Zátěžový test vybavení v Africe

Po sedmiměsíční expedici můžu s klidným svědomím konstatovat, že vláčet s sebou objemný zimní spacák celou dobu nebyl v žádném případě hloupý rozmar, ale velmi moudré rozhodnutí. Za tu dlouhou dobu nepřetržitého nasazení, často v dost extrémních podmínkách, jsme dobře poznali, kde se nachází meze outdoorového vybavení a dokonce jsme k našemu velkému překvapení v nouzi přišli na to, že se dobře obejdeme i bez některých „životně důležitých“ věcí.

BEZ ČEHO BYCHOM SE OPRAVDU NEOBEŠLI
Batoh na celý život
Cestou jsem nikde neviděla prodávat zavazadlo, které by bylo možné s čistým svědomím nazvat krosnou. Domorodí šerpové si na rozdíl od nás prostě přiváží dvěma provazy pytel na záda, či si ho položí na hlavu a s cigaretou v koutku úst vybíhají kdejakou pětitisícovku. Jestli vy, změkčilí cestovatelé, potřebujete něco sofistikovanějšího, tak si to laskavě přivezte s sebou. My jsme vyrazili s Patagoniemi od Treksportu, které už si s námi pár let odsloužily. Na tyhle batohy je prostě spoleh. A to s nimi při nakládání na střechu autobusů či korby náklaďáků domorodci rozhodně v rukavičkách nezacházeli.

Mobilní vila
Bez stanu bychom byli ochuzeni o skvělé trekování v úžasné africké přírodě a horách. Spaní pod širákem se totiž v Africe, kde kolem vás často pobíhá velké množství divokých zvířat, a také zvědavých lidí, moc nenosí. Nehledě na to, že „vnitřní“ stan skýtá téměř dokonalou ochranu před malarickými komáry. V JAR a Svazijsku je potom bydlení na zahradě hotýlků absolutně nejlevnějším způsobem ubytování. Trochu nám zatrnulo, když se nám u našeho značně zcestovalého stanu Hannah Arktan v půlce cesty zlomil únavou duralový stanový prut. Nakonec se nám ji podařilo nějak nastavit ale příště si rozhodně vezmeme jednu náhradní část (segment) s sebou.

Maličkosti k nezaplacení
Stříbrná, na všem držící, lepenka byla při téměř všech poruchách hitem nejen této výpravy. Jenom namátkově, třeba na opravu děr ve stanu, nepromokavém oblečení, na protrženou vrchní vrstvu spacáku. Dočasně slepí i totálně rozpadlé páskové sandály. Jen na prasklou tyčku od stanu je i naše zázračná lepenka krátká.
Litovali jsme, že jsme se nevybavili větším množstvím repelentu. Ten totiž není v Africe vůbec k sehnání. Zato jsme tam ale objevili výborně fungující doutnavé spirály proti komárům, obsahující velmi účinnou látku pyrethreum. Podobná situace je s opalovacími krémy. Za nekřesťanské peníze je občas možné sehnat v lékárnách nižší faktory a pokud se vám poštěstí, narazíte třeba i na ochranný faktor 15, ale cena určitě nepůjde pod tři sta čtyři sta korun. Ostatní hygienické potřeby je možné bez problémů nakoupit na místě.
Nemusím snad ani zmiňovat, že režná nit, sada silných jehel a náhradní přezka na opravu batohů by měly patřit do výbavy každého cestovatele. Téměř jsme nepotřebovali obsah naší lékárničky, protože na africké choroby nejlépe zabírají africké léky a nejlépe si s nimi poradí afričtí lékaři.
Dobrou službu nám také prokázal vlastní zámek, kterým jsme zajišťovali často velmi pochybné petlice pokojových dveří v levných hotýlkách. Stejně tak není od věci, pořídit si malé zámečky na kapsy a na hlavní přezky krosny.
Překvapilo nás, jak moc jsme využili knížečky svahilské a amharské konverzace. Ne všude se mluví anglicky. Během nuceného nočního poslechu domorodé na plno puštěné ryčné muziky v autobusech a hotelích jsme si nesčetněkrát rvali vlasy z hlavy v zoufalství, že jsme si nevzali špunty do uší.

CO NÁS ZKLAMALO

Dobré boty nad zlato?
Názor, že tak extrémní zátěž, jaké naše vybavení vystavujeme, těžko zvládne jakýkoliv výrobek ze střední cenové třídy, platí podle nás u bot dvojnásob, takže se orientujeme na to nejlevnější, v čem se nám dobře chodí a co alespoň do určité míry chrání před vlhkem. Fakt, že jsme po hodinové chůzi vysokou mokrou travou v kožených Planikách s com-tekovou membránou mohli ponožky doslova ždímat, nás tedy nepřekvapil. A to, že třetí člen výpravy čvachtal v Lowách s dvojitou naimpregnovanou kůží úplně stejně jako my, jen potvrzuje naši filosofii.

