Čínskou provincii Jünnan ohraničuje ze severu ledová tibetská náhorní plošina, z jihu horké pláně tropické Číny. Na břehu jezera Er-chaj tu žije malá komunita rybářů z etické skupiny Bai, lovících stejně jako před staletími s pomocí cvičených kormoránů.
Každý den v osm hodin ráno uhodí čínský rybář Li veslem o kovový bok pramice. Pro jeho cvičené kormorány je to signál, aby seskočili z bidýlek a slétli se pro svou ranní porci drobných rybek. Rybář ale nesmí ptáky nasytit úplně, aby neztratili zájem o lov. Kormoráni se pak rozeběhnou po hladině za vzdalující se loďkou. Vzduch zaplní plácání jejich křídel a plovacích blan. Tradiční způsob rybolovu s pomocí cvičených kormoránů je dnes v Číně na ústupu. Ptáci totiž nemohou konkurovat moderním silonovým sítím a rychlým člunům se řvoucími motory. V jižní Číně tak cvičení kormoráni buď zmizeli, nebo se z nich stala atrakce pro turisty. Jen tady, na břehu jezera Er-chaj v odlehlém čínském podhůří Tibetu, je rybáři dosud používají jako před staletími. Hejno, připomínající opeřené akvabely, pracuje jako přesně sehraný tým. Tři nejstarší ptáci hledají ryby a nahánějí je ostatním. Dvacítka hladových krků nedává rybám mnoho šancí na únik. Když jsou volata ptáků naplněna rybami, musí je lidský vůdce hejna jednoho po druhém pochytat a sebrat jim úlovek. Za odměnu nakrmí kormorány drobnými rybkami. Rybář uprostřed hejna hladových kormoránů teď připomíná scénu z Hitchkokova hororu o vraždících opeřencích. Stejně jako ve slavném filmu tu prý o klovnutí nebývá nouze.
Po návratu z lovu usednou sytí ptáci na bidýlko a spokojeně usnou. Rybář Li se nebojí, že by mu kormoráni uletěli. Kdysi je totiž vybral z hnízda a v průběhu výcviku pak jejich miniaturním mozečkům namluvil, že vůdcem hejna je ve skutečnosti on. Ryby, vyvržené z ptačích volat, skončí na rybářově stole. Liova rozvětvená rodina bydlí už několik generací na hausbótu.
Rybáři od jezera Er-chaj preferují tradiční způsob rybolovu. Cvičené kormorány od nich kdysi kupovali i příslušníci jiných etnických skupin. Za kulturní revoluce přinutila čínská vláda rybáře založit socialistická družstva. Každý den odpoledne vykupují zástupci jednoho z nich na břehu jezera úlovek. Malé rybky a vodní korýše je ale nejprve třeba pečlivě roztřídit. Peníze od družstva dostávají rybáři jen jednou měsíčně a podle jejich slov to stačí jen na základní životní potřeby. Hladem prý ale netrpí - jejich opeření lovci jim totiž zvládnou zajistit dostatek jídla.
Úlovky cvičených kormoránů prodává družstvo majitelům pouličních stánků v nedalekém městečku Dali. Zdejší kuchaři je proměňují v lahůdky proslulé čínské kuchyně. Kromě smažených ryb a vodních korýšů tu můžete ochutnat třeba uzené kachní hlavy či smažené slepičí pařátky. Po dobrém jídle si můžete s muži z národnostní menšiny Bai zabafat z jejich tradiční bambusové dýmky. K tomu, abyste jejím mohutným tubusem správně nasáli kouř z obyčejné cigarety, ale budete potřebovat plíce jako zvon. Protože dým probublává vodou, která ho chladí a zbavuje škodlivých látek, je prý kouření z čínské dýmky relativně bezpečnou neřestí. |