Turistika v Jižních Alpách - Queyras

Národní park Queyras je místem, které svou polohou láká každoročně tisíce turistů. Je protkán naučnými stezkami tzv. GR 58 a GR 58 C a místy, které nás zavedou do daleké minulosti. Centrem a zároveň místem, které dalo parku i svůj název, je historické Chateau Queyras s dominantou středověkého hradu ze 17.století. Poslední majitel se sice rozhodl hrad zrekonstruovat, použil k tomu však moderních materiálů, a tak výsledek není příliš lichotivý. Místo je však ideální jako začátek vaší cesty. I pro nás to byl start nového dobrodružství.

Před námi se již tyčí vrchol Monte Visa dosahující 3841 metrů spolu se sousedním, více než o tisíc metrů nižším Col Angel (2744). Obě malebné hory leží sice na italském území, přesto jsou neodmyslitelně spojovány s Queyrasem. Na opačné straně, jako jediný výraznější zástupce Francie, nás upoutal Cold´Izoard s  výškou také přesahující 2000 metrů.

Žádné alpské velikány zde sice neuvidíte, ale taky vás nebudou obtěžovat davy návštěvníků, přeplněné penzióny a přemrštěné ceny obvyklé v jiných francouzských, italských nebo německých horských střediscích. Užijete si tak dovolenou v parku, který v Evropě ještě nedosáhl velké popularity, ale ve Francii je zkrátka jedním z nej... . A právě tohle bylo to pravé místo pro nás.

Cílem naší cesty byl špičatý vrchol Monte Visa se svým typickým, trochu "matterhornovským" tvarem a relativně schůdnou cestou. Tato nejjižněji položená alpská třítisícovkanacházející se na hranicích mezi Itálií a Francií je za dobrého počasí dobře viditelná i ze sto kilometrů vzdáleného Turína a okolí.

Z Chateau Queyras jsme pod tento vrchol dostali po malebných, velmi snadných cestách vedoucích údolím. Zatímco za "normálních" okolností vedou všechny cesty do Říma, zde vše končí pod Monte Visem. Končí zde nejen národní park, ale i Francie. Za sedlem na konci údolí na vás již čeká Itálie.

Velmi populární je okruh kolem Monte Visa. Ze Saint Véran (kempovat se dá v údolí) vede značená stezka přes sedlo Col Agnel a stejnojmennou chatu. Tato doporučená cesta má však jednu nevýhodu - velká část trasy vede po vyasfaltované cestě, a to není zrovna ono. Proto jsme zamířili přes Col de St. Véran a na značenou GR 58 C jsme se vrátili až na italské straně. Přes Grande Bernard - Passo della Losetta - Col de Valante - Refuge du Viso - Col Selliere - Rifugio Granero jsme obkroužili vrchol takřka ze všech stran, vyfotili tisíce snímků - Monte Viso zleva, Monte Viso zprava,... . Zkrátka alpská idylka. S postupem času však bylo třeba najít místo na přespání a to bývá v Alpách někdy problém. Ačkoliv je zde řada chat, podařilo se nám utábořit na vhodném místě. Ušetřili jsme tak potřebné finance na další cestování.

Pokud jste se rozhodli zamířit nejdříve do Itálie, Queyras vám nezůstane uzavřen. Asi nejatraktivnější je třídenní trek z Pian del Ré nad Crissolem. Odtud se dá vystoupat přes Colle di Viso k chatě Rifugio Quintino Sella, kde můžete přespat a další den se přes Passo Gallarino, Passo Chiaffero dostanete k chatě Rifugio Vallanta. Poté přejdete hranici do Francie tam i zpět, a přes Colle delle Traversette, Pian Armoinese vrátíte zpět do výchozího bodu. Monte Viso vám nezmizí s obzoru ani na okamžik.

Náš plán však byl dobýt samotný vrchol. Z již zmiňované chaty pod vrcholem (Rifugio Quintino Sella) ve výšce 2640 m nás od něj dělilo jen asi pětihodinové stoupání a 1200 metrů převýšení. Odměnou nám byl nezapomenutelný výhled do vzdálenosti několika stovek kilometrů.

Pro nás byl tento okamžik koncem jednoho dobrodružství, ale pro vás nemusí výlet skončit tak rychle. Toulat se parkem můžete i týdny. Nebudete určitě litovat.

Doporučené publikace:
Mapy - Massifs du Queyras et Haute Ubaye a Massifs du Queyras et Haute Ubaye (1:50 000)
Průvodce - Backpacking and walking in Italy: Stefano Ardito

Více se dozvíte na: www.queyras.com nebo proxy.provincia.ra.it.