Seznamte se: LAVINA

Zajděte před plánovanou túrou na některý z horských hřbitovů. Sněhová bouře se dá přečkat v záhrabu, ale když se na vás řítí lavina, nejde už dělat nic. Jediný způsob, jak se nenechat zasypat, je vyhýbat se ohroženým místům. V případě pohybu laviny jednat rychle a rozumně, být vybaven příslušnými záchrannými pomůckami a mít štěstí. Lavinový svah může být za určitých okolností každé volné prostranství větší než fotbalové hřiště se sklonem přes 30 °, na které se nasype vhodným způsobem dostatek sněhu. Za určitých podmínek stačí sebemenší impuls a máte lavinu. V zimních horách nad hranicí lesa hrozí lavinové nebezpečí vpodstatě kdekoliv.

KDE a KUDY se laviny řítí
Obecně platí, že čím více je sněhu a čím prudší je svah, tím je riziko laviny vyšší. Větší lavinové nebezpečí hrozí u čerstvého sněhu nebo při náhlé změně teploty, hlavně při oteplení. Riziko se snižuje s několikadenním stabilním počasím (kromě trvalého sněžení) a mrazem. Laviny mají obvykle své "trasy" v podobě různých žlebů a kuluárů. To však nevylučuje, že by lavina nemohla vzniknout mimo tyto nejrizikovější oblasti. Potencionální lavinu v sobě skrývají také místa, kde je sníh nafoukán - převěje přes hřebeny, ale i obyčejné závěje. Lavina se však obejde i bez sněhu. V době oteplení stačí jenom jeho přemrzlé zbytky nebo kusy ledu. Nedávno pod takovou lavinou zahynuli dva čeští horolezci v Tatrách.

CO dělat, když se řítí
Když už se lavina utrhne a valí se na vás, nesnažte se jí ujet, tedy určitě ne dolů. Problematické je i uhýbání do stran, většinou totiž těžko odhadnete, jestli jste uprostřed nebo na kraji, a může se vám stát, že si to namíříte přímo doprostřed. Když to jde, vyberte si nejbližší vyvýšené místo a modlete se, pokud vám to pomáhá. Nesmysly jsou všechny ty řeči o tom, že se dá po lavině plavat a snažit se udržet na povrchu. Velmi totiž záleží na druhu laviny. Když mě jednou zasáhla prašanová lavina, byl jsem v ní po pás ponořený a ještě jsem stále jel na lyžích. Když vás strhne firn, nebo ještě hůře led, zláme vám klidně ruce, nohy, žebra a nechá vás ležet na povrchu.

V lavině
Pokud už jste zasypaní a jste v pořádku, nemá příliš cenu snažit se vyhrabat. Jednak se většinou nemůžete hnout a navíc se velmi špatně poznává, kde je nahoře a kde dole. Většinou se doporučuje nehýbat se a šetřit tak vzduch, než vás někdo najde. Je znám případ českého skialpinisty, který byl zasypán s několika německými kamarády a jako jediný přežil, i když byl nalezen jako poslední. Jako jediný se totiž nesnažil vyhrabat a díky tomu vydržel pod sněhem s minimem vzduchu déle než hodinu. Ostatní byli mrtví nejspíše už po 15 - 20 minutách.

Prodlužte si život
Vaše rozhodnutí vydat se do hor i přes všechna známá rizika by mělo být doplněno adekvátním vybavením. Základem je kvalitní zimní mapa, kde jsou vyznačené obvyklé lavinové svahy. Další pomůckou je tzv. pípr, tedy malé zařízení, které je poměrně drahé, ale dá se i půjčit a v případě zavalení lavinou značně urychlí nalezení zasypaného majitele. Alternativou jsou lavinovky (dlouhá barevná šňůrka, kterou táhnete za sebou a je šance, že kousek zůstane venku z laviny), jejich účinnost je ale poměrně malá. Nezapomeňte se informovat o lavinovém nebezpečí na místní horské službě. Jediný relativně bezpečný je stupeň 2 (a samozřejmě 1, ale ten stejně nikdy nebude), vyšší je už dost riskantní. Vždy se snažte, aby někdo věděl, kde se asi tak pohybujete a nebezpečná místa projíždějte či procházejte tak, ať i v nejhorším případě zůstane alespoň někdo, kdo zavolá pomoc.

Odborná literatura
Pokud vás to, co jste si právě přečetli, neodradilo a chcete se dozvědět více, zkuste si přečíst některou z knih věnovaných skialpinismu nebo horolezectví. V knihkupectvích je už 2. díl Bezpečnosti a rizika na skále a ledu od Pita Schuberta, a to je doslova bible ve svém oboru. Žádná kniha ovšem nenahradí zkušenosti a ty lze získat pouze venku. Je jenom třeba si uvědomit, že za každou chybu týkající se podcenění lavinového nebezpečí, se v zimních horách draze platí…