Kavkaz

Formality   Ceny   Bezpečnost  Treky  Mapy   Cesta zpět   

   O to, zda Elbrus je nebo není nejvyšší horou Evropy se vedou hnidopišské odborné geografické spory - podle jedné koncepce tvoří hranici mezi Evropou a Asií hřeben Kavkazu, podle druhé koncepce vede hranice o něco severněji a Elbrus pak tedy už patří do Asie. Každopádně Kavkaz není z horáckého hledika zdaleka jenom Elbrus.

FORMALITY
    Pro samotný výstup na Elbrus, který leží v přírodní rezervaci Prielbrusie, žádné povolení nepotřebujete. Existuje však ještě jedna verze, kdy prý formálně je zde povolení sice třeba, ale nikdo ho nevyžaduje. Pro všechny ostatní treky v okolí Elbrusu v Kabardinsko-Balkarské republice je povolení třeba v každém případě a hlídá se to. Správně byste nejspíš měli mít povolení dvě: vojenské pro vstup do hraničního pásma, kdy celý Kavkaz je jednou velkou pohraniční zónou, a ochranářské pro vstup do jednotlivých kavkazských přírodních rezervací (zapovědnik).

    Bez prvního povolení budete z treku bez milosti vráceni, ptejte se na něj u vojáků v kasárnách ve městě Nalčiku na Kabardinské ulici (snad čp. 156). Absence ochranářského povolení už prý není takový průšvih a v případě potřeby ho lze dostat zadarmo či dokoupit až na místě u správce toho kterého konkrétního zapovědniku. Na rozdíl od Kabardinsko-Balkarské ruské republiky (zhruba od města Nalčiku na západ) prý v ruské republice Severní Osetie (zhruba od Nalčiku na východ plus okolí města Vladikavkazu) nejsou pro vstup do hor třeba žádná povolení, pokud se nepohybujete těsně u hranic. S ohledem na citlivou politickou situaci byste se neměli bez povolení pouštět příliš blízko státní hranici a už vůbec byste se ji neměli pokoušet na černo překračovat - při vašem polapení hrozí nepříjemné administrativní oplétačky.

CENY
    V bezprostředním okolí Elbrusu jsou domorodci pokažení penězi výletníků a západních horolezců a snaží se cizince bez milosti oškubat, jinde na Kavkazu jsou naopak velmi pohostinní. Pokud jde o trvanlivé jídlo, všude na trzích ve větších městech je k dostání vše včetně pytlíkových polévek, rýže, těstovin, čokolády, salámů (prý ale dosti nechutných!) atd. za ceny srovnatelné s českými. Brát s sebou na Kavkaz jídlo z Čech je proto nesmysl.

BEZPEČNOST
    V oblasti Kavkazu jsou i jiné lákavé vrcholy kolem 5000 m (např. Šchara, Bezengi, Kazbek atd.). Protože ale na rozdíl od Elbrusu leží mnohem blíž hranic neklidné, politicky senzitivní oblastina pomezí ruských republik a Gruzie , nelze podle některých hlasů jejich návštěvu z bezpečnostních důvodů doporučit (jiní ale naopak tvrdí, že je to pohoda). Na bezpečnostní situaci ruské strany Kavkazu vůbec existují naprosto protichůdné názory: zatímco jedna česká skupina zde byla napadena lidmi z města a v následné bitce (nikdo nebyl naštěstí zraněn) jen tak tak nedošlo ke znásilnění a oloupení, několik jiných skupin českých cestovatelů se zde nesetkalo s nejmenšími problémy a jejich členové si nemohou pohostinnost místních domorodců vynachválit. Od přátelských horalů nebezpečí nehrozí, nejhorší jsou údajně opilí městští Rusové, kteří se ale naštěstí v horách nevyskytují příliš často.

Severní ruská strana Kavkazu je z hlediska kriminality obecně o něco nebezpečnější, než jižní gruzínská. "Úvahy některých lidí o tom, že si pěkně přejdou hlavní hřeben Kavkazu od severu k jihu a svlaží se u moře, patří spíše do říše sci-fi nebo akčních filmů", shrnuje na internetu jeden z mnoha hlasů zkušených. V žádném případě byste se neměli pouštět do hor na východ od silnice Vladikavkaz - Tbilisi, kde se rozkládá nedávnou válkou poničená Čečensko-Ingušská republika a kde je to pro cizince už doopravdy "o hubu".

