Leniví Černohorci pod náporem turistů

Balkánští outsideři

Černohorci jsou národ pocházející ze stejného „vrhu“ Slovanů jako Srbové - pyšní se rozvážnými králi, mýtickými básníky a frekventovanými styky se středověkou Východořímskou říší. Mají ale oproti Srbům mnohem větší respekt ke tradicím, náboženství a především nezaměnitelný smysl pro humor. Říká se, že jediný kus bílé techniky, který Černohorci přinesli do Titovy Jugoslávie, byla koza.

Černohorské desatero

Status outsiderů Černohorcům přísluší dodnes a jsou obecně považováni za největší lenochy pod balkánským sluncem. Kromě biblického desatera, kterému jakožto národ hluboce věřící přikládají velký význam, mají své desatero černohorské, ve kterém se mimo jiné dočtete, že práce zabíjí, že máte ctít matku svou, otce svého i postel svou a že pokud dostanete chuť pracovat, máte se posadit a počkat, ono vás to přejde.

Prosluněná lakota

Další stereotyp provázející Černohorce je, že se u nich platí skutečně za všechno. Celá dovolená v prosluněném Montenegru je založena na třech slovech: „Utrácej, utrácej, utrácej.“ - od malého cikánka, který vám nabídne blýskavý nesmysl za dvě eura, po babičku, která se celý den plahočí tam a zpátky po pláži a nabízí podomácku vyrobené koblihy a olivový olej, po policistu, který si všimne cizinecké poznávací značky na vašem autu a pokutuje vás za překročení rychlosti, ke kterému vůbec nedošlo. Nemůžeme vynechat ani vaši milou paní domácí, neustále si stěžující na růst DPH, kvůli kterému vám musí, ale skutečně musí zvednout nájem o 10 %. Trend placení „vstupného“ na pláž vynalezli právě oni, navíc nesmíte mít vlastní slunečník a ten, za který zaplatíte 5 euro, je děravý a nejspíše zažil velkého Tita.

Drahá lenost

Existují však i situace, kdy se černohorská touha po výdělku utká s jejich leností. V Budvě jsem si po ranním koupání sedla do městské kavárny a poté, co jsem vypila kávu a spořádala croissant,  zavolala číšníka. Ten ale zrovna seděl pod slunečníkem a podíval se na mě dost nevrle - nejspíše myslel na přikázání číslo 3 („Člověk se rodí unavený a žije, aby si odpočinul.“) anebo také na číslo 7 („Ve dne odpočívej, abys v noci mohl spát.“). Ledabyle odmávl rukou na znamení toho, že můžu jít bez placení. A víte, co byla poslední věc, kterou Ježíš vzkázal Černohorcům? „Nic nedělejte, dokud se nevrátím.“

Vzhledem k tomu, že příjmy z cestovního ruchu tvoří celých 30 % zdejšího hrubého domácího produktu, se i „lenoši z Černé hory“ naučili pracovat. Pravidelní návštěvníci ale jistě pamatují doby, kdy se kanalizace vypouštěla do moře přímo u pláží a kdy jste v hotelovém pokoji běžně dostávali ke „spolubydlení“ šváby. A některé věci se prostě nikdy nezmění - na objednanou minerálku ještě pořád musíte čekat dvacet minut, a když pak číšníka požádáte o led, chladně se zeptá: „A nechtěla byste ještě brusle?“

Černohorské desatero:

l. Člověk se rodí unavený a žije, aby si odpočinul. 
2. Cti matku svou, otce svého a postel svou. 
3. Odpočívej ve dne, abys v noci mohl spát. 
4. Nepracuj – práce zabíjí.
5. Pokud uvidíš někoho, jak odpočívá, pomoz mu.
6. Pracuj méně než můžeš, a co půjde sval na jiného. 
7. Ve stínu dojdeš spasení – z odpočinku ještě nikdo neumřel. 
8. Práce přináší nemoci – neumři mlád!
9. Jestli náhodou dostaneš chuť pracovat, posaď se, počkej, uvidíš … přejde to
10. Jestli uvidíš, jak se někde jí a pije – připoj se. Jestli uvidíš, jak někde pracují – uhni, ať nepřekážíš.