Requiem pro trekovky LaSportiva Tibet GTX

O jejich výběru tenkrát rozhodlo to, že ve své cenové kategorii byly jediný typ, který byl v daném momentě na skladě i ve velikosti pro obry. Po více než 12 celých měsíců dennodenně oddaně nosily svého mohutného majitele s těžkým batohem na zádech po Asii, Africe, Evropě, Jižní i Severní Americe vysokými travami stepí, pískem pouští, bahnem džungle a pralesa, prachem buše, skalami a ledy velehor. Statečně brodily ledové divoké horské toky i hluboký sníh a houževnatě ukrajovaly z několika tisíc ušlých kilometrů po asfaltu, stezkách, cestách i necestách.

Kůže těchto exemplářů největší vyráběné velikosti firmou La Sportiva se s téměř nulovou péčí držela ze všech komponentů nejstatečněji. Svrchní, 2,6 mm tlustá kůže za celý svůj život (kromě mikroprasklinek v ohybech) nikterak výrazně nepopraskala. Což je na tak veliké boty ušité z jednoho kusu kůže, do kterých se při každém kroku opírá něco přes sto kilo energie (včetně krosny), opravdu co říct.

Goretex sloužil do konce svých možností, leč po několika brozeních řekou (vyplavení bot vodou a smradlavým bahnem shora) střídaných třeskutými mrazy na ledovcích a znovu brozením žhavých dun pouště, vypověděl svoji službu.

Tibety trpěly na sklonku života různými ne příliš vážnými neduhy, jako třeba prošoupáním látkového vnitřku bot a vložky, či zpřetrháním původních tkaniček.

Příčinou jejich smrti však byl naprostý rozklad vibramové podrážky. Jen hrdý nápis Vibram na žlutém poli zůstal čitelný na troskách roztrhané gumy podrážky, seč poněkud ožvýkán od ostrých skal. Nejdřív podrážka praskla příčně uprostřed, pod klenbou nohy. Občas jsem tuto prasklinu Petrovi upřímně záviděla. To tehdy, když jsme vylévali vodu z trekovek po brodu hluboké řeky a jemu ta prasklá bota vždy vyschla minimálně o den dřív než boty moje a jeho druhá, zatím neprasklá bota. Prasklina se ale rychle rozšiřovala a podrážka po kouskách odpadávala. Vlastně to byla taková lepra, postihující vibramovou podrážku. O pár dní později se vibramovou leprou nakazila i druhá bota. Nedalo se svítit, rozumné boty do hor na nohu o velikosti kánoe neprodávají na každém rohu, natož v Indii. Díky bohu pod Vibramem je ještě vrstva pevné umělé hmoty (5 mm Nylon, Ibi-Thermo 2 mm, SBR Aircushion), po které se dá nějakou chvíli nouzově chodit, přestože to na skalách dost klouže.

Zanecháváme tedy zesnulé La Sportivy - Tibety - v himalájském podhůří mezi svými – mezi Tibeťany - a jsme přesvědčeni, že to, co my nazýváme definitivní smrtí trekovek, se místním bude jevit pouze jako smrt klinická a že botky zajisté nějaký Tibeťan pomocí buddhistických kouzel vzkřísí. A ony mu, pokud jim poskytne náležitou lásku a péči, ještě poskytnou několikaletou dobrou službu.

Tento příspěvek získal cenu 6.. kola soutěže TESTOVNY o ceny firmy ACRON.