Z Pákistánu zpět domů

Sobota, 12.května 2001
Zdar lidičky,
šlo to sakra rychle, takže se vám ozývám z Istanbulu. Peschawar je moc pěkný město. Škoda že mi nezbylo na prohlídku více než pár hodin, protože v pondělí mi ve 12 hod odjížděl autobus do Quety. Cesta trvala asi 27 hodin a projížděli jsme zrovna Punjabem, když byli rekordní teploty - dost přes 40 stupňů. Také jsme zažili parádní bouře v polopoušti - písek všude, není vidět na krok a do toho všeho se přidal déšť. Museli jsme asi přes hodinu stát. navíc dýchat se dalo jen přes kus hardu a se zavřenýma očima. Pak se jelo hrozně pomalu, protože byly popadaný stromy. V úterý jsem v Quetě čekal asi hodinu než naloží autobus (jiný) cementem a jel jsem dál na západ do Taftanu. Měli jsme smůlu a po cestě jsme museli dvakrát měnit pneumatiky. Takže další dvě hodiny zpoždění. Ve středu ráno jsem v pohodě přešel hranici, kupodivu mě ani nekontrolovali, a chytil auto do Zahedánu. Tam mi asi o 2 hodiny uletělo letadlo, takže jsem čekal (tedy spíše prospal) do čtvrtka 12:20, kdy jsem letěl TU 154 do Teheránu za 27$. Let trval asi 2 hodiny. V Teheránu jsem jen obešel blok budov na západní terminál, odkud mi právě odjížděl autobus do Istanbulu. Až to tady všechno dopíšu, tak letím (po svých) na autobusový nádraží, jestli nejede něco do Prahy nebo tam někam:-)) Vlakem se mi moc jet nechce. Nemám to ozkoušené a ani nemám poznamenáno, který jaký vlaky kdy a tak. Takže, taky se může stát, že nakonec pojedu stopem. Teď už vím kudy a jak na to, což znamená, že bych mohl být do 3 dnů doma.

Úterý, 15.května 2001
Čaute,
tak o stopování v Bulharsku jsem věděl, že je lepší ho projet rovnou celý. Ale stalo se něco, co jsem doufal, že se nestane. Narazil jsem na řidiče - blbce, a tak jsem musel opustit kamión v půlce Bulharska, ještě ke všemu v neděli. Zkrátka jsem se zasekl na dva dny, a to taky díky úžasný hranici Ruse-Georgyu. Nakonec jsem myslel, že to snad přeplavu (Dunaj), ale jel jsem lodí. Dál samozřejmě jedu vlakem, je to rychlý, jistý, levný...Takže zítra ráno budu v Budapešti, a pak by to už měla být hračka. No, ale jestli vlak do Bratislavy nebude přes 15 doláčů, tak asi pojedu vlakem.

Pátek, 18.května 2001
Čaute z matičky stověžaté!
Z Rumunska jsem jel už vlakem a z Bratislavy pak stopem do Brna, odkud jsem už využil služeb Českých drah a doma jsem se objevil ve středu, kolem 21:00. Přivítání skoro dramatické, ale byli rádi, že jsem doma. Tam už jsem se pořádně najedl a včera jsem již dokonce i povečeřel vytouženého vuřta s cibulí a octem. Příští týden mě čeká vyšetření na infekčním oddělení, pro jistotu. Neoholeného, zarostlého, mě máte čas spatřit do soboty večer.
Mějte se pěkně a vůbec, přeji vám spousty krásných zážitků při vašem putování.

Na pokračování??..Možná..