Rychlebské hory

Rychlebské hory najdeme severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Jeseníkama. Na sever a východ už pokračuje pouze polská rovina. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Doprava do oblasti
Do Rychlebských hor vede cesta přes město Jeseník. Do Jeseníku se lze dostat velmi snadno: jezdí tam rychlík z Brna, vlaky z Ostravy, autobusy z Prahy a Ostravy - to jsou asi všechny nejdůležitější spoje. Z Jeseníku se vlakem dostaneme přes Lipovou - lázně do Žulové, nebo do Ramzové. Autobusy nás můžou zavést až do nejvzdálenější vesnice v Rychlebských horách - Bílé Vody.
Doprava tedy není důvodem, proč se nevydat do Rychleb.

Ochrana oblasti
Rychlebské hory nejsou nijak zvlášť chráněné (jako např. chráněná krajinná oblast, národní park ...). To je sice fajn (protože když si někde postavíte stan a rozděláte oheň, nemůže se stát, že vás načape strážce parku, nanejvýš ožralý myslivec), ale může se stát, že krása Rychlebských hor ustoupí těžbě dřeva.

Mapy
Nejlepší mapa oblasti Rychlebských hor je mapa KČT č.54 "Rychlebské hory", která ale nezahrnuje západní část Rychlebských hor. Tato část je zobrazena na mapě KTČ č. 53 "Králický Sněžník" (obě mapy jsou v měřítku 1   :   50   000). Pokud raději chodíte na "stovkových" mapách, jsou to mapy Kartografie Praha Jeseníky (zahrnuje Jeseníky, Rychlebské hory a Králický Sněžník) a Šumperského vydavatelství Jena.

Kam teda vyrazit
V Rychlebských horách lze naplánovat hodně zajímavých tras, ať už krátkých výletů, jednodenních túr nebo několikadenního přechodu celého pohoří. Rychleby jsou velmi krásné i v zimě, kdy se dá hodně tras projet na běžkách.

Města a obce v Rychlebských horách
Bílá Voda - obec, která leží v Rychlebských horách nejseverněji, , přímo na státní hranici s Polskem. Je tu nově zřízený hraniční přechod (pro pěší a cyklisty). Uprostřed obce je barokní budova piaristického kláštera a 2 km směrem na sedlo Růženec se nachází zámeček, který slouží jako protialkoholická léčebna.

Travná - obec s hraničním přechodem (2 km od obce), léčivý radioaktivní pramen a kaplička zasvěcená Panně Marii z La Salette (jako jediná v česku). V blízkosti kapličky je křížová cesta. Restauran Waldheim nabízí stravování i šest míst k přespání (pro nouzové případy).

Javorník - městečko v místě osídlení již v prehistorických dobách. Hrad z r. 1307 zbořili při dobývání města v roce 1428 husité, kteří město opustili až po 4letech, kdy bylo vykoupeno papežem.

Žulová - městečko, v jehož blízkém okolí se nachází několik velkých lomů na žulu. Ve středověku stál ve městě hrad, který obývali loupežní rytíři. Z hradu zůstala do dnešních dnů zachována věž, která slouží jako věž kostela.

Turistické chaty v Rychlebských horách
O tom, že Rychlebské hory byly a stále ještě jsou opomíjeným pohořím svědčí fakt, že na celém území Rychlebských hor najdeme pouze jednu otevřenou turistickou chatu (Paprsek). Kromě této chaty jsou návštěvníci odkázáni na ubytování v soukromí nebo ubytovací zařízení, které neleží přímo v Rychlebských horách (obce Javorník, Žulová, Lipová - lázně, Petříkov, Ramzová). V obci Travná jsou dvě turistické chaty (chata Travná a penzion Helios - nebo tak nějak).

chata Paprsek - docela velká horská chata z r. 1932, u chaty je vlek. Tel.: 0649/294100

Významná místa v Rychlebských horách
Rychleby - zřícenina gotického hradu z 13. století. Sloužil jako strážní hrad obchodní stezky z Nisy do Hradce králové. Opuštěn byl v polovině 15. stol. a do dnešních dnů se dochovaly pozůstatky obvodových hradeb a po amatérském archeologickém výzkumu z minulého století upravená věž na vyhlídku do údolí Račího potoka.

