Turecko

Základní údaje Víza Ceny Doprava Bezpečnost Jak tam? Tipy

ZÁKLADNÍ ÚDAJE
    Turecko se nachází na rozhraní dvou kontinentů. Samotné bývalé hlavní město Istanbul je Bosporským průlivem rozděleno na evropskou a asijskou část. "Země půlměsíce" patří však formálně k Asii a dlouhá staletí byla ovládána osmanskými sultány. Dnes ji lze ale díky úsilí prezidenta Kemala Atatürka, započatém ve 20. letech, kulturně zařadit spíš do Evropy. Turecko je nejbližším skutečným Orientem.

    Turecká republika je parlamentní demokracií. Na ploše 780 000 km2 zde žije šedesát milionů obyvatel, největší národnostní menšinou je deset milionů Kurdů. Hlavním městem je Ankara. Mluví se turecky, s výjimkou odlehlejších částí venkova se ale často lze dobře dorozumět i německy a anglicky. Převažujícím náboženstvím je sunnitský islám. Čas je v Turecku o dvě hodiny před standardním středoevropským časem.

VÍZA, FORMALITY
    Od prvního ledna 2005 byla pro Čechy zrušena vízová povinnost pro cesty nepřesahující 90 dnů. Turecká ambasáda je v Praze na adrese Na Ořechovce 69, Praha 6, tel. 224 311 402, 224 311 403, fax 224 311 279. Velvyslanectví České republiky najdete v Ankaře na adrese Ugur Mumcu Caddesi 100, Gaziosmanpasa, tel. 0090312/446 12 44, 446 48 04, po pracovní době mobilní telefon 0090532/244 45 26. Český honorární konzulát je v Istanbulu (Abdi Ipekci Caddesi 71, Macka, tel. 0090212/232 90 46, 230 95 97) a v Izmiru (Atatürk Caddesi 378/1, Soyhan Kat. 1, tel. 0090232/4221080).

CENY
    Od ledna 2005 je v oběhu nová turecká lira, která se bude za starou liru směňovat v poměru jedna ku milionu. Z cen v Turecku tak zmizí šest nul. Staré oběživo by mělo být platné do konce roku 2005. Kurz nové měny vůči euru je zhruba 0,55 eura za liru. Otázkou je, zda bude bude pokračovat vysoká inflace. Cestovní šeky vyměníte v tureckých bankách bez problémů, hotovost v dolarech i eurech lze směnit i v hotelích a větších obchodech. Výhodnější černý trh prakticky neexistuje. Turecko je pro nás velmi levnou zemí. Ubytování většinou pořídíte za 3 - 5 USD, za stejnou cenu se dobře najíte v restauraci. Relativně laciná je i dálková doprava. I při intenzívním cestování neutratíte pravděpodobně v Turecku víc, než 250 USD měsíčně. S využitím stanu, autostopu a stravováním z vlastních zdrojů lze tuto částku lehce srazit i na polovinu. Výborné služby vám v Turecku prokáže studentská průkazka ISIC, na níž tu dostanete 50 % slevu při vstupu do historických památek a 20 % slevu na vlak a státní lodní linky.

PODNEBÍ
    Ideálním ročním obdobím pro cestování po Turecku je jaro a podzim, kdy je zde nejpříjemněji. Nezapomeňte ale pláštěnku - déšť vás může v Turecku překvapit asi se stejnou frekvencí, jako v Evropě. Ačkoli je v létě na jihovýchodě Turecka velmi horko, při pobytu v přímořských střediscích je zde snesitelně. Zima bývá zvláště v hornaté východní části země velmi studená s množstvím sněhu.

MÍSTNÍ DOPRAVA
    K dopravě po Turecku je jednoznačně nejlepší volbou autobus. Autobusová síť je zde velmi hustá a spolehlivá a provozují ji desítky státních i soukromých společností. Na autobusových nádražích, která jsou v každém větším tureckém městě, sice chybějí jízdní řády, na konkrétní spoje se ale vždy spolehlivě doptáte. Nenechte si přitom jen vnutit první autobus ("Pane, ten náš je poslední, co dneska odjíždí, jestli okamžitě nenastoupíte, budete muset čekat týden na další!!!") a věnujte dostatek času porovnání cen několika společností - často se liší až o řád. Dálkové busy bývají pohodlné, vybavené klimatizací, v ceně jízdenky je někdy i občerstvení. Cestování autobusem vychází v Turecku poměrně levně, např. jízdenka z Istanbulu do východotureckého města Erzurum (cca 1300 km, čtyřiadvacet hodin cesty) přijde zhruba na 25 USD. Autobusové nádraží se v turečtině jmenuje otogar.

