Šumava na kole křížem krážem

Skryje

Večer končíme denní trasu na veřejném tábořišti „Ahoj“ ve Skryjích. Cena je 20 Kč za stan, 20 Kč za osobu a 5 Kč za kolo. Do noci popíjíme v sympatické srubové krčmě a zjišťujeme, že fyzicky na tom nejsou po dnešku nejhůře holky, ale překvapivě Dědeček.

Spálené Poříčí

K ránu trochu sprchlo. Dědeček se Šeldou si k snídani kupují piva, řídíce se heslem „Večer chutná, ráno pomáhá.“ Dlouhým stoupáním opouštíme údolí Berounky. Míjíme zámeček ve Spáleném Poříčí, když si Šelda dává závody do vrchu s nějakým asi dvanáctiletým cucákem. Dopadlo to podle očekávání. Šelda mu asi na čtyři sta metrech o tři sta devadesát ujel.

Blovice

Ze sluníčka jsme leklí žížní, a tak je nám fuk, jestli „jarošovský“ nebo „mirošovský“ pivovar, a v Mirošově se konečně občerstvujeme. V Blovicích hledáme hospodu, kde vaří, ale je to nečekaně nesplnitelný úkol. V bufetu u nádraží si kupujeme utopence a po jeho konzumaci hodláme pokračovat dál. Místo toho jsme zde vytuhli téměř dvě hodiny a Marcelka si i drobítek pospala.

Měčín

V 19:00 hod. jsme v Měčíně na fotbalovém hřišti, kde právě hrají místní „Staré gardy“ proti sobě. Trochu fandíme. Domorodci nám doporučují asi tři kempy, kde bychom mohli přespat. Nejbližší je ale šest kilometrů daleko a nám už se dnes opravdu, ale opravdu šlapat nechce. Ptáme se tedy rovnou, jestli bychom nemohli přespat na zdejší tribuně a oni na to, že jo. Proč nám to nenavrhli rovnou?

Klatovy

Kdybych se neřídil pravidlem, že všechny nemoci při cestování jsou psychického rázu, řekl bych, že mám rýmu jako trám. Už od samého rána bojujeme s protivětrem. V Klatovech okupujeme záchody na čerpací stanici, kde provádíme ranní hygienu i „to ostatní.“ Pak si kupujeme v prodejně Spar snídani a schováváme se před deštěm, což podle Dedečka není déšť, ale jenom taková „letní babka.“

Nýrsko

V dálce už se rýsuje Šumava. Dva kilometry před Nýrskem nás dohání další „letní babka.“ Do hotelu na náměstí přijíždíme řádně promočeni. I když je poledne, tak se nevaří, neboť jediným kuchařem, kterého v celém hotelu mají, je sádrový trpaslík stojící v rohu pod televizí. Všichni máme obličeje červené, ošlehané od větru. Výjimkou je Dědeček, ten to má z chlastu. Holky hrají kostky, my koukáme na televizi na fotbal a všichni dohromady pijeme piva a čekáme, až přestane pršet. Turci porazili Koreu 3:2. Jak důležitý okamžik v životě obyvatele České republiky?