Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Putování po Ladaku

Ladacké slavnosti

Libor Hnyk, Kamila Hnyková / 13.05.2010

V klášteře Lamayuru zahajujeme naši exkurzi po ladackých památkách. Zlaté kolo dharmy a dvě antilopy na střeše budovy oznamují, že se nacházíme v místech, odkud se šíří buddhismus. Snažíme se nevnímat zástupy turistů, kteří přijíždějí ke klášterům najatými autobusy, a užíváme si klidných večerů – např. v místě zvaném Alchi. Komplex svatyní Alchi je pod ochranou Unesco, proto se k němu také hrnou davy návštěvníků – většina jich proběhne podle průvodce nejzajímavějšími chrámy a za hodinu už zase jedou dál, aby stihli další a další zajímavost. Když se jich zeptáte, kde byli včera, často si pamatují maximálně název svého posledního hotelu. Přitom Alchi je skutečná oáza klidu v chaosu, který panuje na indických silnicích a ve městech. Leží nad hučící řekou Indus, ve stínu vzrostlých stromů, u zavlažovacích kanálků.

Přesun do Léh

Využili jsme nabídky ubytování v kempu hned vedle chrámu, kde jsme za 100 Kč měli k dispozici velký stan pro dva s čistě povlečenými postelemi a koupelnu s teplou vodou. V areálu s kapacitou 80 míst jsme byli jedinými zákazníky. Za měsíčního světla byly stavby ještě tajemnější, než při naší první návštěvě ve dne. Uprostřed chrámu Sumtsek je vyřezávané sousoší představující bódhisattvu moudrosti Mandžušrího v jeho čtyřech podobách. Pestrobarevné sochy a masky na stěnách nám připomínají blížící se slavnost, která se jednou za rok koná v nedalekém klášteře Phyang. Vyhlídkovou jízdou na střeše autobusu se přemísťujeme do správního města oblasti - Léh, odkud ke klášteru jezdí místní doprava. Sedím vedle ruského muzikanta, který doma skládá hudbu pro dětská divadelní představení, a poslouchám jeho varování: „Astarožno, down“ – na povel se připlácnu ke střeše, abych nezůstala viset na drátech elektrického vedení.

Taneční obřad

Taneční obřad „čham“ se pořádá v klášteře Phyang jen jednou ročně, vždy ve stejnou dobu podle tibetského kalendáře. Kořeny čhamu sahají až do lidového šamanismu, je spojován s bönismem i hinduismem. Ve Phyangu trvají slavnosti dva dny od rána do západu slunce. Podle tradice by měl tanec ochránit před zlými silami, symbolizuje vítězství, ale také démonické bytosti, které se mrtvým zjevují v období barda (před dalším převtělením). Původní termín slavností byl posunut, aby přilákal více návštěvníků, hlavně ze zahraničí, a klášteru se tak dostalo ve formě darů víc prostředků. Data konání slavností jsou zveřejněna na internetu, proto se do kláštera sjíždějí diváci ze všech koutů světa. Málokterý turista vydrží sledovat obřady plné roztodivných masek a řinčivé muziky déle než 1-2 hodiny. Na rozdíl od Tibeťanů, kteří vědí, že má smysl zůstávat – řečeno slovy mnicha „Pozorně se dívejte, protože to, co teď uvidíte, spatříte až v momentě své smrti“.

Kostelík moravských bratří

Na každém kroku jsme svědky prolínání tibetské kultury s hinduismem, bönismem, islámem, ale i s křesťanstvím. Jsme nenásilně vtaženi do víru tradičních slavností, způsobem, jaký je v buddhismu obvyklý – bez přesvědčování, každý si hledá pravdu sám ve svém srdci. Mezi obchůdky, hotely a svatyněmi Léh se krčí malý nenápadný kostelík moravských bratří. Za dobu 200 let, po kterou v Ladaku působí, dokázali vybudovat obrovskou školu, kde získávají vzdělání stovky žáků. Mají vlastní velké hřiště, jídelnu, své autobusy, kterými svážejí přespolní studenty. V kostelíku, kde se každý týden schází ke mši jen kolem dvaceti věřících, jsou připraveny nástroje k hudebnímu doprovodu – elektrofonické varhany, kytary a bicí. Stěny zdobí vyšívaný prapor se znakem moravských bratří a křesťanské kolo života – podobně jako na tibetském kole dharmy bývá zobrazeno 6 okruhů bytí, tady vidíme obrazy od narození Ježíše Krista až po jeho nanebevzetí. Na jediném malém hřbitově v Léh byl pochován v roce 1874 český přírodozpytec Dr. Ferdinand Stolička.

Místo nečekaných setkání

Večer se procházíme přeplněnými uličkami Léh, prodíráme se zástupy turistů, zdvořile odmítáme pozvánky obchodníků a jejich nabídky nejlevnějšího, nejlepšího a originálního zboží. Náhle se z davu ozve „Liboréé“ a za chvíli už sedíme s naším kamarádem Ľubomírem Sklenkou v tibetské restauraci a pochutnáváme si na plněných taštičkách momo. Luboše jsme naposledy viděli před půl rokem u čínské ambasády při demonstraci na podporu Tibetu. Aniž bychom se domlouvali na dalším setkání, potkáváme se po dvou dnech znovu v klášterní škole v Tikse. Občanské sdružení Lungta, které Luboš založil, podporuje výuku tibetských dětí v Ladaku i nemocnice v Nepálu. Ráno se z e-mailu dozvídáme, že za námi zrovna letí ze Slovenska kamarád Sveto, který měl být právě teď v Kyrgyzstánu. Ladak je místem setkávání spřízněných duší.