Posvátné ukrajinské krávy

Co šlo z jejich auta odnést, to si Arabové odnesli. Co odnést nešlo, to rozmlátili. Snoubenku brutálně znásilnili a snoubenci usekli prsty na ruce…… Tak pánové, přeju vám dobrou noc.“ Zakončil Dan svoji „pohádku“.
„Ty vole, Dane, jak teď máme usnout?“
Někdy během noci přijelo k naší mucholapce auto. Jsme napjatí co bude. Naštěstí nic, dlouhou dobu na nás svítilo a pak zase zmizelo kdesi ve tmě.

Zakázaná šťavnatá tráva

První noc máme úspěšně za námi. Za rozbřesku nás probouzí pasačka se dvěma kravkami, které se popásají kolem. Jak to tak pozorujeme, i krávy mají různé povahy. Jednu krávu pasačka neustále tluče klackem, aby si alespoň trochu zjednala respekt. Oproti tomu druhá kráva poslouchá dokonale na jakési krákavé zvuky, kterými jí pasačka diriguje. Přišel se rozloučit Kolja. Pasačka nám prozrazuje, že jí hrozí pokuta, protože popásat krávy kolem odpočívadla je zakázáno. Když tady je ale tak šťavnatá tráva…      

Cesty do minulosti

V podhorské vesnici Užok opouštíme údolí říčky Už a uhýbáme z hlavní silnice. Uhýbáme do minulého, možná předminulého, století. Asfalt mizí okamžitě a povrch cesty začal být takzvaně nezpevněný. Uježděná hlína, písek, oblázky, bláto, louže, zvířecí výkaly. Proplétáme se stádem krav, roztaženým přes cestu a přilehlé škarpy. Jsme trošku nervózní. Mezi krávami se nikdo z nás na kole ještě neproplétal a tak ani nevíme, jestli nemohou být agresivní. Nejsou.

Korunované krávy

Na krávy jsme si časem zvykli, protože potkat na podkarpatských silnicích potulující se krávu, je věc tak naprosto běžná, asi jako potkat cizince v Praze na Václavském náměstí.
Když už jsme u krav. Kdosi mi říkal, že krávy jsou na Ukrajině posvátné, že řidiče, který autem srazí krávu, jsou její majitelé schopni utlouci. Možná to bude pravda, ale ne proto, že jsou krávy posvátné, ale proto, že jsou mnohdy jediným majetkem a zdrojem obživy celé početné rodiny. Chudoba v některých částech Podkarpatské Rusi je opravdu veliká, jak jsme se na vlastní oči mohli přesvědčit.