Rady na cesty |
> cesty s dětmi > doprava > nebezpečí > nedej se > praktické > ubytování |
Vybavení |
> jak vybrat > literatura > materiály > novinky > testovna |
Turistika |
> cyklo > expedice > hory > lyže a sněžnice |
Práce v zahraničí |
> zkušenosti |
On-line cesty |
> seriály > blogy > humor |
Nejčtenější články |
Novinky emailem |
Partneři |
Královédvorsko www.Cottage.cz
|
ČR | Afrika | Amerika | Asie | Austrálie a Oceánie | Evropa | Stř. východ |
Martin Adámek / 17.03.2009 | |||||||||||
Jsem zvyklý používat motoventilky (nebo autoventilky, chcete-li), a při pořizování nových duší na nich trvám. Oproti starým veloventilkům mají tu výhodu, že zpětný ventil pumpička nebo hadička otevře mechanicky, a vám se pak lépe pumpuje, protože nemusíte profoukávat gumičku. Dnes se používají novější, užší, veloventilky, se kterými nemám zkušenost, protože jsem při pořízení nového kola na jaře 2004 trval na převrtání ráfků pro použití motoventilků. | |||||||||||
Příliš velký tlak jednak zvyšuje pravděpodobnost, že si na kole pořídíte osmičku (plášť ránu neodpruží, a ráfek tu díru v asfaltu koupí na plno, což je pro něj pod tíhou brašen dost nepříjemné), a jednak případnou osmičku dává více pocítit jezdci vlněním kola. Pokud máte plášť sjetý na barevný textil (v horším případě na malém kousíčku i úplně skrz až na duši), tak velký tlak zvyšuje pravděpodobnost, že píchnete o malilinkatý kamíneček (kterých jsou silnice plné). Protože jednotlivé póry pláště se při velkém tlaku v duši roztahují, plášť je jakoby řidčí, a případně se duše cpe dírkou v plášti ven. Takže pokud jedete na plášti, který má dávno po sezóně a evidentně přesluhuje, tak ho nahustěte na nějakých 50-65 % maximální hodnoty, uvedené na plášti. Tedy vycházím z mého způsobu používání plášťů a ze mnou používaných plášťů. Naopak podhuštění kol je také nebezpečné, protože pak jízdní kolo plave a v zatáčce ho při naklopení můžete položit, protože nečekaně smýkne na stranu. A navíc, opravdu hodně podhuštěný plášť opět svádí duši k píchnutí, resp. procvaknutí ráfkem o silnici nebo o kámen. Ale ty 2 a něco bary z malé pumpičky nejsou u šestibarového pláště nebezpečím. Jsou jen snížením snadnosti jízdy. To je ostatně hlavní důvod, proč ke kompresorům zajíždím – na pláštích s 5 bary se na asfaltu jede o poznání lépe, než na pláštích s 2-2,5 bary. A to i na padesátikilovém kole s pěti velkými brašnami a stanem. Takže co u toho kompresoru? Drtivá většina kompresorů na benzínkách má manometr (ale v nejrůznějších jednotkách, znejte přepočet!) a na každém plášti byste měli najít informaci o jeho maximálním hustění, takže není fyzikální důvod, proč byste kompresor na benzínce nemohli použít. Občas je u kompresoru cedulka, že je jen pro motorová vozidla, ale většinou je to jen kvůli tomu, aby si někdo nestěžoval, že mu „kompresor“ zničil duši. Takže obvykle obsluha nechá na vašem posouzení, jak s kompresorem a kolem naložíte, a vůči jeho použití pro nahuštění kola nemá výhrady. U kompresorů si všímejte čísel na stupnici manometru a nápisů. Občas (zejména v zahraničí) je kompresor určen jen pro osobní automobily. Takové vozy mívají kola hustěná cca. na 2 bary, nebo i méně. A my jich chceme cca. 5, nebo podle denní doby a počasí i 6 (má-li další tři dny pršet, nebo pokud jsou tři-čtyři odpoledne a vzduch začíná chladnout, tak můžeme odpružené přední kolo naplnit naplno). Kompresor pro osobáky tedy může končit třeba na třech barech. Nevadí, vezmeme si co nám může dát, a pak koukáme po kompresorech pro náklaďáky. Kamiony mívají v kolech okolo 8 až 10 barů, stupnice kompresorů končívají na 12 barech. Takže těch našich 6 barů je pro kompresor pro náklaďáky brnkačka. Ale bacha – tlak a objem jsou dvě různé věci. Takže i když je pro některé menší kompresory nemožné dosáhnout námi požadovaného tlaku, měli bychom se před kompresory obecně mít vždy trochu na pozoru. Jsou určeny pro kola s větším objemem vzduchu, takže vzduch čerpají poměrně rychle, a kolo nám naplní raz-dva. Takže při používání kompresoru nekoukáme, co kde lítá, ale soustředěně pozorujeme ručičku nebo displej manometru, případně po očku i kolo. Aby pak kvůli nám obsluha benzínky nezakazovala použití kompresoru dalším cyklistům, kdybychom jí zákazníky vyděsili explozí kola. Pokud, stejně jako donedávna i já, žijete v přesvědčení, že „bar“ je „atmosféra“ (podobně jako „inch“ je „palec“ a „feet“ „stopa“), protože 1 bar, jakož i 1 atmosféra, by přece měly odpovídat běžnému atmosférickému tlaku, tak bych vás jen upozornil, že 1 bar = 1,02 at = 0,99 atm. Ale pro náš účel můžeme samozřejmě oba poddruhy atmosféry považovat za totožné s barem. Dobré je vědět, že 1 bar = 100kPa. Na mnou používaných pláštích bývá údaj v kPa a v PSI, na benzínkách obvykle vídám stupnice ocejchované v barech. Bary z kPa dostaneme pouhým posunem desetinné čárky, pokud máte údaj na plášti v jiných jednotkách, tak si ho na bary včas přepočítejte. Jelikož dnes výrobci šetří, kde se dá, bývají na duších s motoventilky plastové čepičky. Dříve i ty plastové čepičky mívaly alespoň jakýsi pokus o obsažení „klíče“ pro povolení a utažení ventilku, takže se jednou-dvakrát daly k tomuto úkonu použít, ale dnes už to jsou obvykle jen čepičky, a tím to končí. Vřele tedy doporučuji, pokud máte motoventilky, tak zajděte do mototechny, odkud si výměnou za cca. 10 Kč můžete odnést 2 ks nádherných luxusních poctivých kovových čepiček na motoventilky. S takovou čepičkou pak můžete utahovat a povolovat ventilky až do aleluja (resp. dokud ty čepičky neztratíte – v trávě je to hned, takže se vyplatí kovovými čepičkami vybavit obě kola, a tak mít pro šroubování ventilku vždy jednu náhradní čepičku). | |||||||||||
| |||||||||||
Přečteno 10020x | |||||||||||
Komentáře |
Přidat komentář Vypsat označené komentáře Vypsat všechny komentáře Zobrazit všechny chronologicky |
Poslat odkaz Tisk Zpět |
| ||
Střípky |
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu |
Komerční sdělení |
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo |
Štěrba nabízí: |