Úsměv z Nepálu

Můžete nám přiblížit, čím se sdružení Namasté Nepál zabývá?
Sdružení Namasté Nepál se snaží pomáhat nejchudším lidem v Nepálu. Naše činnost se skládá ze čtyř projektů. První z nich je Netradičně Nepálem, v rámci něhož nabízíme lidem z Čech poradenství o cestování v Nepálu a zároveň jsme schopni jim zařídit i cestu přímo na tělo, ať už se jedná o vysokohorské treky nebo etnografické cesty. Děláme to prostřednictvím agentury Budha Eye Treks, jejíž nepálští průvodci se dobrovolně vzdávají části své mzdy ve prospěch našich humanitárních projektů. Takže lidé, co s námi jedou do Nepálu tím vlastně pomáhají dál.

Když se řekne Nepál, tak si většina lidí asi představí nejvyšší horu světa Everest. Může tato země nabídnout něco i lidem, kteří nejsou ve vysokohorské turistice tak zkušení?
Jistě, v Nepálu najdeme mnoho vysokohorských treků různé obtížnosti, ale i údolí s národními parky a džunglí se slony, nosorožci, tygry...  Kromě toho je Nepál země úžasných lidí, mnoha různých kmenů. Jenom dialektů je tam téměř sedmdesát, takže nepálština je vlastně uměle vytvořený jazyk, aby si všechna tato etnika rozuměla. Každý kmen má nějaké zvláštnosti, takže je možné absolvovat etnografické cesty třeba po nepálských svatbách nebo sledovat různá řemesla, protože každý kmen se specializuje na jiná.

Čeho se týkají zbylé tři projekty?
Dalším projektem je Nepálský obchůdek, což je prodej nepálských tradičních výrobků, které jsou vyrobeny převážně v naší malé továrničce Pink Lotos v Káthmándú, která poskytuje obživu hlavně nezaměstnaným ženám. Veškerý zisk z tohoto projektu jde na humanitární projekty, především na stavbu škol, což souvisí s naším dalším projektem Vzdělání pro Nepál. Téměř sedmdesát procent Nepálců neumí číst a psát a síť škol je v Nepálu velmi řídká. Nám se zatím podařilo postavit patnáct škol pro zhruba dva tisíce dětí. Zároveň pořádáme kurzy čtení a psaní pro dospělé, o které mají zájem především ženy na vesnici. Naším čtvrtým velkým projektem je právě Úsměv z Nepálu, což je adopce nejchudších dětí na dálku, protože i když je školství v Nepálu bezplatné, tak rodiče musí hradit školní uniformy, knížky a veškeré pomůcky, na což často nemají peníze. V současné době se nám podařilo zprostředkovat přes 130 adopcí na dálku a v blízké domě se na našich stránkách objeví nabídka dalších dětí.

Jak jste se dostal k humanitární činnosti a proč zrovna Nepál?
Já jsem hodně plánoval pomáhat někde v Indii, ale při jedné z mých cest do Nepálu v roce 2003 mě oslovil jeden tamní kamarád, který založil nadaci a ptal se, zda bych mu nepomohl zorganizovat třeba nějakou výstavu v České republice, takže takhle začala naše spolupráce. Postupně se přidali další lidé, takže dnes máme sedmnáct členů. Všichni jsme dobrovolníci a všechno děláme ve volném čase. Zároveň spolupracujeme s britskou organizací Development of Children and Women Center (DCWC).

A proč zrovna jméno Namasté? Co to znamená?
Namasté je nepálský, ale také indický pozdrav. Pochází to ze sanskrtského slova a dá se to přeložit jako „klaním se“. Pozdrav spočívá v sepnutí dlaní v úrovni srdce a mírném úklonu. Rituál vyjadřuje úctu a jednotu.

Myslíte si, že humanitární činnost tam může vyvolávat nějakou závist, sociální rozdíly?
Oni to berou úplně jinak. Když pomůžete někomu ve vesnici, tak celá vesnice se z toho raduje. U nás by mu za to vypálili chalupu, ale oni jsou v tomhle jiní. Zároveň chápou, že chudoba nemůže být jediným kritériem, podle kterého vybíráme děti, které budeme podporovat, ale že musíme brát ohled i na jejich talent, takže podporujeme děti, které mají předpoklady se dobře učit a postoupit na vyšší stupeň. Vesničané vědí, že pokud dítě získá dobré vzdělání, může být přínosem pro celou jejich komunitu.

Je možné vaší organizaci pomoct i jinak než finančně? Například jako dobrovolník?
Ano. Velkým problémem na školách v Nepálu je výuka angličtiny, která je sice povinným jazykem, ovšem málokterý místní učitel je schopen ji učit. Takže v současné době tam máme téměř permanentně nějaké české dobrovolníky, co ji učí.
Zároveň teď plánujeme další projekt související s výstavbou nové nemocnice, která bude dokončena začátkem příštího roku, takže hledáme i dobrovolníky z řad lékařů a zdravotnického personálu. 

V Nepálu zvítězila v parlamentních volbách v roce 2008 maoistická strana a dosavadní král Gjánédra Bír Bikram Šáh byl sesazen trůnu. Ovlivnily tyto změny nějak práci vaší organizace?
V podstatě ne, akorát nám vzhledem k vítězství komunistické strany americká organizace odmítla poskytnout na stavbu škol přislíbených dvacet tisíc dolarů. Pro místní lidi se však v podstatě nic nezměnilo, ti pořád hospodaří na svých políčkách a žijí si vlastním životem.

Snad se jim bude vést přinejmenším stejně dobře nebo lépe i v budoucnosti a že k tomu přispěje svou pomocí i vaše sdružení.