Čertovy kazatelny - bizardní rulové skály nad hlubokým údolím Račího potoka a vyhlídkou do již zmíněného údolí.

Hraničky - rozlehlé louky na místě bývalé osady, ze které se zachovala pouze jedna chalupa a dva rybníčky. Na louce a v okolním lese je hodně základových zdí stavení, ve kterých ještě do konce války bydleli starousedlíci.

Vodopády Stříbrného potoka (Nýznerovské vodopády) - soustava několika kaskád s celkovou výškou 15 m. Nad vodopády je malá vyhlídka, ale dá se sestoupit přímo k vodopádu.

Smrk (1 125 m n. m.) - nejvyšší vrchol Rychlebských hor na historické hranici Moravy, Čech a Kladska. Na vrcholu vrcholová rašeliniště, křižovatka turistických cest všech čtyř barev.

Jeskyně Na Pomezí - vápencové jeskyně objevené až v roce 1936 a zpřístupněné o 14roků později. Nacházejí se v blízkosti vlakové a autobusové zastávky, přes léto jsou otevřené každý den kromě pondělí.

Návrhy túr
I když celé Rychlebské hory tvoří 3 nepříliš navazující hřebeny, dá se navrhnout několik hřebenových túr, od krátkých jednodenních, kdy přejdeme jeden hřeben až po několikadenní trek, při kterém projdeme všechny zajímavé místa.

Jednodenní výlety
Těch jde naplánovat docela hodně. Záleží jenom na vás, jest-li se vydáte do severní části (např. Bílá Voda - Růženec - Borůvková hora - Sedm Křížů - Javorník), střední (např. Javorník - Rychleby - Hraničky - Špičák - Žulová; tato trasa je docela časově náročná, a proto si raději zjistěte předem odjezdy autobusů nebo vlaků z Žulové).
Nejčastěji se na jednodenní výlety chodí do oblasti okolo Smrku, protože je nejlépe přístupná (autobusy, vlaky). Můžeme se vydat např. Horní Lipová - Lví hora - Smrk - Petříkov - Ramzová, nebo Žulová - Nýznerovské vodopády - Kovadlina - Smrk - Ramzová.

Všechny tyto trasy se dají projít za jeden den, ale záleží na vašich schopnostech, protože hřeben Rychlebských hor má hodně vrcholků, mezi kterými jsou sedla, které jsou běžně i o sto metrů níž. To znamená, že při stejné vzdálenosti na mapě se nadřete o hodně víc než třeba v sousedních Jeseníkách.

Několikadenní hřebenovka
Nejkratší hřebenovka, která vede po státní hranici a neodbočuje se dá projít zhruba za víkend: Bílá Voda - Růženec - Travná - hraničky - Špičák - Kovadlina - Smrk - Ramzová.
Pokud chcete poznat celou oblast Rychlebských hor, je dobré z hřebenovky několikrát odbočit: Rychleby, Čertovy Kazatelny - Nýznerovské vodopády - Lví hora atd.
Hřebenovka jde taky protáhnout na Králický Sněžník, který hraničí s Rychlebskými horami na západě. Ze Smrku se vydáme přes Paprsek a Kladské Sedlo, které odděluje Rychlebské hory od Králického Sněžníku.

Doufám, že Vám tento článek pomůže při navrhování výletů anebo delších túr. Pokud jste ještě Rychlebské hory nenavštívili, rozhodně se jeďte do Rychleb podívat (jsou krásnější než sousední Jeseníky) a třeba se tam někdy potkáme.