Rady na cesty |
> cesty s dětmi > doprava > nebezpečí > nedej se > praktické > ubytování |
Vybavení |
> jak vybrat > literatura > materiály > novinky > testovna |
Turistika |
> cyklo > expedice > hory > lyže a sněžnice |
Práce v zahraničí |
> zkušenosti |
On-line cesty |
> seriály > blogy > humor |
Nejčtenější články |
Novinky emailem |
Partneři |
Královédvorsko www.Cottage.cz
|
ČR | Afrika | Amerika | Asie | Austrálie a Oceánie | Evropa | Stř. východ |
Monika Pospíšilová / 21.12.2005 | ||||||||||||||||||||||||||||||
Chile je mnohem civilizovanější a vyspělejší země než sousední Peru, na úrovni přibližující se evropským státům. Samozřejmě i zde se najdou místa s horšími životními podmínkami, které jsou většinou ještě ztěžovány drsnými přírodními vlivy, především v horských oblastech, na pouštním severu a patagonském jihu. Vyšší ekonomická úroveň země s sebou samozřejmě přináší i vyšší náklady na cestování. Oproti Peru byly veškeré výdaje téměř dvojnásobné, vyšší byly především ceny jídla a díky velkým vzdálenostem vzrostly výrazně naše výdaje na dopravu. | ||||||||||||||||||||||||||||||
Náklady na denV některých oblastech jsme se setkali s velice vysokými cenami zcela běžných služeb, což bylo dáno především špatnou dopravní dostupností těchto míst, především pak v Patagonii. V Chile jsme strávili necelých 5 týdnů – přesně 33 dnů a za tuto dobu se náš rozpočet snížil celkem o 1280 dolarů. Průměrné výdaje na osobu a den se pohybovali kolem 19 dolarů. Požadujte nabídku a smlouvejteV Chile nejsou turisté takovým trnem v oku mezi místními obyvateli jako v Peru. Je to dáno hlavně vyspělostí země, přístupem Chilanů k cestovnímu ruchu – sami velice rádi a často cestují a především ne tak výraznou vizáží místních občanů s tmavou pletí jako tomu bylo u Peruánců. Lépe zde zkrátka zapadnete a Chilané se k vám budou chovat velice dobře. Jsou pohostinní, slušní a velice společenští. Ale stejně jako v Peru je i zde samozřejmostí smlouvání, hojně využívané především v ubytovacích službách. Stejně jako v Peru zde požadujte „Ofertu“ neboli nabídku. Pro prodávajícího je vaše otázka na slevu samozřejmostí a určitě ho nepřekvapí. Měna a možnosti směny, šekyMěnovou jednotkou v Chile je chilské peso. V listopadu a prosinci loňského roku byl jeden americký dolar v průměru směňován za 580 chilských pesos. Kurz se ale dost lišil. Zatímco na severu se dolar vyměnil až za 598 Pesos, v Patagonii jsme se běžně setkávali s kurzem 550 Pesos za jeden americký dolar. Raději vyměňujte peníze ve větších městech, čím jižnější a menší město, tím je kurz horší. Pokud se dostanete do nějaké opravdu zastrčené vesničky, nebudete mít šanci získat místní měnu. Jednou jsme se ocitli ve vesničce Cochrane vzdálené den cesty od argentinských hranic. Měli jsme vyměněno jen tolik peněz podle běžných cen, aby nám to stačilo na poslední ubytování a přejezd z Chile do Argentiny. Když jsme dorazili na místo, zjistili jsme, že ceny ubytování jsou dvakrát vyšší a cena autobusu skoro čtyřikrát než bylo běžné na severu země. Peníze vyměňoval jen jeden prodavač v trafice a to za šílený kurz – 500 pesos za dolar. Moc dobře věděl, že jinou šanci nemáme. Zkusili jsme ale štěstí u ostatních turistů a povedlo se, vyměnili jsme dolary za běžný kurz. StravováníCeny jídla oproti Peru výrazně povýšily. Naštěstí je zde hodně možností ubytování, kde můžete využívat kuchyň, ať už v hostelech nebo v rodinných penzionech, a tak se dá za stravování výrazně ušetřit. Ale i tak jsme měli denní výdaje na osobu za jídlo dvakrát vyšší než v Peru, a to jsme se v restauracích stravovali minimálně, hlavně pak na jihu. V levných restauracích se dalo pořídit menu za 2 – 3 dolary, porce ale nebyly zdaleka tak velké jako v Peru. V lepších restauracích a v turisticky atraktivních místech se pohybovala cena nejlevnějšího jídla kolem 7 dolarů. Pokud si nakoupíte v obchodě suroviny a nějaké to jednoduché jídlo si uvaříte sami, vyjde vás porce asi na 1,50 dolaru. Hojně se také v Chile využívají provozovny rychlého občerstvení, kde vám za dolar během chvilky připraví hamburger v housce nebo hot dog, tzv. „Completo“. UbytováníNejčastější možností ubytování v Chile jsou „Hospedaje“ – rodinné penziony. Rodiny, které žijí v Chile převážně ve skromně zařízených rodinných domech, pronajímají turistům dva, někdy i více pokojů. Koupelna je většinou společná pro všechny obyvatele domu. Velkou výhodou je možnost vaření v rodinné kuchyni, kde je vám k dispozici veškeré nádobí. V San Pedru a ve Valparaísu jsme se setkali s velice skromně zařízenými a levnými dřevěnými chatkami. Ve větších městech a v Santiagu je možnost ubytování v hostelech. DopravaDálkové autobusové spoje v Chile se s těmi peruánskými nedají vůbec srovnat. Některé by