Treky
Na Elbrus  Teberdinské rezervace   Aklimatizační treky   Horolezecké stěny   Ruiny starodávných vesnic   Údolí králů   Vesnice mrtvých  Lázně

KUDY NA ELBRUS?
    Zhruba dva kilometry nad městečkem Těrskol (2200 m) je v Azau spodní stanice lanovky, kde se dá za 5 USD přespat v hotelu. Lanovka vás za 10 - 20 USD (údaje o ceně se různí) vyveze do výšky 3800 m, kde se vyplatí kvůli aklimatizaci před vlastním výstupem aspoň dva dny zůstat. Na nejvyšší čtvrté stanici lanovky je na chatě Ledovaja Baza za 8 USD možnost ubytování, nebo si zde můžete postavit stan. Spát se dá i na třetí stanici lanovky (3500 m), kde je přes noc opuštěná budova lanovky, známá jako Mir. Od chaty Baza vás čeká výstup po plochém ledovci, kde můžete cestou najít místo na stan. Ve výšce 4200 m je na skalním hřebínku chata Priljut, kde lze přespat za 8 USD (podle jiných informací ale Priljut nedávno vyhořel). U Priljutu se ale také dá stanovat, stejně jako na Skalách Pastuchových (4800 m) přímo nad Priljutem, kam je dobré podniknout před vlastním výstupem na vrchol aklimatizační výšlap. Z Priljutu je třeba na vrcholový útok vyrazit velmi brzo ráno, nejlépe už kolem třetí. Dalším výškovým stupněm je Sedlo (5200), kam vede zezdola tyčové značení a stojí tu rozestavěná chata. Přímo nad Sedlem se tyčí oba vrcholy Elbrusu: Západní vrchol (5642 m) s malým platem a ostřejší Východní vrchol (5621 m) pokrytý nezasněženými kameny. Celá trasa z Priljutu na vrchol Elbrusu zabere v ideálním případě asi šest hodin.

    Ti, kdo se necítí na výstup na Elbrus na vlastní pěst, udělají nejlépe, pokud si na horní stanici lanovky pronajmou rolbu s průvodcem. Ta přijde asi na 100 USD, vejde se do ní až osm lidí a vyveze vás až do výšky 4800 m. Horský vůdce vás pak bezpečně doprovodí až na vrchol. Výstup na Elbrus není nijak zvlášť obtížným sportovním výkonem a lze jej prý zhruba srovnat s výstupem na Mt. Blanc (jeden z českých cestovatelů jej dokonce přirovnává k "zimnímu výstupu na Sněžku"). Protože je ale Elbrus skoro o tisíc metrů vyšší než Mt. Blanc, je nezbytná aklimatizace, protože tu už hrozí horská nemoc. Vlastní výstup vám dá zabrat jen pokud se týče fyzické kondice - žádná znalost horolezeckých technických fines není třeba. Dále se ale názory rozcházejí. Podle jedné skupiny českých cestovatelů je nezbytností minimální ledovcové vybavení, tedy mačky, cepíny a lano, kterým se budou lezci vzájemně jistit. Na Elbrus by se prý neměli vydávat začátečníci, kteří nemají s pohybem ve vysokých horách a na ledovci zkušenosti, protože zde kromě aklimatizačních problémů hrozí i náhlé zhoršení počasí, pád do ledovcové trhliny atd. Podle druhé skupiny českých cestovatelů jde ale naopak za příznivého počasí o zcela nenáročnou a bezpečnou "chodičku" a na vrchol Elbrusu lze prý po aklimatizaci vyběhnout pohodlně i v kanadách a bez průvodce. Cesta je až do sedla ve výšce 5200 m značena tyčemi a pokud z ní neuhnete (za příznivého počasí není kde zabloudit), půjdete po kompaktním několik set metrů širokém sněhovém poli, ze kterého nemáte kam spadnout.

