Ubezpečovaná bezpečnost

Hlášení " Mistér Ján Brbolá, Mistér Ján Brbolá!" se ozývá z letištního rozhlasu a vytrhuje nás z rozhovoru na zuryšském letišti.
Usuzujeme, že jde o Honzu Drbohlava, třetího člena naší expedice. Má se dostavit k přepážce, ke které už na vozíku, jako pacienta na operační sál, přivážejí Honzovu krosnu. Nepříjemná paní v neonové zelené vestě se tváří při pohledu na kovovou zásobní láhev k benzinovému vařiči, kterou Honza musí z krosny vyndat, vítězoslavně. Nechává si ji otevřít a prohlašuje, že láhev zapáchá. To znamená, že by mohla vybouchnout, a proto ji Honza musí nechat v úschovně v Zurychu. "Ale vždyť je vymytá", hádá se Honza. Paní to nezajímá a jen tak mimochodem dodává, že pokud si láhev nevyzvedneme do měsíce, budou ji muset vyhodit.

Je paradoxní, že v druhé naší krosně převážíme dokonce dvě zásobní lahve a v jedné, jak později zjišťujeme, dokonce asi dvě deci benzinu. Během letu do Johannesburgu se Petr trochu pořezal jídelním nožem, když se ho před jídlem snažil vybalit ze zataveného igelitového sáčku. Podivujeme se nad tím, proč se při odbavování pokaždé slečna za pultíkem tak přísně ptá, jestli s sebou nemáme nějaké ostré předměty (nože, nůžky, pilníky...) a ještě je třeba přes nastoupením do letadla i při každém přestupu projít a projet příruční zavazadla rentgenovou kontrolou, přes kterou, jak jsme zjistili, není žádný problém propašovat pepřový sprej přibalený v batůžku k zubnímu kartáčku.
Opravdu věříte, že se po 11. září o tolik zvýšila bezpečnost létání?