Hostely a hotely v Jižní Americe

Nejde jen o peníze
Mezi těmito slušnými a průbojnými „podnikateli“ se vždy pohybuje množství zlodějů, kteří zmatku zneužívají. A dokud budete mít na zádech batoh, nespustí z vás oči. Náporu tak neodolávají jen peněženky, ale všechny věci. Řešením je nezůstat stát uprostřed křičícího davu jít na jistotu do předem vytipovaného hostelu nebo hotelu z průvodce.

Rozdíl mezi obyčejným hostelem a obyčejným hotelem se hledá těžko. Není pravidlem, že hostel je levnější. Některé ubytování je zkrátka označeno jako hostel, jiné za stejnou cenu a služby jako hotel. Drahý luxusní hotel však poznáte na první pohled.

Ubytovací exkurze
Vždy chtějte vidět nabízený pokoj, prohlédněte si sociální zařízení, zeptejte se na teplou vodu. Bude to jediná věc kromě vašeho spacáku, která vás může ve studených domech za chladných a syrových večerů hřát - v celé Jižní Americe je topení spíše raritou. Pokud vám vybrané ubytování nebude vyhovovat, není problém najít jiné, hostely jsou na každém kroku. Rozhodně nespěte ve městech či vesnicích pod širákem. Je to sice možné, ale velmi nebezpečné. V horách je zase třeba počítat s velkým poklesem teplot - teplý spacák se tak stává na celém kontinentu nezbytností.

Sezónní sazby a slevy
Cenu za ubytování je nutné domluvit předem, tvrdé smlouvání se vám vyplatí hlavně mimo sezónu. V Limě v květnu roku 2001 nás stál pokoj s koupelnou a snídaní pro 3 osoby pouze 22 USD. Koncem června se již někde ceny zvyšují, a to až o 30%. Pokud by některá ze slibovaných služeb nefungovala, požádejte o slevu.

Obecně se ceny upravují podle postavení dolaru. Dnes je kurz zhruba 1 USD = 3,46 Solů (S). Mimo Limu lze sehnat ubytovaní již od 10 S/os. V hlavním městě jsou ceny samozřejmě vyšší, záleží však také na čtvrti - za bezpečnost se platí. V lepších čtvrtích (v Limě např. Miraflores) dávají přednost platbě dolarem, cena většinou zahrnuje snídani a koupelnu se záchodem. Snídaně bývá velmi jednoduchá - většinou čaj, housky a marmeláda, někdy přidají i máslo. Housky a marmeláda jsou však natolik levné, že se je vyplatí koupit v obchodě.

Teplá probíjející voda
Za nízkou cenu nelze čekat žádný přepych, pokoje v některých hostelech nemají ani okna. Na severu Chile, kde nikdy neprší, mívají místo nich často jen díru ve stropě, což je dobré k pozorování Jižního kříže, ovšem trochu při tom táhne. Pokoje jsou však vesměs čisté. Od 25 S/os je již možné bydlet v pokoji s vlastní koupelnou („con bano“). Jednou mi v takové koupelně kdesi v Peru při mytí hlavy brněly prsty. S hrůzou jsem zjistila, že přímo ve sprše je zavedena elektrika, která vodu ohřívá. V Cuscu mě zase překvapil kohoutek omotaný izolepou. Ve chvíli, kdy jsem se omylem dotkla neomotané kovové části, jsem rychle pochopila. Ránu elektrickým proudem opravdu nedostávám denně. I přesto se zdá, že tento systém funguje dobře. O žádné nehodě jsem ještě neslyšela.

Jsme na místě. Autobus zastavuje na hlavním autobusovém nádraží, které v Nazce tvoří jedna lavička a otřískaná budka, zřejmě dispečink. Po otevření dveří kole mě zavane zvláštní pach a teplý vzduch příjemného města. A už jsou tady, „!!Amiga!!“.