Turistické batůžky

Na trhu lze spatřit spoustu modelů, z nichž některé se prodávají na stáncích na ulici, jiné ve specializovaných prodejnách se sportovním a turistickým zbožím. O tom, čím se vyznačují batůžky vhodné pro turistiku, jsme si povídali s panem Martinem Reindlem ze sportovní prodejny firmy Gentiana v Praze.

Velikosti a provedení zad

Modely spadající do kategorie malých, turistických batohů mají jednu komoru a objem v rozmezí od 15 do 35 litrů.

Základním odlišením výrobků určených skutečně pro turistiku od těch, které slouží jen na přenášení drobností po městě, je důkladnější provedení zádové části. Turistické batohy mají zpevněná záda, často pomocí plastového dílu vytvarovaného tak, aby mezi tělem člověka a batohem zůstávaly průduchy odvádějící potní páry. Již méně časté je vybavení batohů této skupiny anatomicky tvarovanou zádovou částí, která by umožňovala výškové nastavení. Tento systém je spíše běžný u větších batohů s obsahem nad 50 litrů.

Popruhy

Důležitou roli pro pohodlnost batohu hrají také ramenní popruhy, které by měly být určitě polstrované, aby se po delší chůzi nezařezávaly do ramen. Jejich vnitřní povrch by měl být z lehkého a savého materiálu. Mnoho výrobců opatřuje své batohy různě tvarovanými ramenními popruhy, které se při nošení nekroutí. Vždy je bezpečnější, vyzkoušet si několik batohů a z nich vybrat ten nejpohodlnější.

Ačkoli je převážná většina turistických batůžků vybavena tzv. bederním pásem, skutečný pás, který je mírně vypolstrovaný (někdy dokonce vybavený menší kapsičkou) má však jen málokterý. Většinou je bederní pás řešený jen běžným popruhem, který se v předu zapíná na přesku. Rozdíl mezi oběma typy je zhruba následující: zatímco skutečný bederní pás ulevuje ramenům, aby na nich nespočívala hmotnost celého nákladu, popruh pouze připevňuje batoh k tělu, aby při běhu různě neposkakoval.

Některé z batůžků mohou mít také pásek, který se zapíná přes hrudník a slouží opět k lepšímu upevnění batohu na těle majitele. Vyplatí se hlavně při běhu a při lezení, kdy zabraňuje sesmekávání ramenních popruhů.

Vzhled a materiály

Hlavním hlediskem výběru je ale pro většinu zákazníků vzhled a celkové provedení batůžku. Podstatné je přitom použití materiálů. Měly by být co nejpevnější, aby co nejlépe odolávaly oděru. Tam, kde hrozí nebezpečí natržení batůžku, je lépe volit model z tzv. rip-stopového materiálu, který má čtverečkovou strukturu zabraňující párání.

Rozdíly jsou také v množství kapes. Zatímco někdo upřednostní model s několika kapsami, jiný naopak uvítá hladký batůžek bez nich.

Jiným odlišujícím prvkem je zapínání batohu. Většina menších modelů se zapíná na zip, který by měl být určitě chráněný chlopní. Na trhu jsou ale také výrobky, jež se na vrchní straně stahují na šňůrku a pak překryjí vrchním dílcem, v němž bývá ještě kapsa.

Podle typu cest, na které jsou batůžky určeny jsou také jednotlivé modely doplněny různými drobnostmi. Jde především o poutka pro uchycení cepínu či turistických holí, jiné mají na vrchu ještě poutka pro uchycení bundy nebo karimatky. (Někdy může být těmito poutky už provlečený gumy-cuk.)

Pro větší bezpečnost nákladu je lépe volit batoh s postranními pásky pro stažení na potřebnou šíři. Tím se zabrání samovolnému pohybu nákladu v batohu, například při běhu či lezení.

Podle čeho vybírat

Na kratší, jednodenní výlety s možností rychlého návratu do civilizace v případě nepříznivého počasí nebo jiných potíží a pro cesty v letním období postačí obyčejně batlůžky s obsahem okolo 25 litrů. Pro paprskové výlety z jednoho tábořiště s možností vaření během dne nebo na zimu, kdy je lépe si s sebou vzít náhradní rukavice, ponožky či svetr, se vyplatí již větší modely, s obsahem okolo 30 litrů. Při vlastním výběru je tedy nutné zvážit nejen délku a typ tras, ale také klimatické podmínky atd. V každém případě je pak nutné vzít v potaz maximální nosnost batohu a prohlédnout si způsob upevnění ramenních popruhů k zádové části. Čím pevnější je tento spoj, tím větší námahu batoh snese.

Při závěrečné prohlídce je důležité věnovat pozornost kvalitě švů a zipů, zkontrolovat veškeré plastové části (zejména karabiny), zda nejsou nikde popraskané a případně, zda žádná nechybí. Při vlastním zkoušení batohu je pak potřeba si ho pořádně seřídit a třeba se s ním zkusit i různé ohnout, zda nebode příliš překážet. Modely určené nejen pro pěší turistiku, ale třeba i na lyže, běh, kolo apod. by měly být pokud možno úzké, aby nebránily pohybu paží směrem dozadu.Podstatná je také cena batůžku. Ta může činit několik set, obyčejně však nepřesáhne hranici dvou tisíc korun. Její výši ovlivňuje použití materiálů, provedení zádové části a v neposlední řadě i značka výrobce.