Závětří lihového vařiče á la CCCP

Takže mi nezbývalo než se intenzivně zabývat pitím plechovkového piva, abych měl dostatek materiálu na výrobu vařičů. Po mnoha experimentech jsem snad už našel ten pravý typ. Nicméně vařič je jedna věc a vaření druhá. Dříve jsem vlastnil nějaký plynový, či benzínový vařič, nejvíce jsem stejně užil skládací vařič na tuhý líh. Asi před 30 lety se objevil liháč Horal, tak jsem výše zmíněné vařiče zavrhl. A před pár lety jsem přešel na ony „pivní“ vařiče. Přesto všechno měli něco společného – nutnost závětří. Pokud fouká silný vítr, neuvaříte stejně nic ani na sebevýkonnějším vařiči. Takže nezbývalo než závětří všelijak instalovat, nosit sebou a tak.

U svých posledních vařičů jsem to vyřešil proděravěním plechovky od nějakého ovoce a bylo vystaráno. Nebylo to příliš vzhledné, ale funkční naprosto. Jen stabilita nebyla nejlepší  (malá základna). Ale podobný problém je s vařiči stojícími na kartuši. Časem mi plechovka začala rezavět a pomalu se propalovat. Tak nezbývalo než to nějak řešit.

Dlouho jsem pátral po něčem solidnějším. Jednou jsem štrachal v kredenci a objevil asi 30 let starý hliníkový hrnek původem ze Sovětského svazu. Zaujaly mně jeho rozměry – výška a průměr. Byly ještě lepší než plechovka od ovoce, váha a pevnost proti plechu vynikající. Tak jsem si na počítači vyrobil papírovou šablonu, nalepil ji na hrnek a pak pracně, svíraje plechovku mezi koleny, vyvrtal množství děr 6mm vrtákem. A dalších 8 mm nahoře na odvod plamene. Nejsem příliš zručný, takže jsem se občas netrefil dle šablony. Chtělo by to vrtat ve stojanové vrtačce, kterou bohužel nevlastním.

Pak přišel den „D“, kdy jsem to vyzkoušel. A fungovalo to velice dobře! Vál větřík, vařič hořel jak měl, takže jsem po několika minutách (nestopoval jsem to) měl vařící vodu a udělal si čínskou polévku a kafíčko. Já stejně nic složitějšího moc nevařím. Nové závětří má dost výhod:

- vleze se i se dvěma vařiči do jednoho dílu jídlonoše (obsah 1 l),

- je stabilnější než plechovka,

- hlavně nemusím nic skládat a šroubovat do sebe (snadno ho sbalím),

- nedá se jen tak rozšlápnout a ještě nevypadá nejhůř.

Musím to ještě vyzkoušet v zimě, ale myslím si, že to bude fungovat taky dobře. Vlastním také Trangii, ale moje souprava je menší, lehčí a stejně funkční (280 g). Letos v Beskydech jsem si občas vařil na liháčku a většinou jsem byl rychlejší než kamarádi s plyňákem. Neměli k němu závětří, tak jsem je i s rezavou plechovkou jako závětřím celkem snadno převálcoval. Nedám zkrátka na to dopustit!

Také máte zkušenost s vybavením, kterou byste rádi předali dále?
Pošlete nám svůj příspěve a vyhrajte v soutěži TESTOVNY  praktické ceny od  firmy ACRON - www.acron.cz.