Evropan - exotické zvíře v Asii?

    Všude mimo turistická centra budete jako běloši pro domorodce středem pozornosti (obzvlášť v Pákistánu, Indii a Indonésii). Stále vás bude obklopovat houf zvědavých dětí, v zapadlých oblastech se s vámi budou chtít dospělí fotografovat, budou ohmatávat a bez dovolení si půjčovat vaši výstroj a dokonce žádat o autogramy. Indické děti, které na vás stále dokola pokřikují své: "Hallo, mister, what's your name?", většinou tuto větu odposlouchaly na ulici a nic víc anglicky neumějí. V Číně pokřikují děti i dospělí na cizince své věčné pozdravy "Laowai!" či "Helou!".

    Na ulici i v dopravních prostředcích se často stane, že k vám přijde cizí člověk a začne se z ničeho nic vyptávat. Okruh otázek bývá vždy stejný a často jde o věci, které obyvatel Západu pokládá za osobní až intimní: jak se jmenujete, ze které země jste, co děláte, jak se jmenuje váš otec, kolik máte bratrů, jestli jste ženatí či vdané. Následuje nezbytný rituál ukazování rodinných fotografií a vyměňování adres, to vše uprostřed rušné ulice s úplně neznámým člověkem.

    Pokud vlastníte sadu vizitek nebo razítko s adresou, vezměte si je sebou, v Asii se vám bude hodit. Ze stejného důvodu doporučujeme nezapomenout fotografie celé vaší rodiny až do šestého kolena - jejich předvedením na návštěvě v rodině vašich nových přátel v jejich očích velmi stoupnete. Vaše rodinná fotografie také někdy pomůže zbořit komunikační bariéry při jednání s neoblomnými úředníky atd.

    Při podobných setkáních často přijde řeč na víru. Protože být bezvěrcem je všude v Asii pokládáno za hloupost, urážku sebe sama a ponížení, nikdy neříkejte, že jste ateisté a v Boha nevěříte. Malá nevinná lež nikomu neublíží a jako "křesťany" vás budou všichni respektovat. Náboženské netolerance ze strany domorodců odlišných vyznání se bát nemusíte.