl jeho román Psohlavci zajímavější: Kozina ve skutečnosti patrně nikdy neřekl tu známou větu "do roka a do dne"; Lomikar zemřel na mrtvici při vyřizování korespondence, ne efektně o půlnoci při slavnostní hostině uprostřed věty, a označení "Psohlavci" pro Chody původně bylo nadávka. Přesto ho Jirásek použil jako název Chody oslavujícího románu.

Jaká by byla návštěva lázní bez ochutnávky pramenů. V Mariánských Lázních jsem tedy vyzkoušel hned tři: "Karolinin", "Rudolfův" a "Křížový" a v Karlových Varech jsem dokonce vypátral veřejně přístupný pramínek matonky. Je to podobné jako s Idou v Bělovsi, jděte jen trošku dál od řeky a pár set metrů od pramene je funkční stáčírna. Ovšem budovy lázní jsou na tom co do stavu dost podobně jako v Bělovsi, ne-li hůř.
 
V Mostu jsem navštívil Válečné muzeum Sudety osm dní před oficiálním otevřením a v Litvínově jsem se zastavil u tzv. Koldůmu (Kolektivní dům), což je více než padesátiletý jedenáctipatrový dvojdům s celkem 354 byty a službami pod jednou střechou. Výlet jsem zakončil exkurzí ve Smržovce - malosériové fabrice na české sportovní automobily. 

Nepříjemné zážitky (výjimky mezi muzei)

Do expozice cestovatelů Hanzelky a Zikmunda (ve Zlíně na zámku) jsem se bohužel nedostal, protože ač mělo být otevřeno do 17:00, paní pokladní pozhasínala a pozamykala v 16:30 a se slovy "tož to ne" mě odmítla vpustit. Spěchala domů, klábosila s dcerou a ještě lhala, že jí to je líto. V jemnickém muzeu s výstavou čaje se mi zas poprvé za celé roky stalo, že pokladní nesouhlasila s nabitím mých baterií (mobil a 4 tužkové). Prý jsem "pěkně vychytralý", když takhle šetřím a chci nabíjet za jejich peníze. Jen těžko se mi vysvětlovalo, že nemám kde jinde ty baterie nabíjet a že dohromady za půl hodiny odeberou elektřinu ani ne za celý halíř. A to jsem se vzhledem k výši vstupného ani nedožadoval studentské slevy (5Kč), takže bych mohl nabíjet akumulátory ještě stovky hodin a muzeum by pořád bylo v plusu:)
 
Na cestě mě podpořili:
Warmpeace Choceň (aby mi v noci nebyla zima a abych jízdu v dešti přežil v pohodlí)
Campingaz CS Praha (aby na mě v noci nepršelo a abych polévku nejedl za studena)
Sportarsenal Lysá n.Labem (abych potřebné vybavení nemusel vézt po kapsách či na zádech)