Autobusová doprava na Madeiře

Oficiální jízdní řád aneb co se dočetete z letáčků

Oficiální brožurka, kombinace všech jízdních řádů se dá koupit v "turismo kanceláři" v centru Funchalu. Stojí okolo 1 eura a máte zde uvedené jízdní řády všech (cca 5) společností, které zajišťují autobusová spojení na Madeiře. Poněkud překvapivě je totiž tento ostrůvek 20x60 km rozdělen mezi různé společnosti. Každá společnost má přidělené určité území a jenom na několika místech se překrývají a je možný přestup. Tou hlavní je samozřemě Funchal, odkud všechny autobusy vyjíždí. Zde má ovšem každá společnost svojí autobusovou zastávku, některé jsou u sebe, ale jedna společnost má zastávku cca kilometr od ostatních. Pokud potřebujete rychle přestoupit, můžete si dát krásný sprint s batohy po nábřežní promenádě. Pozornost lidí zaručena.
Jak už bylo řečeno, všechny autobusy odjíždí z Funchalu a dělají větší či menší kolečka do cílové stanice a zpět. Z řádu ještě pochopíte, že z toho vyplývá, že v okolí Funchalu jezdí každou chvíli něco, na opačném konci ostrova (třeba kemp Porto Moniz) jezdí třeba také 2 linky denně.

Systém vedení řádu aneb zapomeňte na české dráhy

Systém odjezdů je pro středoevropana poněkud překvapivý - u každé linky je uvedeno pouze, kdy odjíždí z Funchalu a z druhé konečné stanice a je zde napsáno, jak dlouho celá trasa cca trvá. Když chcete jet z prostředka, musíte odhadovat, což se ale většinou dá.
Podstatně zábavnější je druhý nezvyklý prvek - ona totiž jedna linka nejede vždy stejnou trasou. U řady linek je proto uveden index a dole ve vysvětlivkách je možné přečíst, jako variantou (resp. přes jaké místo) ta linka jede. K tomu je přiložena mapka, která zhruba ukazuje, kudy trasa vede. Bohužel na ní nejsou jména zastávek, uvedených v indexech, pokud jde o velké město, není to problém, občas je však uvedeno jméno nějaké malé vesničky a pak nezbývá než spekulovat, kterou variantou autobus jezdí.

Co v brožurce nenajdete aneb malá překvapení

V brožurce bohužel není uvedený seznam zastávek. Zároveň mapky ukazují sice generelně trasu, ale občas zde chybí nějaká zajižďka. Proto někdy bývá problém určit, kam vlastně autobus jede a odkud se autobusem nedostanete.
Zároveň občas narazíte na to, že v brožurce nejsou uvedeny všechny linky, či jsou jejich odjezdy uvedeny špatně. Jak nám bylo vysvětleno, brožurku vydává turistická kancelář a dopravci holt občas změní jízdní řád, aniž by to kanceláři řekli. Bohužel se to v našem případě týkalo i Aerobusu, což bylo poměrně prekérní.
Zároveň je potřeba se připravit na to, že v létě autobusy nejezdí příliš často a poslední autobusy vyjíždí často kolem 17. hodiny. Na noční linky zapomeňte. Přes rok by to mělo být lepší, prý jakmile začnou děti jezdit do školy, linky jezdí často.

Perličky aneb co vás nezabije, to vás neposílí

Zajímavým prvkem na celé Madeiře je velmi nepravidelné rozložení lidí mluvících anglicky. Často umí anglicky prodavačka v supermarketu, ale třeba ani jeden ze tří lidí v informacích u prodeje lístků anglicky neuměl. Z tohoto důvodu nedoporučuji zkoušet takové provokace, jako se ptát na věci typu "teď jsme ve Funchalu, potřebujeme jet na Porto Moniz, ale v Sao Vincente chceme vystoupit. Kdy jede další autobus ze Sao Vincente na Moniz?". V tomto případě jsme se po 20 minutách rozhovoru dozvěděli 3 různé časy (ani jeden ve výsledku nebyl pravda) a bylo nám 5krát s náležitou pýchou řečeno, že je teď skrz ostrov postavený tunel - který ovšem vedl úplně jinam.

Jak tedy jezdit aneb Take it easy, guy

Doporučuji odložit středoevropský spěch a nějaké detailní itineráře. Pokud budete jezdit s batohy jako my, prostě věřte, že pokud odněkud někam chcete, obvykle se tam dostanete, jen to může trvat celý den (jako cesta z Funchalu do Porto Moniz s jednou malou zastávkou) a možná budete muset spát někde cestou. Pokud chcete věrohodné informace, ptejte se autobusáků, nebo v krámcích u autobusových zastávek. Místní jsou ochotní a obvykle narazíte na někoho, kdo umí anglicky alespoň číslovky (pokud tedy nezkoušíte oficiální informace), občas se vám pak stane, že se optáte člověka před samoobsluhou, ten zavolá pokladní a nakonec s vámi u mapy stojí polovina samoobsluhy a debatuje mezi sebou, kdy ten který autobus odjíždí.
A pokud někam dorazíte a další autobus nepojede? Zkuste stopa. Nás s našimi krosnami sice brali vždy jenom další turisti, ale brali.
A když ani to nezabere? Projděte se a berte to s klidem. Take it easy.