Vybrané možnosti treků v bezpečných oblastech Kavkazu (kromě výstupu na Elbrus), doporučené českými cestovateli, jsou směrem od západu k východu následující:

1). Treky v oblasti Teberdinské rezervace ("zapovědniku"), která leží západně od Elbrusu. Východiskem je město Čerkessk (sem jezdí autobusy z Pjatigorsku, Kislovodsku a Miněralnych Vod), odkud se vydáte přímým autobusem (nebo s přestupem v Karačajevsku) na sever do Teberdy. Z Teberdy, kde sídlí ředitelství rezervace (zde se dá v případě potřeby sehnat povolení), máte několik možností. Můžete odtud odjet do nedaleké Dombaje, kde se dá podniknout několikahodinový výlet údolím k západu k ledovci Alibek a pod horu Dombaj Ubyen (4046 m). Nebo se můžete z Teberdy podél řeky Goralykol vydat do průsmyku pod horou Kyškadžir (3826 m), odkud jsou za příznivého počasí krásné výhledy na Elbrus. Další možností je výprava z Dombaje na Čučuhorskie vodopády pod horou Mussa Ačitara (3052 m). Z Teberdy se dá také dojet po silničce do oblasti Severnyj Prijut pod průsmykem Kluhovskij.

Následující tři treky (č. 2, 3 a 4) vycházejí z Baksanské doliny (ležící přímo pod jihovýchodními svahy Elbrusu), vedou odtud paralelními postranními údolími směrem k jihu a lze je tedy použít jako aklimatizační treky před útokem na vrchol Elbrusu.
2). Trek k jezeru Donguzorunkel, které leží jižně od Elbrusu. Z Těrskolu vede silnička do Čegetu, odkud se vydáte údolím řeky Donguzorun přes Aj až k jezeru. Od něj se dá vyběhnout k ledovcům pod horou Nakragay.
3). Trek k průsmyku Bečo (3376 m), východně od Elbrusu, kterým se v dobách SSSR dal překročit hřeben Kavkazu z Ruska do Gruzie, respektive do Svanetie do údolí řeky Dolpa a na silnici do Mestie. Pozor - průsmykem už dnes probíhá mezistátní hranice, jejíž ilegální překročení se nedoporučuje zkoušet. Tento trek začíná ve vesnici Tegenekli, která leží na silnici z Nalčiku do Těrskolu nad městečkem Elbrus. Od mostu přes řeku Baksan se vydáte levým bočním údolím říčky Jusengi k jihu, v závěru údolí je moréna a ledovec.
4). Trek do údolí řeky Adyrsu. Z vesnice Věrchnyj Baksan (na silnici z Baksanu do Těrskolu) vede k jihovýchodu údolím řeky Adyrsu silnička k chatám Džajlik a Ullutau. Odtud se pak dá vyrazit k ledovcům pod vrcholy hor Junom, Adyrsu, Sarykol a Ullutau, tvořícím hlavní hřeben Kavkazu .

5). Trek začínající cestou autobusem z Nalčiku k jihozápadu pod hlavní hřeben Kavkazu do Bezengi, odkud pak půjdete do údolí pod stejnojmennou horu. V údolí jsou údajně nejkrásnější strmé horolezecké stěny na Kavkaze, v závěru údolí najdete velký ledovec. K tomuto treku je třeba povolení z Nalčiku.

6). Trek k obrovským a legendami opředeným ruinám vesnic z 9. až 12. století (hezčí prý nejsou ani v Řecku!), které najdete na obou březích potoka za vesnicí Verchnaja Balkarija (kam jezdí za cca 3 USD autobus z Nalčiku). Od rozvalin se lze vrátit zpět do Nalčiku, můžete se odtud ale také vydat údolím řeky po pravém břehu asi dvacet kilometrů k jihu. Pod hlavním hřebenem Kavkazu pak odbočíte zhruba deset kilometrů navazujícím údolím směrem k východu kolem několika vodopádů k ledovcům a přes průsmyk Krivosivček (3326 m) dojdete dalších asi dvacet kilometrů do vesnic Stur-Digora a Moska, odkud jezdí autobusy do Vladikavkazu. Celý trek zabere asi čtyři dny, povolení z Nalčiku je prý nutné.

