Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > Asie > Gruzie

Tbilisi, nejhezčí hlavní město na Kavkaze

Petr Daubner / 25.06.2008

Hlavní město Gruzie má asi 1,7 milionu obyvatel. Je o něco větší než Jerevan a o málo menší než Baku, z hlavních měst Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu se mi ale líbilo nejvíc. Je v něm hodně historických památek, které jsou soustředěny na poměrně malé ploše ve starém městě. Osu města tvoří řeka Mtkvari, u nás známější pod jménem Kura. Najdete tu ale i široké bulváry s mnoha obchody jako v jakémkoliv jiném velkém městě a nechybí ani moderní architektura.

Gruzínský Petřín

Staré město je pěkné, ale maličké. Jeho dominantou je pevnost Narikala, rozkládající se na kopci nad řekou Mtkvari. Její základy jsou už ze 4. století našeho letopočtu. Dnes je pevnost zříceninou a oblíbeným místem, kam se chodí procházet hlavně mladé milenecké páry. Takový tbiliský Petřín. Na kopci nedaleko pevnosti stojí obrovská socha „Matky Gruzie“ v klasickém sovětském „slohu“.

Svatostánky

Pod pevností se nachází uličky starého města, kde najdete několik kostelů. Gruzínské kostely, a to i ty úplně nové, jsou si navzájem hodně podobné, jakoby v jednotném architektonickém stylu. Ve starém městě najdete i pěknou synagogu. Hned vedle stojí jediná místní mešita s krásným minaretem. Původně bylo v Tbilisi mešit víc, ale místní komunistický pohlavár a pozdější pravá ruka Stalina Lavrentij Berija nechal při protináboženském běsnění všechny ostatní mešity ve třicátých letech zbourat. Mešita je přístupná, uvnitř pěkná i když poměrně skromně vyzdobená - muslimů dnes žije v Tbilisi velmi málo.

Veřejná koupelna

Vedle mešity je pak místo, které jsem si v Tbilisi oblíbil nejvíc - sirné lázně. Budova, postavená v perském stylu, vypadá zvenku jako mešita a stylem velice připomíná krásné stavby v íránském Isfahánu. Rozhodl jsem se tedy, že se do této "mešity“ podívám. Bylo mi divné hned u vchodu, že se platí vstupné, a také mi nebylo jasné, proč mi nabízí kabinku. Až jsem konečně pochopil, že to jsou veřejné lázně. Veřejné lázně byly v minulosti běžné ve všech zemích ovládaných Turky. V Tbilisi navíc ještě mohli využít skutečnosti, že tu jsou přírodní horké sirné prameny. V lázních je menší bazének s velmi teplou vodou, z které je silně cítit síra. Dále je zde i sauna a malý bazének s chladnější vodou, sprchy, kde se místní nejenom opláchnou, ale rovněž se holí a čistí si zuby. Podobná místa prostě dřív sloužila lidem, kteří doma neměli koupelnu s teplou vodou, a částečně tak slouží dodnes.

Jako na Václaváku

Tbiliským „Václavákem“, co se týče centrální polohy a významu, je Tavisuplebis moedani (náměstí Svobody). Dominuje mu „zlatá“ socha svatého Jiří, zabíjejícího draka. Svatý Jiří je patron celé Gruzie a země podle něj dostala svůj název - Georgia. Odsud potom vede rušná třída Rustaveli, taková naše ulice Na Příkopech. Ještě dále od centra na ní navazuje třída Čavčavadze gamziri, kolem níž leží většina velvyslanectví. Je tu i česká ambasáda, která je ze zakavkazských států pouze v Tbilisi.

