Podzimní výlet bez brýlí

Zašel jsem hodit oko na svoji rodnou říčku - Hloučelu.. Vody nic moc, protože září bylo údajně nejsušší za posledních 45 let.
Zde již vyhlížím nástup podzimu. Podzim je pro mně nejlepší roční období. Už není horko, které bytostně nesnáším, občas jsou mlhy, ze kterých nemám depku a rád pozoruju, jak se příroda chystá na zimu. Kdyby bylo po mém, tak úplně zruším léto a zimu a nechal bych jenom jaro a podzim.
Kontrola nástupu podzimu pokračovala dle scénáře, akorát jsem na focení skoro neviděl, protože ty brýle, které jsem nenašel, nutně potřebuju k jakémus takémus vidění. Takže jsem to fotil skoro naslepo. Svižně jsem postupoval směrem k Romži, kde na dohled velkého Kosíře měl se realizovat můj bodový scénář.
Jenže došlo k nečekaným komplikacím. Neb jsem měl k pozdní snídani čínskou nudlovou polévku, rozhodla se tato opustit mé útroby a to dost rychle. Uchýlil jsem se tedy do ústraní a liboval si, že sebou nosím svoji nejlepší outdoorovou pomůcku - toaletní papír. Jenže jsem přitom ztratil brýle, které mi doma zbyly. Teď si představte to pátrání po nich. Byl jsem zcela konsternován, šátraje rukama kolem přetransformované nudlové polévky! Samozřejmě jsem je nenašel a tak jsem se rozhodl výpravu za podzimem rázně ukončit. Ušel jsem asi kilometr, když mně napadlo si pro uklidněnou zapálit dýmku. Jenže zase zrada. Dýmku jsem měl, tabák a sirky taky, jenže jsem si vzal sebou špatný náústek. Takže z kouření a duševního uklidnění taky sešlo. Už jsem to psychicky nevydržel a plížil se k domovu. V tom mi volá Staré Pimpa, tak jsem mu za tepla sdělil svoje martýrium. Dost se teda smál, ale skočil do auta a přijel pro mně. Vydali jsme se do Tesca zakoupit novou optiku. Tam je neměli, až náhodou jsme nějakou našli v Hobbylandu. Takže kromě finanční újmy bylo vše napraveno. Pak mně ještě hodil domů. Doma jsem už s brýlemi pátral po osudu těch co jsem ráno nenalezl a byly u Berušky. Nevím teda proč. Když jsem vybaloval ruksak, tak mi z něho vypadly ty druhé ztracené brýle. To už bylo na mně příliš! A navrch jsem si otevřel PET flašku s nápojem z černého rybízu, který nesnáším (když jsem si ho kupoval, tak jsem na něj neviděl) a skoro půlka obsahu mně postříkala i s kuchyní. To byl zase den.
Staré Pimpo, díky moc za pomoc!

Tento příspěvek soutěží o cenu rubriky Humor na cestách.