    Alternativou k autobusům jsou na kratší vzdálenost tzv. dolmusy, což jsou jakési minibusy či společné taxíky pro maximálně patnáct pasažérů, jezdící po víceméně předem daných trasách a zastavujících podle požadavků cestujících. Jejich nevýhodou je ale to, že bývají přecpané a mnohem pomalejší než autobus. Dolmusy jezdí v Turecku po městech i mimo ně a dostanete se jimi prakticky všude.

    V Turecku výborně funguje autostop, kterým se tu dá cestovat přímo královsky stylem "mávneš a jedeš". Platí se za něj jen výjimečně (nejlepší je zeptat se předem), často vás ale řidič naopak sám pozve na oběd a zaplatí za vás.

    Vlaky jsou v Turecku o něco pomalejší, než autobusy, jako v jediné asijské zemi v nich ale platí průkazka Interrail (viz níže). Držitelé studentské průkazky ISIC mají nárok na 30 % slevu. Jedinou nevýhodou cestování vlakem je to, že železniční síť není v Turecku právě nejhustší a jezdí na ní jen málo vlaků. Fanatikům přes mašinky ale zase turecké tratě nabízejí nezapomenutelné zážitky - v hornaté střední a východní části země jsou železnice architektonickou perlou s množstvím tunelů a mostů (v čistých a prostorných nádražních čekárnách se navíc dá s platnou jízdenkou pohodlně a bezpečně přespat).

    K dopravě do některých částí země lze použít lodních linek, které spojují Istanbul s městem Trabzon na jihovýchodním pobřeží Černého moře a s Izmirem na pobřeží Egejského moře.

Pozn.: Autobusy do všech částí Turecka i do okolních asijských a evropských zemí odjíždějí z istanbulského autobusového nádraží Uluslararasi Otogar ve čtvrti Esenler, kam se z centra města dostanete jednoduše metrem či tramvají.

BEZPEČNOSTNÍ SITUACE
    Zatímco informační brožurka MZV ČR mluví o tom, že okrádání a přepadávání turistů je v Turecku poměrně časté, ze zkušeností mnoha českých cestovatelů plyne, že bezpečnostní situace zde nevybočuje z obvyklých balkánských norem. Turecko jsme projeli křížem krážem autostopem a nikdy jsme přitom neměli pocit ohrožení. MZV ČR upozorňuje na nebezpečí uložení drog do osobního vozu při jeho opravě.

RŮZNÉ
    Nakladatelství Olympia vydalo roku 1999 průvodce po Turecku autorů J. Sopoucha a T. Lejska. Je otázka, nakolik jsou informace zde obsažené použitelné i pro levné nezávislé cestování s báglem na zádech a nakolik je tento průvodce zaměřen spíš na bohatší výletníky. Místa hodná návštěvy zde jsou ale popsána mnohem podrobněji, než v našem níže uvedeném krátkém přehledu.

JAK DO/Z TURECKA
    Kromě pozemní cesty přímým autobusem či kombinací autostopu a lokálních busů, se do Turecka můžete vypravit i lodí nebo vlakem. Mezinárodní lodní linky spojují například italská města Brindisi, Bari a Benátky přes řecké ostrovy se západotureckým přístavem Izmir, ceny jízdenek jsou ale poměrně vysoké (cca 250 USD). Některé řecké ostrovy (Kréta, Rhodos, Lesbos, Samos, Kypr...) mají pravidelné spojení s přístavy na tureckém pobřeží, a ceny jsou mnohem příznivější. Další zajímavou možností je lodní linka mezi ukrajinským přístavem Oděsa a tureckými černomořskými přístavními města Trabzon a Rize (cca 50 USD, třikrát týdně, deset hodin plavby).

    Vlak do Istanbulu přes Bělehrad a Sofii odjíždí každý den navečer z německého Mnichova, cesta trvá asi čtyřicet hodin hodin. Turecko má také přímé železniční spojení s Budapeští. Cestovat ze střední Evropy do Turecka vlakem se ale finančně vyplatí jen v případě, že je vám méně než šestadvacet let a vlastníte průkazku Interrail, kterou lze koupit ve všech pokladnách českých a slovenských drah. Průkazka Interrail typu Glogal, opravňující k neomezenému měsíčnímu cestování po všech evropských železnicích včetně asijské části Turecka, stála na podzim 1998 9360 Kč, průkazka Interrail typu G (neomezené cestování po Turecku, Řecku, Slovinsku a Itálii po dobu dvaadvaceti dnů) stála 5436 Kč.

