Start běžecké výpravy Španělskem

V prachu drsných španělských cest běží Pavel Paloncý - navigátor, fotograf, tlumočník výpravy a Zdeněk Štěpánek - botanik, medik a zoolog výpravy.

Do Španělska cesta dlouhá 

Odjezd celého týmu se oproti plánu odsunul o jeden den. Shodou špatných náhod nám vypadl čtvrtý člen výpravy a na poslední chvíli jsme jej dohledávali. Naším velkým Štěstím byla ochotná Hanka, která měla čas a mohla tak doplnit podpůrný tým. Zachránila nás.
12. listopadu – ODJEZD!!!
Cesta byla dlouhá a vyčerpávající – něco po šesté večerní jsme dorazili do Irúnu, začátku našeho dobrodružství. Díky únavě jsme se rozhodli start o den odložit, abychom se mohli co nejlépe zregenerovat a protáhnout polámané tělo. Ačkoliv jsme měli další den vyběhnout, ještě jsme se rozhodli pro krátkou běžeckou prohlídku města: D...

Budíček v šest ráno - vstávat a jdeme do toho!

Trasu jsme měli nastudovanou z místních materiálů jak to jen šlo, ale nepočítali jsme se zradami, které na nás Španělsko chystá. Při výběhu předešlý den jsme si našli místo startu naší cesty a její část absolvovali. Ráno jsme s jistotou v nohou vyběhli do prvního z deseti dní. Dle profilu jsme počítali s rychlým terénem a pěknou cestou. Jaké však bylo naše překvapení (časem stále narůstající), když terén neustále kolísal z nuly prudce do stovkových výšek. Sečteno podtrženo se nám za první den podařilo nastoupat přes 2000 výškových metrů.
Fyzicky se cítíme dobře a nohy nám jedou skoro samy. Po 4 hodinách měníme boty a oblečení – trocha komfortu: D. S týmem jsme sladění na jedničku, holky nás vždy čekají na smluveném místě s něčím teplým k jídlu.

Mizerné značení a nepřesná mapa

První den mohl být, ale pro nás ještě nebyl, předzvěstí problémů se španělskými mapami. Po třech dnech jsme několikráte přišli na to, že španělských 9 km je podle GPS 14 km, že na nepřehledných místech není potřeba dávat značení nebo tam pro jistotu dát dvě a každé opačným směrem. A takových překvapení nás asi ještě několik potká.
Zdeněk hodnotí dosavadní průběh: „druhý den jsme se dostali několik kilometrů za Bilbao. Co 4 hodiny měníme obuv a pokud je potřeba, tak i oblečení. Hrozně nám pomáhá pravidelný přísun potravinových doplňků. Je to dlouhé a nemůžeme si dovolit tahat na zádech kila jídla, takže energie v podobě těchto doplňků je k nezaplacení.“
Pavel souhlasí a dodává: „Je to namáhavé a na morál, ale s tím jsme do Španělska jeli a budeme bojovat. I kdyby to měl doběhnout jen jeden z nás, jsme tým, a tak to platí až do finishe.“

Puchýře a žaludeční problémy

Zdravotní problémy se klukům nevyhýbají. Pavel se cítí fit, ale trochu jej trápí puchýře: „Kdybych nedělal hrdinu a hned použil naše náplasti, tak se to nestane, ale nepokládám to za velký problém, poněvadž teď vše v klidu absolvuji, jako bych na noze nic neměl.“ Zdeněk naopak bojuje s žaludkem a střevy a trápí ho křeče: „Je to jako bych snědl ježečka a ten si teď se mnou pohrával.“
Pravidelně sledujeme všechny naše portály a rubriky, na kterých se o nás píše: „A moc děkujeme za podporu“ přidávají oba. Kluci teď běží 3. den a chystají se na 4., tak další zprávy z průběhu akce zase za dva dny.