Expediční sandály
S páskovými sandály jsme užili spoustu legrace. Zatímco já si na svým Lizardům nemůžu nic vytknout, kluky zlákala „výhodná“ koupě nejlevnějších kožených sandálů na trhu značky Bufo. Jenže pásky u Bufa nejsou na rozdíl od Lizardů protaženy pod celou podrážkou, proto se také hned po vyběhnutí první travnaté meze vytrhly. Místní ševci si s takovou banalitou sice za pár korun umí skvěle poradit, ale když máte po měsíci botu prošitou na mnoha místech skrz na skrz, začne se nevyhnutelně nenávratně rozpadat. Řešením jsou pak univerzální gumové žabky za pár korun. Vy s nimi však po skalnatých horách na rozdíl od domorodců neběhejte. Oni se s touto pro nás nevhodnou trekovou obuví snad už i rodí.

Membrány, zátěry a africký deštík
Příjemně potěšily sympatexové kalhoty, které se ze všech našich „nepromokavých“ věcí chovaly nejstatečněji. Že při takovém normálním slejváku proprší i nový batoh, natož starý, to jsme věděli. Proto jsme s sebou měli Condorova ponča typu Velbloud, která nás upřímně pobavila, když po třech týdnech a trojím krátkém použití naprosto zapomněla na to, že nás a naše batohy mají chránit před vodou padající z nebe. Popraskaným zátěrem se prosákla už třetí kapka, která na nás spadla. Proto bylo nutné se jich zbavit nebo objevit alternativní použití. Zjistili jsme, že složená v roztomilé cestovní taštičce poslouží jako nouzový polštářek a rozložená jako podložka pod spacák. Kromě toho, takoví Masajové mohli na našem červeném ponču oči nechat.

Rozmazlené vařiče a vodní filtr
Oba naše MSR vařiče - Whisperlite International a Dragonfly měly značné potíže se strávením afrických paliv. Standardní situace vypadala tak, že uvaření jednoho ešusu na jeden zátah bylo pokaždé slaveno s velkými ovacemi. Po tomto vyčerpávajícím výkonu se tryska tak dokonale zanesla domorodým petrolejem, že ji bylo nutné ručně vyčistit. Třeba jsme dva litry vody vařili deset minut, ale hlavně, že jsme nikde neumřeli hlady. I když jsme dva litry vody vařili deset minut, hlavní bylo, že hlady jsme neumřeli.

Zklamal nás i náš vodní keramický filtr Katadyn Combi F, který místo inzerovaných 50 000 litrů vyrobil odhadem pouhých 1 500 litrů. Výrobce předpokládá filtrování „normální“ vody a ač jsme se snažili vždy vybírat vodu alespoň opticky čistou, africká kohoutková voda asi normální není. Používat zbylé čtyři měsíce chemické vodní desinfekce se nám vzhledem k jejich vedlejším účinkům nechtělo a hlavně jsme jich ani tolik neměli. Kromě toho, snažit se doplnit jejich zásobu ve východní Africe (snad kromě Nairobi), by bylo naivní. Takže jsme koupili levný sypaný čaj a cukr a doufali, že polofunkční vařiče nahradí nefunkční filtr.

BEZ ČEHO SE OBEJDETE

Improvizovaná karimatka
Hned na počátku cesty nám naše nepozornost a šikovnost domorodců odlehčila o naše tři staré karimatky. A věřte mi, že v Mozambiku, Tanzánii ani Etiopii nic ve stylu karimatky ani alumatky nekoupíte. Nanejvýš vám nějaká „horská“ cestovka nabídne zapůjčení nějaké spací podložky velmi pochybné kvality v přepočtu za 100 Kč/den. V Nairobi jsme v jednom indickém obchodě s látkami narazili na nekvalitní kus pěnové rohože made in China, za nějž však majitel nekompromisně požadoval 12 dolarů. Další alternativou byly potom rohože pletené z palmových listů vyráběné v rozměrech 2 x 2 metry a větší. I když jsme se chystali pokořit Mt. Kenyu, pětitisícový ledovec téměř na rovníku, rozhodli jsme se přežít bez karimatek. A ono to šlo! Pokud jsme v noci očekávali teploty nad nulou, složila jsem si pod spacák svůj huňatý svetr a když bylo hůř, osvědčil se nám jednoduchý trik s krosnou. Všechno z ní vyskládat a položit si jí pod trup pod spacák vypolstrovanou částí nahoru a odepnuté něčím vycpané víko zase pod chodidla. Po celodenním chození po horách nám ani nevadilo, že to sem tam tlačí. Hlavně, že nezebe od země.

Stylové oblečení a la second hand
V Africe existuje i v tom nejzapadlejším městě trh s evropským second-handovým oblečením za babku. Nemusíte se tedy bát, že budete po Africe pobíhat při delším pobytu nazí. Jen nečekejte, že z takových trhů odejdete jako manekýn.

Věřím, že mezi těmi všemi věcmi, které v současnosti považuji za nezbytné, šetřící mnoho trablí na cestě, se určitě najdou položky, bez kterých bychom se také nějak obešli. Ale bez jedné věci se rozhodně nevyplácí vyrážet na cestu: touto maličkostí k nezaplacení je zdravý rozum.