    Zajímavou a lákavou možností je spojit cestování po Turecku s výpravou do Řecka. Mezi tureckým Istanbulem a řeckými Athénami jezdí přímá autobusová linka přes Soluň (Thessaloniké), jízdenka na celou trasu přijde na cca 60 USD, studenti s průkazkou ISIC mají nárok na 15 % slevu. Alternativou je pro držitele průkazky Interrail přímý vlak z Istanbulu do Athén. Celou trasu lze ale velmi dobře zvládnout i stopem - buď z Istanbulu po pobřeží Egejského moře přes města Tekirdag a Kesan na řecký hraniční přechod Kipoi, nebo ze západotureckého města Edirne přes přechod Kastaneai.

    Letecká doprava do Turecka vychází vzhledem k pozemní cestě poměrně draho. V lednu 1999 nabízeli vybraní pražští prodejci nejlevnější zpáteční letenky do Istanbulu za tyto ceny: Nemo-Selecta 8197 Kč, Atlantis Air Service 9800 Kč, Global Express 9900 Kč (tříměsíční) a GTS International (speciální cena pro studenty, déle otevřená letenka) 7180 Kč. Do Ankary se dalo letět za tyto ceny: Nemo-Selecta 11 756 Kč, Atlantis Air Service 11 800 Kč, Global Express 16 551 (tříměsíční) a GTS International 9040 (studentská cena). Ceny letenek podléhají sezónním výkyvům.

KAM V TURECKU

ISTANBUL
    Řadu zajímavostí najdete v Istanbulu, který byl kdysi pod jménem Byzanc řeckou osadou, později jako Konstantinopolis ("Nový Řím") hlavním městem Východořímské říše a ještě později coby Cařihrad centrem Osmanské říše. Do roku 1923, kdy jeho slávu zastínila Ankara, byl Istanbul hlavním městem Turecka. Prohlédněte si zde Modrou mešitu (Sultan Ahmet), Chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia, často řazený mezi jeden z divů světa, původně křesťanský svatostánek, přestavěný později Seldžuky na mešitu), Sulejmanovu mešitu (největší ve městě), barokní otomanskou mešitu Laleli či řecký hippodrom a starý sultánský palác Topkapi.

     Jedním z největších zážitků v Istanbulu je návštěva velkého krytého bazaru (Kapali Carsi), v jehož orientálních uličkách, plných tisíců krámků se vším možným a překřikujících se obchodníků, se dá bloudit celé hodiny. Ve starém istanbulském byzantském přístavu Halic je mimo jiné k vidění Egyptský bazar (kde se prodává koření), několik mešit a stará židovská čtvrť Balat. Bosporskou úžinu, na jejímž pobřeží leží několik zajímavých paláců (Ciragan, Yildiz, Dolmabahce), si můžete prohlédnout z paluby vyhlídkové lodi. V Istanbulu je i řada zajímavých muzeí, vynechat byste neměli především archeologické muzeum, muzeum islámského umění a muzeum byzantské mozaiky.

Pozn.: bydlet se dá v Istanbulu levně v některém z mnoha hotýlků ve čtvrti kolem Modré mešity, např. v Orient youth hostelu (Akbiyik Caddesi 13), kde stojí nocleh se snídaní 5 USD.

ZÁPADNÍ TURECKO
    Západní Turecko je proslulé především svými historickými památkami. Je tvořeno evropskou částí země (zvanou Thrákie) a tureckým pobřežím Egejského moře. Pokud budete mít na cestě z Evropy čas zastavit se v Thrákii ve městě Edirne, je zde k vidění několik zajímavých mešit (například monumentální Selimova mešita) a barevné bazary. Za návštěvu stojí v Thrákii i velký poloostrov Gallipoli na březích dardanelského průlivu, kde bylo v dávné i moderní minulosti svedeno mnoho bitev o Istanbul.

