Čištění vody na cestách

Jednotlivci upravují vodu mechanicky, tedy filtrováním vody, nebo chemickou úpravou – přidáním látek, které likvidují patogeny. Při výběru jednoho z těchto způsobů hraje roli výchozí kvalita vody, doba, po kterou budeme na upravenou vodu odkázáni, a samozřejmě cena, na kterou vyjde upravení jednoho litru.

CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY
Pravděpodobnost chycení vážné infekce z evropských potůčků a studánek je poměrně nízká, ale ani v Evropě by se zejména v nižších polohách neměla kvalita vody podceňovat. Nejdostupnějším prostředkem na její úpravu je Savo k desinfekci (nikoliv na praní nebo na hubení plísní!) - asi 5% roztok chlornanu sodného. Na jeden litr vody stačí přidat kapátkem 1 kapku roztoku a nechat působit alespoň půl hodiny. Poté je dobré počkat než reziduální chlór vyprchá nebo jej zneutralizovat trošičkou sody jedlé (na špičku nože). Případné předávkování chlorem působí zdravotní potíže, ale měla by pomoci např. konzumace kefíru.  Voda „amatérsky“ upravená Savem je velmi levná, ale není vhodné ji pít déle než týden.

Voda v zemích se špatnými hygienickými podmínkami – Afrika, Asie, Latinská Amerika - již obsahuje daleko více nebezpečných organismů, často i ve vodě kohoutkové. Domorodcům tato voda nevadí – jsou na rozdíl od nás vůči mnoha patogenům částečně nebo zcela imunní. Je tedy naivní pít vodu ze stejného zdroje jako oni a věřit, že je nezávadná.

Jód
Jako nouzové nárazové řešení se používá desinfekce jódem. V zahraničí je možné sehnat produkty obsahující samotný jód (Iodine) nebo tetraglycinhydroperjodid (Globalin). V našich lékárnách se prodává 2% roztok jódu, kterého stačí dvě kapky na litr podezřelé vody. Jód půl hodiny působí a minimálně další půl hodinu z otevřené láhve vyprchává. Zabíjí všechny patogeny, ale měli by se mu vyvarovat lidé s onemocněními štítné žlázy a těhotné ženy. Bohužel na jód existují i poměrně četné alergické reakce. Konzumace čtyř litrů vody upravené jódem zvýší dávku jódu v těle až 100krát. Krom toho má upravená voda nepříjemnou chuť a zápach a ani barva není právě lákavá. Neutralizační přísady nedokáží tato negativa zcela eliminovat. Jód je nutné chránit před vlivem světla a vzduchu, aby se svévolně nerozkládal. Nejjednodušší a nejbezpečnější je jeho přeprava v tekutém stavu.

Peroxid vodíku
Poměrně rozumnou alternativou se jeví přípravky na základě stabilizovaného peroxidu vodíku (1,75%) s přídavkem stříbra (max. 35 mg/l). Tento preparát pod komerčním názvem Sanosil DDW by měl zlikvidovat veškeré patogeny a stříbro zajišťovat ochranu před znovuznečištěním po dobu až půl roku. Malá plastová lahvička stačí na úpravu 100 litrů vody a je vybavena uzávěrem s kapátkovým dávkovačem. Není problém ji zakoupit nebo objednat v lékárnách. Peroxid vodíku se nemusí neutralizovat a vodu je možné pít už za půl hodiny. Sanosil je bez chuti a zápachu a nemá ani žádné prokázané nežádoucí účinky při dlouhodobém užívání. Cena upraveného litru je 70 – 80 haléřů. Ale pozor, samotné sloučeniny stříbra nebo mědi nejsou vhodné k úpravě kontaminované vody. Vodu totiž nedesinfikují, jen zabraňují množení se patogenů. Hodí se jen pro dlouhodobou ochranu primárně nezávadné vody.

Chlór
Většina přípravků založených na bázi chloru (Savo, Izosan, dvousložkový Sterilag, PharmX-Aqua, Puritabs, Stertabs či Aquatabs) se nedají používat dlouhodobě a nezabíjí prvoka amébu či giardii. Tito prvoci napadají játra a pokud není infekce včas odhalena a vyléčena podáním příslušných léků, může dojít k nenávratnému porušení organismu. Počátek nákazy bývá indikován průjmem, někdy s krví nebo hlenem ve stolici.

Nejkvalitnějším přípravkem na bázi chlóru na našem trhu je asi dvousložkový Aquasteril. Vodu upravuje pomocí chlorderivátů kyseliny izokyanurové a následná dechlorace probíhá pomocí vitaminového preparátu. Vodu je možné pít za jednu hodinu od začátku čistícího procesu. Vysoká dávka aktivního chloru by měla zlikvidovat, stejně jako u Sanosilu, i tak odolné patogeny jako je bičíkovec giardie. Cena jednoho upraveného litru je 1- 1,50 Kč. Voda upravená Aquasterilem bez dechlorační přísady je před sekundární kontaminací chráněna v uzavřené láhvi po 6 měsíců. Pokud je chlór už deaktivován, má upravená voda trvanlivost jen 2 dny.