Megalomanská Sameba

Na druhé straně řeky se nachází největší kostel celé Gruzie, katedrála Sameba. Katedrála byla dostavena teprve v roce 2004 a je údajně třetím největším pravoslavným kostelem na světě. Je skutečně obrovská a působila na mě dost megalomanským dojmem. Stavba už stojí tři roky, ale vnitřek není ještě zdaleka dokončený a nad „přízemím“, kde je ikonostas, obrazy a další výzdoba, se tyčí do výše holé bílé zdi. Takže celkový dojem byl pro mě rozporuplný - obrovský, ale trochu neosobní a neútulný kostel. Určitě stojí za návštěvu, ale osobně jsem se mnohem lépe cítil v menších kostelech, kde panuje mnohem přátelštější atmosféra.

Tbilisi – praktické informace

Spaní na nádraží
První starostí po příjezdu do velkoměsta je sehnat ubytování. Jako chudý učitel samozřejmě beru to nejlevnější, co je k mání. V Tbilisi jsem spal v nádražním hotelu na autobusovém nádraží Ortačala. Nádraží je to věru malé, ale mezinárodní - odsud jezdí autobusové linky převážně do Turecka. Po pravdě řečeno, není to moc vábné místo. Hotel má svoje nejlepší léta evidentně za sebou a v jeho okolí to v noci vypadá asi jako u nás na Hlavním nádraží v Praze - pohybují se tu opilci, hráči na automatech a jiná podezřelá individua. Nicméně mě tu nikdo neohrožoval.

Neviditelné zastávky

Městská hromadná doprava v Tbilisi je celkem na dobré úrovni, i když je někdy nepřehledná. Metro je vynikající, jezdí zde stejné ruské vagóny jako donedávna u nás, akorát vstup je skrze turnikety. Metro jezdí na okrajích města i na povrchu. Jeho jedinou slabinou je fakt, že na některých stanicích chybí nápisy a informační tabule v latince či azbuce a jsou pouze v gruzínském písmu. Síť městských autobusů doplňují maršrutky (dodávky). Autobusy i maršrutky jezdí po stálých trasách a jsou očíslovány. Avšak nezastavují všude, nýbrž pouze na zastávkách. A poznat kde je zastávka, není vždy jednoduché. Většinou ji poznáte podle hloučku lidí, který na první pohled nelogicky postává kdesi u silnice. Stejně tak se musíte doptat, kam který autobus či maršrutka jede. MHD pak doplňují taxíky. Taxikáři jsou dost otravní a pořád na Vás mávají a vnucují své služby. Celkově se dá říct, že s jistou mírou trpělivosti se dá po Tbilisi relativně dobře pohybovat místní dopravou.

Ceny (orientační kurs v létě 2007: 1 L (lari) = 13 Kč)

Doprava:
MHD: Metro i autobus stojí jedna jízda 0,40 L. Platí se přímo v autobuse průvodčímu nebo řidiči, na metro si u okénka koupíte žeton, který vhazujete do turniketu. Městské maršrutky stojí 0,50 L za jednu jízdu, platí se rovněž řidiči.
Ubytování:
V Tbilisi je obtížné sehnat levné ubytování. Ceny se odvíjejí podle kvality pokoje. Nejlepší alternativou jsou asi pokoje pro dva za 20 L (bydlel jsem tu sám, pokud máte parťáka, ušetříte). Tři pokoje vedle sebe mají jeden společný záchod a koupelnu. Kromě této varianty jsem vyzkoušel i společný pokoj za 10 L na osobu. V jednom pokoji je 6 postelí, záchod příšerné kvality bez sprchy je na chodbě. Jednu noc jsem tu měl pohodu, protože jsem tu byl jediným ubytovaným, druhou noc tu se mnou spali další tři lidé a moc jsem se nevyspal. Ještě mají pokoje za 30 L, které jsem neviděl, pravděpodobně budou mít soukromou sprchu.
Vstupy:
Sirné lázně: 2 L + 1 L za zapůjčení ručníku. Moc příjemná věc, doporučuji!
Různé:
Internet: 1 - 1,5 L na hodinu. V Tbilisi jsem kupodivu musel dlouho bloudit, než jsem nějaký objevil.
Pohledy: 1 L (pohledy ale skoro nikde nemají a kvalita je nevalná, také jsem dlouho pátral, než jsem nějaké objevil)