    Centrem tureckého pobřeží Egejského moře je město Izmir s velkým bazarem a římskou agorou. Na egejském pobřeží ale najdete především historii, reprezentovanou zřícenami a vykopávkami bájných měst Tróje, Pergamonu, Efesu, Milétu a Afrodísia. Vynechat byste neměli malebné opevněné městečko Iznik s mnoha památkami, metropoli Bursu (kdysi hlavní město otomanské říše), a přístav Bodrum s muzeem podmořské archeologie a křižáckým hradem svatého Petra. Zhruba dvě stě kilometrů ve vnitrozemí od pobřeží Egejského moře leží jedno z největších tureckých lákadel masové turistiky - kýčovité bělostné travertinové kaskády a jezírka v Pamukkale, kde se obklopeni davy výletníků můžete vykoupat v horké minerální vodě.

STŘEDNÍ TURECKO
    Střední Turecko je pro většinu turistů synonymem lenošení u moře. Na jižním pobřeží Středozemního moře tu pod ochranou pohoří Taurus najdete letoviska s krásným koupáním na písečných plážích, označovaná jako Levantská Riviéra či Tyrkysové pobřeží. Centry této spíše odpočinkové oblasti jsou pobřežní městečka Fethiye, Kemer, Side či Lara. Tyrkysové pobřeží skýtá řadu možností k lodním výletům. Z přístavu Alanya se jezdí na prohlídku mořských jeskyní, z přístavu Marmaris si můžete udělat výlet lodí na řecký ostrov Rhodos, z přístavu Mersin jezdí lodi na Kypr, a konečně z Kasu můžete podniknout výpravu na ostrov Meis a k městům Kekově a Simeně, zaplavených mořem.

    Pokud vás nudné polehávání na středomořských plážích neláká, vydejte se ve středním Turecku do divokých kaňonů Köprülü, Salkikent a Guver. V pohoří Taurus v jihovýchodní části středomořského pobřeží Turecka se dá podniknout řada nenáročných treků, nedaleko města Antalya s příjemným starobylým centrem jsou vodopády Düden a Kursunlu.
Antické památky najdete ve středním Turecku například v Perge, Xanthosu, Termessu, Anamuriu či Olymposu (kde také můžete vystoupit na stejnojmennou 2360 metrů vysokou horu, podle jména snadno zaměnitelnou s bájným řeckým Olympem). Dávná Myra, kde kdysi kázal svatý Mikuláš, ukrývá velké a bizarní skalní pohřebiště. Město Antakya u syrských hranic je biblickou Antiochií, nedaleko leží křižácký hrad Anamur.

    Protože na severním pobřeží Černého moře ve středním Turecku (od Istanbulu po město Samsun) často prší, jde o nejzelenější a nejúrodnější část země. Kromě koupání na místních plážích (např. u městečka Sinop) je zde k vidění především řetěz malebných rybářských vesniček.

    Vnitrozemská část středního Turecka se nazývá Anatolie, jejím centrem je celkem nezajímavé hlavní turecké město Ankara. Mnohem zajímavější je nedaleké město Konya s extatickou tradicí tančících dervišů a klášterem Mevlana. Rokle Ilhara ukrývá byzantské skalní kláštery. Nejznámějším cestovatelským magnetem centrálního Turecka je ale bizarní pískovcová oblast Kappadocie s vytesanými skalními městy a podzemními chrámy. Jejím nejmalebnějším centrem je údolí Göreme a okolí městeček Kaymakli, Uchisaru či Avanosu. Na některých místech tu dokonce můžete bydlet v jeskyních, přestavěných na moderní hotely. Historické památky, mešity a bazary najdete v Anatolii ve městech Amasya, Safranbolu a Kayseri.

VÝCHODNÍ TURECKO
    Opuštěnější, "zaostalejší" a dobrodružnější východní Turecko je na rozdíl od evropsky vyhlížející západní části země už pravou Asií. Najdete tu především divoké hory s vynikajícími trekovými možnostmi. Známé jsou horské hřebeny, tvořící u severovýchodního černomořského pobřeží Turecka tzv. Pontské Alpy: Kačkar Daglar (s nejvyšším vrcholem Mt. Kačkar 3937 M), Ala Daglar (s nejvyšším vrcholem Demirkazik 3756 m) či Dogu Karadeniz Daglar. Treky se dají podnikat i v pohoří Urartu v podhůří Araratu (5205 m) u íránských a arménských hranic, kde podle bible kdysi přistála Noemova archa. Popularitu si v posledních letech získal rafting na východotureckých řekách Koruh, Karasu a Aras, a výpravy do typických etnických gruzínských vesnic v údolí Tortum.

    Ve východním Turecku žije u hranic s Íránem, Irákem a Sýrií velká kurdská menšina, která usiluje o vytvoření nezávislého kurdského státu. Občas zde dojde ke srážkám Kurdů s vládními vojsky, v posledních letech byl ale relativní klid. Jako cizinci, kterých se problém netýká, jste i v případě zhoršení situace poměrně v bezpečí.

    V jižní části východního Turecka můžete mimo jiné navštívit prameny bájných řek Eufrat a Tigris (Dicle Nehri). Na břehu Tigrisu leží ukryto za středověkými hradbami město Diyarbakir, kde je kromě obligátních mešit a typické lokální architektury k vidění i několik zajímavých muzeí. Ve městě Mardin je horský ortodoxní "Šafránový klášter" Deyrul Zaffran. Město Sanliurfa (Urfa), kde se podle tradice narodil biblický Abrahám, je kromě pevnosti proslulé především svými bazary. Dalším biblickým místem je Harran se starou pevností a řadou dalších zbořenin. Největším cestovatelských lákadlem v této oblasti Turecka je ale nedaleko městečka Malatya místo zvané Nemrut Dagi, kde jsou na vrcholku stejnojmenné hory (2150 m) rozesety obrovité kamenné hlavy řeckých bohů. K tomuto chrámu, který dal v 1. století př.Kr. vystavět kommagenský král Antiochos, se z Malatye dostanete každý den autobusem. Někteří čeští cestovatelé doporučují na vrcholu přespat a počkat si na kýčovitý východ slunce.

    U íránských hranic leží velké jezero Van, v jehož slaných vodách se dá koupat. Zážitkem je několikahodinová plavba lodí ze stejnojmenného města na jeho východním břehu do západního města Tatvan. Na vanském ostrově Achtamar (Aktamar) najdete stejnojmenný arménský chrámový komplex z 10. století, jehož součástí je mimo jiné starý přístav, palác krále Gagika I. a chrám sv. Kříže z počátku 10. století. Místní památky jsou ozdobeny kamennými reliéfy a vlisy, kterým se podle znalců nevyrovná žádné jiné arménské umělecké dílo (tato část dnešního Turecka byla kdysi součástí etnické Arménie). Blízko vanského přístavu Tatvan leží sopka Nemrut Dagi (pozor, jmenuje se stejně jako už zmíněné archeologické naleziště!) s několika kráterovými jezery a horkými prameny.

    V centrální části východního Turecka najdete několik větších měst. V Šivasu jsou staré muslimské církevní školy, zajímavé etnografické muzeum a velká mešita Ulu Camii, ve městě Erzurum je k vidění mimo jiné citadela, hrobky vládců z 12. století a barevné bazary. Horské městečko Divrigi je známo svým malebným architektonickým komplexem mešity a muslimské nemocnice z 13. století, dnes chráněným organizací Unesco. Nedaleký Kars je odlehlým vojenským pevnostním městem u arménských hranic, kam se kromě typické kamenné architektury vyplatí jet i kvůli místní typické atmosféře. Jestliže vás lákají památky, rozhodně navštivte opuštěné a kdysi slavné město Ani u arménských hranic nedaleko Karsu, vypleněné Mongoly. Uvidíte zde kostel sv. Řehoře s freskami, kostel sv. Kříže s kamennými reliéfy, katedrálu z roku 1010 a staré opevnění. Všechny tyto památky na dávné Maloarménské království připomínají sousední Arménii - pokud se do Arménie nedostanete, můžete si zde aspoň udělat základní představu, o co jste přišli.

    Dalším zajímavým městem východního Turecka je centrum kurdské menšiny Dogubeyazit s opevněnou mešitou Ishak Paša Saraji, odkud je výhled na biblickou horu Ararat (turecky Büyük Agri Dagi, 5140 m, nejvyšší hora Turecka). Na bělostný vrcholek Araratu dnes bohužel kvůli pohraničnímu napětí mezi Tureckem a Arménií není možno vystoupit, v budoucnu se ale snad situace zase změní k lepšímu (podrobnou trekovou mapu Mount Ararat region z produkce nakladatelství West cox publications lze koupit v pražském knihkupectví Kiwi).

    V severních městech Samsun a Trabzon na černonomořském pobřeží východního Turecka je k vidění řada byzantských památek. Na jih od Trabzonu spatříte vysoko na skále ortodoxní řecký klášter Sumelas. V horách kolem města Rize můžete navštívit malebné čajové plantáže, místní kouzelná krajina zve k mnoha nenáročným trekům a vycházkám.