MECHANICKÉ ÚPRAVY
Společným problémem chemických úprav vody je klesající účinnost při mechanickém znečištění vody. Hrubé nečistoty lze odstranit přefiltrováním vody přes šátek nebo tričko. Nezbavíte se tak ale jemného kalu, který výrazně snižuje účinnost chemických přípravků. Toho se lze zbavit přefiltrováním přes kvalitní filtr, což však značně zkrátí jeho životnost. Alternativou je převaření vody, čímž se sice nezbavíte kalu, ale zabijete nebezpečné patogeny. Doporučuje se minimálně desetiminutový var a na každých dalších 300 výškových metrů přidat jednu minutu. Ve výšce 4000 m.n.m už vaříte absurdní čtvrt hodinu, což není vzhledem k velké spotřebě paliva vždy realizovatelné. V nadmořských výškách, kde jste si jistí, že nad vámi nežijí žádní lidé a ani se nepase dobytek, je na druhou stranu riziko kontaminace vody minimální. Poté, co nás překvapila v Etiopii stáda skotu ve třech a půl tisících, vaříme vodu vždy alespoň 3 – 4 minuty. Je to lepší než ji pít neupravenou.

Filtry
Dlouhodobě lze pít kromě vody upravené Sanosilem také mechanicky filtrovanou vodu. Kvalita filtrované vody je závislá na poloměru částic, který filtr propouští.

Poměrně rozšířené jsou filtry na bázi jednoduché filtrace, které zbaví vodu jen hrubých nečistot. Jádro filtru může obsahovat aktivní uhlík, zachycující škodlivé chemikálie a zlepšující chuť vody, nebo jód, který se všemi svými negativními účinky vodu „umrtvuje“. Jádro je většinou třeba měnit po každých 200 litrech. Při dvou lidech, kteří budou v teplejších oblastech odkázáni pouze na filtrovanou vodu, pokryje spotřebu asi na 2 – 3 týdny. Na dlouhou, několikaměsíční expedici do míst, kde nelze koupit nezávadnou vodu, nebo je drahá, připadá v úvahu filtr keramický.

Keramické filtry protlačují vodu pomocí ruční pumpy vodu přes keramické jádro, které zachytí bez problémů třeba giardii nebo améby (2 - 17 µm)  a bakterie (max. 0,22 µm), ale už ne všechny viry (0,025 - 0,075 µm). Dalším problémem je potenciální možnost množení se patogenů přímo ve filtru. Proto doporučují výrobci zároveň přefiltrovanou vodu upravovat ještě chemicky, což minimálně zdvojnásobuje cenu upraveného litru vody.

Nevýhodou keramických filtrů je vysoká cena (3000 – 5000 Kč), potenciální poruchovost poměrně složitého mechanismu a jejich křehkost. Jádro upuštěné na kamen se roztříští, filtru v batohu, který hodí řidič ze střechy autobusu na zem, se může leccos ulomit nebo prasknout. A pokud nemáte čas keramické jádro prosušit několik dní před tím, než vám filtr v horách zmrzne, jádro nejspíš popraská a přestane plnit svoji funkci. O tom, jak obtížné a drahé je sehnat v rozvojových zemích náhradní díly na kvalitní filtr, snad ani nemusím psát.

Kapacita keramické vložky je v ideálním případě tisíc až dva tisíce litrů vody a je výrazně závislá na stupni znečistění filtrované vody. Drobné částečky ve vodě zanáší keramické jádro, jehož propustnost se tím snižuje. Aby byla propustnost opět obnovena a bylo možné nafiltrovat litr za minutu nebo dvě, je třeba vrchní vrstvu keramiky obrousit houbičkou. Postup můžete opakovat tak dlouho, dokud se tloušťka keramiky nezbrousí na kritickou míru. To ukáže přiložená měrka a znamená pro vás, že je na čase koupit nové keramické jádro za zhruba 1400 Kč.

Každá metoda má svá pro i proti. Při výběru je třeba zvážit všechny faktory týkající se konkrétní cesty a tamních podmínek. My osobně na několikaměsíční expedice, kde se pohybujeme jak v džungli, horách, na poušti, stepi i v megaměstech, s sebou vozíme zásobu sanosilu. V oblastech, kde není použitelný, vodu převaříme na benzínovém vařiči. Pokud je k sehnání levná a kvalitní balená voda, rádi ušetříme benzín, sanosil i čas.