těžko našly konkurenta dokonce i v Evropě. Autobusy jezdily přesně na čas, velké čisté sedačky byly velice pohodlné. Během delších cest se podávalo přímo na palubě autobusu občerstvení – snídaně, oběd nebo večeře podle doby jízdy. Cestující měli k dispozici WC a během cesty se pouštěly filmy na videu. Cestování takovými autobusy byla prostě nádhera! Horší to bylo v odlehlých místech, kde byla kvalita autobusů podstatně horší. Přiblížily se hodně těm peruánským a nejezdily pravidelně, většinou dvakrát až třikrát do týdne. Pohodlné luxusní autobusy nahradily podstatně menší vozy, často ve špatném technickém stavu. Někde se jezdilo jen „Colectivy“ stejně jako v peruánských horách. Za tak velký pokles kvality mohl především nedostatek a špatný stav silnic, které je těžké v horských oblastech a v Patagonii vybudovat. Po prašných, kamenitých a šotolinových cestách by luxusní autobus jízdu sotva zvládl a byla by ho především škoda. Přestože kvalita dopravy klesla, ceny jízdného naopak vzrostly. Za 180 km v Patagonii jsme zaplatili stejně jako za více než 700 km ujetých na severu Chile. Na severu Chile, a později v Argentině jsme hojně využívali noční linky. Autobusy byly dost pohodlné na to, aby se člověk trochu vyspal a šetřili jsme tak za ubytování a ke konci cesty hlavně čas. Cena a délka cesty na vybraných trasách v Chile (listopad 2004 – leden 2005)
V chilské Patagonii se nabízí možnost plavby lodí mezi fjordy. V této části chilského území není v podstatě žádná silnice, po které byste se na samý jih Chile dostali. Pokud tedy nechcete přejet do Argentiny a čtyřdenní plavba lodí na trase Puerto Montt – Puerto Natales vám nebude činit problémy, rezervujte si dostatečně dopředu trajekt u společnosti Navimag. Trajekt jezdí jednou až dvakrát týdně (podle období), a přestože jsou ceny dost vysoké, bývají termíny i dva měsíce dopředu obsazeny. Máte možnost rezervovat si obyčejné sedadlo, lůžko nebo kabinu. Nejlevnější možná varianta (sedadlo bez nároku na stravu) stojí 275 dolarů na osobu. Pro registraci je nutné zaručit se kreditní kartou. Další možností, která se majetnějším turistům nabízí je trasa Puerto Montt – Laguna San Rafael za 1000 dolarů. My jsme využili pouze spojení mezi městem Quellón na ostrově Chiloé a Puerto Chacabuco. Jedenáctihodinová plavba po otevřeném moři, při níž jsme využili za 45 dolarů super rychlý „Catamaran“, nám docela stačila. Moře, zálivy, ostrůvky a začínající frojdy byly nádherné, ale pokud byste se vydali na čtyřdenní plavbu s Navimagem, doporučuji prášky proti mořské nemoci, abyste si tu nádheru mohli více vychutnat. V chilských městech se můžete bez problémů dopravovat městskou dopravou. Jedna jízda stojí kolem půl dolaru, platí se u řidiče. Podobně stojí i obyčejná jízda metrem v Santiagu. Kromě obyčejných taxíkářů, kteří jsou poměrně drazí, existují všude v Chile tzv. „taxi colectiva“. Jedná se o taxík označený na střeše číslem, které odpovídá městskému autobusu. Takový taxík jezdí po stejné trase jako autobusová linka, jen je o něco málo dražší než městský autobus ale podstatně rychlejší. Od obyčejného taxi se liší tím, že po cestě přibírá další cestující a vysazuje je podle jejich přání. Služby cestovních kanceláří a další služby pro turistyCestovních kanceláří a agentur je v Chile opravdu velké množství a služby jsou dokonalejší než v Peru. S anglickým průvodcem ale při levném výletu nepočítejte. Často je průvodce současně řidič, který vám poskytne jen základní informace. Hodně cestovních agentur spolupracuje s ubytovacími zařízeními, a tak si můžete zakoupit např. cestu do národního parku přímo ve vaší „Hospedaje“. Ostatní službyMožností rychlého přístupu na internet bylo ve městech poměrně dost. Hodina vyšla na půl dolaru až dolar, výjimečně jsme platili víc. Horší to bylo v oblasti Patagonie a v odlehlejších oblastech. Internet nebyl často k dispozici vůbec a pokud jsme na nějakou provozovnu narazili, přístup byl velice pomalý a drahý. Do tří dolarů bylo možné vypálit si ve větších městech fotky na CD. Cena za telefonní hovor do Evropy se pohybovala kolem čtvrt dolaru za minutu při volání na pevnou linku a necelý dolar při volání na mobil. Běžné pohlednice stály kolem půl dolaru, známka do Evropy 385 Pesos (asi 0,7 dolaru). | ||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||
Přečteno 5206x | ||||||||||||||||||||||||||||||
Komentáře |
Přidat komentář Vypsat označené komentáře Vypsat všechny komentáře Zobrazit všechny chronologicky |
Poslat odkaz Tisk Zpět |
| ||
Střípky |
Běžky pro turisty i aktivní sportovce - podle čeho vybírat a jaké si koupit?Jak připravit své nové běžkyKontakty na horskou službu |
Komerční sdělení |
Vybavení na běžky - lyže, boty, hole, bundy, termoprádlo |
Štěrba nabízí: |