Vízum Vízum je někdy jen nálepka, která se dá koupit na letišti či hraničním přechodu. Po nalepení do pasu se nechá „oštemplovat“ imigračním úředníkem. Většinou je však nutné o vízum zažádat na konzulátu dané země.
Konzuláty a jejich zastoupení Bohužel ne všechny země mají v Čechách svá zastoupení v podobě konzulátů. To ještě neznamená, že musíte osobně navštívit nebo písemně žádat o vízum na konzulátech v Paříži nebo ve Vídni, které jsou k nám většinou nejblíže. Například na britském či francouzském konzulátu v Praze lze získat víza do některých afrických zemí.
Vízové papírování Konkrétní podmínky pro udělení víz si každá země určuje sama. Obvykle je nutné s předstihem vyplnit příslušný formulář, zaplatit poplatek a pak čekat několik hodin až několik týdnů na vyřízení žádosti. V dotazníku na vás mohou čekat kromě otázek na základní osobní údaje také takové záludné otázky jako krevní skupina, hodnost získaná při vojenské službě, nebo kmenová či klanová příslušnost. Nedoporučuje se nenechávat nějaké políčko úplně prázdné - nedělá to dobrý dojem. Do místa plánovaného pobytu napište raději jakýkoli hotel, který najdete v průvodci, nebo alespoň město.
Nezbytné dokumenty V některých případech chtějí prokázat, že disponujete dostatečným množstvím peněz, máte uzavřené zdravotní pojištění do zahraničí, koupili jste si nebo alespoň zarezervovali zpáteční letenku, podstoupili příslušná očkování, máte zamluvený hotel, v kapse zvací dopis, nebo dokonce doporučující dopis z ambasády. Doporučující dopis zní jako důležitá listina, ale když žádáte o vízum v zahraničí, je to v podstatě jen snůška zdvořilostních frází.
Pokud nejste schopni splnit všechny podmínky požadované pro udělení turistického víza, stojí za to zeptat se na možnost tranzitního víza, které může pro vaše účely postačit. Většinou je dokonce i o něco levnější. Vystavení víz do některých zemí zajišťují i vybrané cestovní kanceláře a agentury, jejich vyřízení bývá dokonce v ceně letenky do dané destinace.
Časová platnost víz Víza jsou udělována na různě dlouhou dobu, na jeden či více vstupů. Rozlišuje se doba platnosti víza, tj. kdy můžete do země vstoupit a doba pobytu v zemi. Z opatrnosti je vždy lepší žádat vízum na delší dobu a více vstupů. Jen výjimečně to může u úředníků vyvolat podezření, že chcete v zemi páchat cosi nekalého. Víza jsou udělována na konsulátem určenou standardní dobu (1 až 3 měsíce). Občas jsou ale údaje flexibilní a úředník do víza napíše, co najde ve vašem dotazníku. Každopádně je dobré se hned při podání žádosti zeptat, jaké vízum vám úředník hodlá udělit, protože nevyhovující doba platnosti či počet vstupů může značně zkřížit vaše plány. Pokud vám udělené vízum nevyhovuje délkou platnosti, zkuste na příslušném úřadě požádat o jeho prodloužení.
Osobní zkušenost Jako startovací místo pro svoji africkou cestu jsem si vybral Egypt, kde jsou konzuláty většiny afrických zemí. Shánění víz v Káhiře mi zabralo úmorných 13 dní, přestože jsem měl dva pasy a žádal jsem o potřebné súdánské a čadské vízum současně. V pátek se na úřadech v muslimských zemích nepracuje, v sobotu a v neděli většinou také ne, ve čtvrtek jen občas, a tak to, co se nestihne od pondělí do středy, musí se zpravidla odložit na další týden.
Na čadské ambasádě v Káhiře po mně chtěli letenku, kterou jsem neměl. Spokojili se s ujištěním, že určitě nějakou mít budu. Jejich požadavek na finanční zabezpečení cesty byl značně přemrštěný, ale stačilo ukázat kreditní kartu, v Čadu zcela nepoužitelnou. Další vyžadovanou zbytečností byl doporučující dopis z české ambasády. Naštěstí nebylo těžké si ho obstarat. U súdánského víza je nejtěžší probojovat se na přelidněném konzulátu davem lidí až k okénku. Bohužel zaplacením horentních 100 dolarů za vízum (vyžaduje se výhradně hotovost v dolarech) výdaje na formality pro cestování po Súdánu nekončí. Po příjezdu do země zaplatíte za registraci 20 USD a za povolení cestovat dalších 20 USD. Poté je už pobyt v této největší africké zemi poměrně levný, tedy pokud se nerozhodnete ze země letět. Daň na letišti činí 20 USD a 5 USD dáte za jakési zdravotní potvrzení, což je karta, kterou u jedné přepážky dostanete a u druhé odevzdáte.
SLOVNÍČEK:
Konzuláty (konzulární oddělení) bývají většinou v jedné budově s velvyslanectvím a vyřizují nejrůznější žádosti, případně poskytují pomoc občanům své země, pokud se v cizině ocitnou v nouzi.
Honorární konzul bývá jmenován v zemích, kde stát nemá žádné zastoupení. Obvykle je to místní člověk se vztahem k zemi, kterou zastupuje. Cestovatelé se na něj mohou v případě potřeby obrátit, většinou však nemá pravomoc vydávat víza.
Velvyslanectví reprezentuje stát na nejvyšší úrovni a zabývá se politickými záležitostmi.
Ambasáda se označuje buď obecně úřad velvyslanectví nebo velvyslancova rezidence, kde bydlí a občas pořádá recepce či jiné společenské akce.
Seznam zemí s vízovou povinností je aktualizován na stránkách Ministerstva zahraničních věcí www.mzv.cz.
|