Na brigádě v Německu si Češi vydělají méně
Letní brigády v Německu, které lákají rok co rok stovky Čechů, se už brzy mohou přestat vyplácet. Němečtí zaměstnavatelé by totiž za levnou pracovní sílu měli začít odvádět sociální pojištění. Zvýšené náklady se podle všeho odrazí ve mzdách: při sklizni chřestu či jahod si dělník z Česka, z Polska či jiné nové členské země EU vydělá na hodinu mnohem míň než nyní. Na problém se sociálními odvody v Německu upozornila před časem Varšava. Podle evropského práva, jež platí pro všechny členy unie, má firma, která přes léto zaměstnává cizince z jiného státu EU, posílat peníze jeho domovské správě sociálního zabezpečení.
Rozruch v Polsku Za Poláka, který má doma trvalý pracovní poměr a na Západě si jen přivydělává během dovolené, musí jeho přechodný zaměstnavatel od 1. července převádět 20 procent hodinové mzdy do Polska. "Nejde o zlomyslnost Němců ani o nápad Varšavy, ale o léta platný unijní předpis," říká Elzbieta Rozeková z polského ministerstva práce. Stejný předpis by měl logicky platit i pro Čechy, i když zde se o tomto problému zatím nemluví. V Polsku je však obrovský rozruch. Nejen mezi potenciálními brigádníky, o "zradě" a tlaku německých odborů se diskutuje i v parlamentu. "Naši pracovníci už nenajdou dobrou práci," myslí si například sociálnědemokratický poslanec Jacek Kasprzyk, citovaný rakouským listem Die Presse. Pro Poláky nejde o nijak nevýznamnou změnu. Zatímco Čechů přijelo na německá pole a do hotelů loni v létě pracovat jen 1881, sezónních dělníků z největší nové členské země unie se tam za stejnou dobu vystřídalo skoro 280 tisíc. Letos je poměr podobný: úřady v Německu zatím evidují 211 tisíc sezónních pracovníků v zemědělství a gastronomii z Polska a jen 1095 z Moravy a Čech. Slováků se do konce minulého týdne zaevidovalo 5816, Maďarů 1769.
Cizincům věříme Od července, kdy začne nové opatření platit, budou Poláci při sklizni oblíbeného německého chřestu dostávat - v souladu s polskými předpisy - místo dosavadních pěti eur jen asi 3,60 eura hrubého na hodinu. "Je pravděpodobné, že pro ně taková práce přestane být atraktivní," upozornila televizní stanice Bayerischer Rundfunk. Možná více než Poláky a další unijní nováčky však změna trápí samotné Němce. Bez brigádníků z Východu se totiž v zemědělství neobejdou. Jen v loňské sezóně jich zaměstnávali přes 300 tisíc. "Bez nich bychom naši zeleninu, jahody, maliny a rybíz nikdy nesklidili," tvrdí spolumajitel ovocnářského podniku Menke ve Welde Christian Menke. Německé úřady práce doufají, že odvádění sociálního pojištění do ciziny zemědělce přiměje, aby dali šanci většímu počtu domácích nezaměstnaných. "S pracovní silou z Německa, kterou posílá úřad práce, máme špatné zkušenosti. Na cizince je spolehnutí," říká však pěstitel chřestu Hans Höfler. Právě sklizeň chřestu patří k nejnáročnějším pracím, které je v létě na polích potřeba udělat. Jen v Bavorsku roste bílá či zelená plodina na zhruba 1800 hektarech. Němečtí nezaměstnaní se obyčejně na pole vůbec nedostaví, nebo to po jednom dni vzdají, shoduje se Höfler se svými kolegy. Pokud se na poslední chvíli nařízení nezmění, zbude tak německým podnikatelů jediná možnost: najmout místo drahých Čechů a Poláků levnější Rumuny, Bulhary a Chorvaty, na něž se unijní pravidla pro odvádění sociálního pojištění zatím nevztahují.
Zdroj: http://www.ihned.cz/1-10072040-16400430-002000_d-19
|