Jedná se o menší stan ze série expedičních stanů, určený pro 2 osoby a opravdu se tam na spaní vejdou osoby jen dvě, avšak krásně se všemi věcmi. Na společenský večer se však vtěsná až 7 osob, byť velmi nepohodlně. Ložnice má totiž tvar nepravidelného šestiúhelníku s rozšířením v bocích, kde si člověk sedne, ne však vyspí. Stan má samonosnou konstrukci ze 3 duralových tyček o průměru 8,5 mm, které se kříží ve 4 místech, což zaručuje velmi dobrou stabilitu ve větru i sněhu. Dvě dlouhé tyčky se provlékají síťovaným tunýlkem, třetí, kratší prut je pak napříč do špiček bočních rozšíření s uchycením pomocí plastových masivních háčků. Vnější stan se uchytí k vnitřnímu pomocí plastových spon a zahákne se do tyček stahovacími popruhy. Stan lze relativně rychle postavit i v jedné osobě, byť je trochu práce s posouváním tyček tunýlky. Tento model má dvě apsidy, což je vzhledem k poměrně velkému interiéru možná zbytečný, ale příjemný komfort. Apsidy jsou však trochu kamenem úrazu v extrémnějších podmínkách – jejich vypnutí je nezbytné a zároveň je k tomu potřeba kolíků, což je ne vždy realizovatelné. Kolíky lze však nahradit kamenem či sněhem. Vnější stan je z polyesteru s výškou vodního sloupce 5 000 mm, s dvěma větracími otvory a samozřejmě s légou přes zipy na suchý zip. Zip je otvíratelný zdola i shora, což je velmi praktické např. při vaření v apsidě. navíc je po celém obvodu vybaven sněhovým lícem, což sice přidává na hmotnosti, několikrát jsem už ale tuto výhodu ocenila. Límec lze zatížit nejen sněhem, ale i kameny, což přispěje ke zvýšení tepelného komfortu i stabilitě a ukotvení stanu. Vnitřní stan je z prodyšného nylonu ripstop. Příjemná žlutá barva navozuje pocit slunečného počasí, což může někdy pěkně překvapit. Na vchodových dveřích je horní polovina ještě vybavena rozepínací komáří síťkou. Uvnitř ložnice je 6 velkých praktických kapes u nohou i hlavy, na stříšce je olivkami pověšená polička. Na ni však doporučuji jen sušit velmi lehké prádlo – při každém posazení totiž člověk do poličky drcne a vysype si vše na záda. Příjemná je prodyšná síťovaná střecha ložnice, kde spletí jednotlivých vrstev lze prostrčit ruku a otevřít například vnější větrání z vnitřku stanu. Tato síťka mě však již dvakrát vypekla – v létě ve Skandinávii tento průchodný labyrint rozluštili i komáři, v zimě nám naopak díky špatně vypnuté apsidě a vlivem toho se rozepínajícího zipu nafoukal sníh mezi ložnici a apsidu a síťkou nám padal až dovnitř.
Celkově jsem se stanem spokojená, prošel se mnou většími letními výpravami v Evropě i v Asii a absolvoval se mnou již řadu zimních přechodů. Jedná se o stan do extrémnějších podmínek, na kolo či na vodu ho rozhodně neberu. Byť dnes už je na vnější stan používán lehčí, silikonizovaný materiál a podlážka vydrží dokonce výšku vodního sloupce až 10 000 mm, mě stan nikdy nepromokl ani po vícedenním dešti. Abych však zmínila některé drobné vady či nedostatky: Stan je relativně velkoryse řešen, nešetří se všemožnými háčky, zipy a kapsičkami, ale tunýlky na tyčky jsou jen z perforované textilie (síťky). Časem se na krajích začaly vytrhávat. Také se mi po několika letech začínají vytrhávat kovové cvočky (dírky) na zastrkování tyček do řemínků podlážky. S ohledem na značné vypínání lze však podobný vývoj čekat. Překvapuje mě ale středová tyčka. Tím, že je uchycená jen na háčky, nečekala bych nějaký velký vliv na stabilitu stanu, spíš jen na vypnutí tropika. Tahle tyčka už dvakrát nápor silného větru nevydržela. V obou případech vyhrál skandinávský vichr, kdy se mi při bourání stanu opřel do obnažené ložnice a tyčka ve spoji praskla; podruhé jsme při balení dokázali vyhrát my tím, že jsme stan zabalili vcelku (neoddělovali jsme ložnici a tropiko), ale celonoční vichr, kdy se nám stan téměř dotýkal kolen a venku jsme my nebyli schopní rovně stát, tyčku alespoň ohnul. Segment jsem vždy v Holanovi vyměnila, dnes už se nové modely prodávají s tyčemi o průměru 9,5 mm. Cenou za komfort je poměrně velká váha stanu – max. 3,8 kg, min. 3,5 kg. Kolíků je ke stavění potřeba jen minimum, unést se to dá, nové modely zase stáhly váhu o cca 100-200 g dolů. Pro ty, kteří se spokojí s výrazně menším komfortem, ale požadují dobrou stabilitu, můžu doporučit jiný model od Hannahu – Attack, který má jen jeden vstup přes hlavy nocležníků. Jinak podobné modely jako Vertigo vyráběl ještě Coleman za vyšší cenu, a Pinguin. Ten měl však vedení tyček vnějškem, kde se obávám průvěsu tropika pod tíhou sněhu. A nejhorší na konec: Já stan kupovala asi před 5 lety za nějakých 5200 Kč, dnešní nejnovější modely se už dostaly na cenu 8 500 Kč.
|