Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Maroko

Z Čech na Gibraltar

Milan Silný / 26.01.2005

„Kolik budeme platit?“ „Dejte kolik chcete, my jsme soukromá firma.“ „Jak dlouho to potrvá?“ „Nemáte kam spěchat, tady jste v Africe.“ Takhle nějak nás vítali maročtí celníci při vstupu na africký kontinent.

Odjezd do Afriky
V podvečerních hodinách čtvrtého květnového dne nakládáme zásoby jídla a dalších důležitých věcí do vozidla Volkswagen Transporter, kam se vejdeme všichni - Dan, Libča, Suchy, Spído, Tintí a já. Doma zůstávají Pítrs a Páťa, kteří tímto o spoustu zážitků přicházejí. Naše Expedice Masau 2001, okružní putování Marockým královstvím, začíná.
Ve 21:00 hodin kupujeme v Praze v Globusu stan, který byl původně vystaven jako neprodejný kus, ale prodavačka našemu nátlaku nakonec podlehla. Dan se nechává odborně stříhat dohola. V rychlém občerstvení KFC, už po zavírací době, kupujeme všechny zbylé porce jídla a „lehkou sportovní jízdou“ vyrážíme na Plzeň. Asi po 60 kilometrech jedeme „přískokem vpřed“. Zlobí čerpadlo našeho čerstvě bouraného a tedy i opraveného transportéru, pro který je naše výprava prubířským kamenem. Řešíme jestli se vrátit nebo pokračovat v cestě. Vracíme se do Prahy. Možná nakonec nikam nepojedeme.
Od brzkých ranních sobotních hodin automechanik Karel hledá, zjišťuje a provizorně opravuje závadu našeho vozidla. Snad se mu to povedlo, protože půl hodiny před polední vyrážíme opět „lehkou sportovní jízdou“ znovu směr Plzeň a dále non-stop přes Německo do Španělska. Celý den je pod mrakem a docela zima. V noci prší.

Barcelona
Kolem půl osmé ráno přijíždíme v neděli do španělské Barcelony a prohlížíme si její architektonický skvost od Gaudího, katedrálu Sagrada Familia, což v českém překladu znamená Svatá Rodina. Ve skutečnosti je tato gigantická stavba menší, než vypadá na pohledech. V porovnání s okolními domy působí zase naopak monstrózně, a to ještě není dokončená! Po obhlídce se chvíli couráme po pěší zóně a zjišťujeme, že v barcelonském metru mají šváby.
Kousek za Valencií odbočujeme do přímořského letoviska Calpe. Začíná se dělat hezky a pod zajímavým skalním útesem se chceme vykoupat. Zvláště Dan dělá ramena. Fouká studený vítr a na koupání to nakonec nevypadá a ani není.
Projíždíme pohořím Sierra Nevada. Je pěkná zima a poprchává. Na některých okolních vrcholcích, lemujících silnici, je ještě sníh. Za Granadou si u čerpací stanice vaříme čajíček a polívčičku. Zdraví nás okolojdoucí český řidič rakouského kamionu, který odmítá naše pozvání a raději se jde najíst do restaurace. Buď nám nedůvěřuje, nebo má zhýčkaný žaludek.

Gibraltar
Po nočním spánku, kdy jsme byli naskládáni v autě jako sardinky ve vlastní šťávě, přijíždíme v 8:00 hodin do španělského přístavu Algeciras a jdeme koupit lístek na trajekt. Nemůžu najít ledvinku s foťákem. Lístky stojí 18000 peset (3600Kč) a kupujeme si je u okénka s nejkrásnější obsluhou, i když se okolní naháněči snaží sebevíc. Přístavní policie nás upozorňuje, abychom přeparkovali. Přehlédli jsme značku zákaz stání a naše vybírání nejlevnějších lístků na trajekt zabralo až příliš mnoho času, což policisté už nevydrželi psychicky..
S lístkem v kapse se vracíme zhruba 10 kilometrů na prohlídku Gibraltaru. Projíždíme celnicí a téměř okamžitě křižujeme přistávací plochu místního letiště, přes které silnice vede. Škoda, že žádné letadlo zrovna nepřistává, byly by stažené šraňky a museli bychom počkat dokud letadlo nepřistane.

Gibraltar – jeden velký skalnatý útes patřící Velké Británii, jehož obyvatelé dělají všechno proto, aby i nadále zůstali Brity. Spousta úzkých uliček a nádherný výhled na Středozemní moře. Poprvé vidíme africké pobřeží. Na vrcholu skaliska je přírodní rezervace, ale drahá vstupenka, takže z prohlídky nebude nic. Myslím, že po nás chtěli 10 liber.
Po devadesátiminutové prohlídce Gibraltaru čekáme půl hodiny na hranicích zpět do Španěl. Dan mění české plechovkové pivo za místní gibraltarské noviny, aby si to čekání trochu zkrátil. Máme v úmyslu koupit v Algeciras náhradní brzdové destičky, protože ty naše, jak říkal automechanik Karel, pravděpodobně nevydrží. Bohužel nejsou k dostání.
V 11:30 hodin jsme v přístavu a čekáme na naší loď do marockého Tanqeru. Volný čas si krátíme fotbálkem. Pořád bez úspěchu hledám ledvinku. Měl jsem v ní foťák, sluneční brýle, klíče od bytu a nějaké drobáky. Na trajekt se naloďujeme něco před 15 hodinou a chvíli na to vyplouváme. Loď se jmenuje Bismallah. Po necelých třech hodinách plavby přes Gibraltarskou úžinu přistáváme u afrických břehů. Ani to moc nehoupalo. Suchy viděl delfína. Je docela horko.