Vyhledej
Rady na cesty
> cesty s dětmi
> doprava
> nebezpečí
> nedej se
> praktické
> ubytování
Vybavení
> jak vybrat
> literatura
> materiály
> novinky
> testovna
Turistika
> cyklo
> expedice
> hory
> lyže a sněžnice
Práce v zahraničí
> zkušenosti
On-line cesty
> seriály
> blogy
> humor
Nejčtenější články
Novinky emailem
Partneři

Portál o inline bruslení nejen na Ladronce

přehledný seznam kempů

Spolujízda.eu - server pro spolujízdu

Diashow ze Severní Ameriky

Královédvorsko
 Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.


Vybavení do přírody




Naše ikona:

Průvodce světem vybavení a cestování

.

ČRAfrikaAmerikaAsieAustrálie a OceánieEvropaStř. východ
KALiMERA > On-line cesty > seriály > Afrika stopem

Po stopách Emila Holuba

Zdeněk Štěpánek / 9.11.2007
V první řadě bych měl asi napsat spoustu řádků o Viktoriiných vodopádech. To proto jak jsou nádherné. Je to něco obrovského a mocného… popravdě řečeno jsem od nich tolik nečekal, příjemně překvapily. Je to něco obrovského a mocného. Mimochodem Viktoriiny vodopády jsou jediné místo, kde jsem v Africe potkal černé turisty. První mapu této oblasti nakreslil kdo? No přeci Dr. Emil Holub!
 

Hořící hora

Dál jsme zkoukli hořící horu, která ale hoří jen ráno a večer, tedy při východu a západu slunce. My jsme tam byli odpoledne, takže moc ohňových barev vidět nebylo, spíš vypadala shořelá a byla úplně černá.

Předražený park

Dost mě ráno překvapil vstup do národního parku. 80 dolarů. Namibie má, zdá se, podobnou politiku, jakou jsem poznal v Zambii, platí se všude. Ale museli jsme jet dál.

Sibiř nebo Afrika?

Jeli jsme na jih a počasí se zhoršovalo, byl silný vítr a všude poletoval písek. Za chvíli jsme konečně uviděli moře a vydali se k němu. Bylo divoké, zpěněné a špinavé. Pochopil jsem, proč bylo západní pobřeží jižní Afriky osídlené a vůbec více objevené až v 18. a hlavně 19. století. Na plážích jsou zbytky koster, stromů a taky pár vraků lodí. Opravdu to tam není vůbec přátelská krajina. Přemýšlím, že kdyby mě někdo shodil z letadla na tomhle místě, řekl bych s 99% jistotou, že nejsem v jižní Africe, ale spíš v Grónsku nebo někde na Sibiři, vážně.
Pokračovali jsme dál tou nehostinnou a prazvláštní nicotou, protože co jiného se dalo dělat.

Usínaní s dunami

Chystám se do  Sossusvlei (ráje z písečných dun), což má být asi nejkrásnější místo mojí pouti po Namibii.  Tak jsem tady. Večer jsme se rozhodli, že ráno vyrazíme na duny. Tak se taky stalo, v 5:00 budíček a v pěkné kose a tmou vyrážíme na východ slunce spolu se spoustou dalších aut. Ranní sprcha - za svezení džípem chtějí 90 N$! Takže dávám více než půlku svých zbylých peněz, ale vím, že to bude stát za to. A taky že ano! Nestihli jsme východ slunce, ale tady je ráno slunce stejně tak moc silné, že se do něho nedá dívat. Všude kolem nás nádherně načervenalé duny - jejich písek je z blízkých rudnatých hor. Šplháme na jednu z dun a kocháme se, jako malé děti. Je to nádhera. Trvalo mi pěkně dlouho, než jsem se tam dostal, už jsem začínal věřit , že to místo je pro mě zakleté. Nakonec vše dobře dopadlo.

Pozor, střelné zbraně!

Ve středu večer jsem nasedl na bus do Pretorie. Pretorie je menší, hezčí a bezpečnější sestra Johannesburgu, 50 km vzdáleného. Byl jsem se projít jen tak bez cíle. Pak mě 2 bílí lidé vyzvedli na dálnici, že je to nebezpečné a že prý mě mohli zastřelit! Tohle je běžné v Johannesburgu, zastřelí řidiče, ukradnou často jen peněženku a mobil, někdy auto... policie podplacená... Proto jsem teď v Pretorii.

Zatímco jsem se večer ládoval nějakou omáčkou, zapovídal jsem se s Erikem z Francie. Docela velký dobrodruh, zamlada cestující blázen, teď právník. Erik se pak stal na poslední dva dny jakousi mou peněženkou. Vzal mě na pivko, pak před odjezdem na letiště i na docela luxusní oběd s Plzeňským pivem! Spíš byl rád, že má s kým mluvit. Náhodou odlétal skoro stejně jako já, takže mě mohl odvézt i na letiště. Prý bych ve vlaku z Pretorie těžko přežil, ale s Erikem to byla jistota.

Tak to je asi tak všechno, uzavřel bych africkou story a co bude dál je zatím ve hvězdách...
 
Předchozí díly
1. Afrika stopem
2. Most přes řeku Tete
3. Zambie na skok
Související články
Vodopády stařičké mocnářky
Ekovýlet do Národní Parku Maasai Mara
 
 
Přečteno 920x
 
 
 
Komentáře
 
Přidat komentář
Vypsat označené komentáře
Vypsat všechny komentáře
Zobrazit všechny chronologicky
 
Poslat odkaz
Tisk
Zpět
Inzerce | O nás | Tištěná verze
KLUB KALiMERA
jméno:
heslo:
Přidat článek
Chcete se přidat?
Střípky
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu
Komerční sdělení
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo
Štěrba nabízí: