Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > Asie > Thajsko

Thajský ostrov Samui

Ivan Brezina / 4.12.2007

Třetí největší thajský ostrov leží v Thajském zálivu asi čtyřicet kilometrů od pevniny. Letadlem z Bangkoku to sem trvá jen necelou hodinu, nebo můžete použít levnou lodní linku z přístavu Surat Thani. Až do 70. let minulého století byl Samui zapomenutým světem rybářů a pěstitelů kokosů. Dnes je jednou z nejrychleji se rozvíjejících thajských turistických destinací. Kromě běžných plážových atrakcí tu ale najdete i věci, které byste nejspíš nečekali.

Zaměstnané opice

Jednou z nich je opičí škola, ve které se mladí makakové učí, jak lidem pomoci se sklizní kokosů. Výcvik mladé opice trvá asi půl roku. Inteligentní zvíře pak za den dokáže ukroutit až dvě stě ořechů. Šplh do koruny palmy je pro něj hračka, stejně jako rozeznání těch nejzralejších kusů. Očesané kokosy pak jen stačí otevřít mačetou - kokosové mléko zažene v horku žízeň líp než ledově vychlazená limonáda. Domorodci ale ořechy pěstují hlavně kvůli tučnému vnitřku. Usušením na slunci z něj vznikne tzv. kopra, nezbytná surovina pro výrobu kokosového tuku, ceněného v kosmetickém průmyslu. Na zemi zbudou hromady kokosových slupek. Ani ty ale nepřijdou nazmar. Dovedné ruce thajských promění “odpad” ve vyřezávané kokosové krabičky na barevná mýdla, svíčky a šperky.

Sloní trek

Jen o kousek dál se v džungli rozložil sloní kemp. Do sedátka na sloních zádech nastoupíte ze speciální plošiny. Pád z výšky zhruba tří metrů by jistě nebyl příjemný. Průvodce vás ale nahoře připne bezpečnostním pásem jako v autě a na pomalé houpavé pohyby si rychle zvyknete. Trek na sloních zádech trvá asi hodinu. Pak z dálky zaslechnete hukot vodopádu.

Přírodní lázně

Vnitrozemí ostrova Samui odvodňuje několik říček.Centrální kopce se šplhají do výšky až šesti set metrů, takže tu řeky mají poměrně velký spád. Největší dvacetimetrový vodopád se jmenuje Namuang. Velká laguna u jeho paty je přírodním koupalištěm, jako vystřiženým z katalogů cestovních kanceláří. Protože nahoře v džungli nejsou žádné vesnice, voda je tu krásně čistá. Osvěžující koupel ale kupodivu vyhledávají většinou jen Thajci.

Škorpióní divadlo

Pořádný adrenalin můžete zažít na nedaleké škorpioní show. Ale nebojte se: i kdybyste její šestinohé “herce” náhodou potkali někde v džungli, jsou tak plaší, že by před vámi sami utekli. Thajští artisté si škorpióny hustě pokrývají obličej, strkají si je do kalhot a do úst…Tohle hrůzostrašné číslo se dá samozřejmě vysvětlit tím, že škorpionům byly předem odstraněny jedové žlázy. Na své cvičitele ale kupodivu neútočí. Dokonce to vypadá, že se jim na jejich tvářích docela líbí. Doma to však raději nezkoušejte.

Novodobá Buddhova zahrada

Kopcovitá džungle v jižní části ostrova Samui ukrývá místo, zvané „Kouzelný park“ nebo také „Tajná Buddhova zahrada“. Začal ji budovat pěstitel ovoce jménem Nim Thongsuk v roce 1976, když už mu bylo skoro osmdesát let. Dokonale se mu povedlo využít horský terén, do kterého zasadil stovky soch znázorňující výjevy z buddhistické a hinduistické mytologie. Buddhovou zahradou protéká potok s několika vodopády, na jehož březích najdete nejrůznější betonová vodní zvířata. Tak například želva je v thajském buddhismu symbolem dlouhověkosti a ryba zase značí moudrost, soucit a umění vhledu. Celek vzdáleně připomíná japonské meditační zahrady. Co na tom, že tohle místo náboženské tradice je uplácáno ze železobetonu?

Dvanáctimetrový symbol

Symbolem Samui se však stal chrám Velkého Buddhy, který hlídají na severním pobřeží mytologičtí hadi nágové. Dvanáctimetrová socha, tyčící se vysoko nad přístavem, tvoří přirozenou krajinnou dominantu. Každý návštěvník ji spatří už při příletu, zatímco jeho letadlo klesá na přistání. Na její pozlacení prý bylo třeba pět kilogramů ryzího zlata. Ačkoliv byl chrám vybudován až v roce 1972, není to ale žádná mrtvá památka – k soše se každý den přicházejí modlit stovky domorodců. Většina z nich prosí o ochranu a pomoc před nějakou důležitou životní událostí. Studenti si tu chtějí vymodlit štěstí před zkouškou, podnikatelé před uzavřením důležitého obchodu, ženy před svatbou. A pokud se jejich přání splní, vracejí se Velkému Buddhovi poděkovat.