7). Trek do "Údolí králů" nad vesnicí Macuta, kam se dá dojet z Vladikavkazu autobusem za cca 6 USD a kde je v údolí řeky mezi vesnicemi Macuta, Faskal a Duchta (na jiných mapách uváděna jako Dukta) spousta ruin starých sídel, kdysi chráněných vysokými obrannými věžemi. V horách nad ruinami lze podniknout další vycházky a treky. Tento trek lze spojit s trekem č. 6 - ze Stur-Digory jezdí autobus na rozcestí, odkud se pak do Macuty dostanete dalším autobusem.

8). Trek do "Vesnice mrtvých" Dargavs nedaleko Vladikavkazu, postavené v 17. století umírajícími na tyfus. Do Dargavsu se dostanete přímým autobusem z Vladikavkazu přes Karmadon (viz trek č. 9) a Věrchnyj Fjagdon (na některých mapách uváděný také pod názvem Věrchnyj Fjangon). Dnes je celá dávná tyfová vesnice zrekonstruovaná a v okýnkách bílých domečků lze spatřit kusy rozpadávajících se mrtvol. Z Dargavsu se pak můžete vydat pěšky přes Věrchnyj Fjagdon po cestě údolím řeky k jihu kolem vojenské základny (nutné povolení z Vladikavkazu) až k tunelu, kudy jezdí autobusy do Gruzie (viz kapitola Po zemi na východ).

9). Jednodenní trek z ruské severní strany pod horu Kazbek (5033 m), začínající v lázeňské vesnici Karmadon, kam dojedete z Vladikavkazu za cca 3 USD autobusem. Z Karmadonu se vydejte údolím řeky Ganaldon asi dvanáct kilometrů pod ledovce, ležící přímo pod Kazbekem. V závěru údolí jsou bublající jámy s horkou minerální vodou, v nichž se můžete vykoupat.

MAPY
    Mapy Kavkazu v měřítku 1:200 000 lze prý už dnes občas koupit v knihkupectvích podkavkazských měst (ve městě Vladikavkazu např. v prodejně map u nádraží. Podrobné mapy Kavkazu a popisy některých horolezeckých cest jsou i na adrese http://mountains.tos.ru/maps.htm (více odkazů v pravém boxu stránky článku na Treknetu "Odkazy").

    Podrobné trekové a horolezecké mapy Kavkazu také občas bývají k sehnání v pražském knihkupectví Kiwi, stejně jako průvodce Trekking in Russia & Central Asia (F. Maier, The Mountaneers 1997), kde jsou mimo jiné popsány i některé trekové trasy v okolí Elbrusu včetně plánků (o mnoho chudším, ale v nouzi postačujícím informačním zdrojem je mnohem snadněji dostupný průvodce J. Nobleho Russia, Ukraine & Belarus z edice Lonely Planet). K základní orientaci na Kavkaze je ale zcela postačující i mapa Černoe More - Ssakhartwels (1:750 000) z edice Marco Polo, která je běžně k dostání v lepších českých knihkupectvích a na které najdete všechna výchozí místa výše popsaných treků. Bližší zájemci o kulturu a historii kavkazských zemí se mohou přihlásit na přednášku Úvod do obecné kaukazologie, kterou na pražské FF UK přednáší kaukazolog Václav Černý.

CESTA ZPĚT
Zpáteční cestu z Kavkazu přes Rusko a Ukrajinu domů si lze zpestřit postranním odpočinkovým výletem na Krym, kam se z přístavu Kerč dostanete přímým autobusem nebo vlakem přes Simferopol. Na Krymu je toho k vidění hodně: v Simferopolu je řada parků a muzeí plus vykopávky dávného města Skythské říše, v okolí přístavu Sevastopol najdete historické památky a pěkné pláže s koupáním v Černém moři (jedny z nejhezčích jsou prý v okolí městačka Feodosia), nad pobřežím se tyčí Krymské hory s přírodní rezervací Kara-Dah, s trekovými příležitostmi (podrobný popis tras viz výše uvedený průvodce F. Maiera), vodopády, jeskyněmi a nejvyšším vrcholem Roman Koš (1545 m). Krymské město Bachčisaraj nabízí klášter Uspenskij, chánův palác, mešitu a známou romantickou Fontánu slz, Jevpatorija je starobylým městem s kostely, mešitami a synagogami, v okolí starého přístavu Jalta se rozkládá tzv. Jaltská Riviéra s plážemi, sady a vinicemi atd.