Ponča, poncha, pončopláštěnky

Nejvíce se však změnily použité materiály a střih, kdy některé typy ponč se stávají kompromisem mezi původním obdélníkem a pláštěnkou s rukávy.

Levné, lehké, jednoduché
Indiáni by u současných ponč ocenili vyšší pevnost, hmotnost kolem 500 g a zejména nepromokavost, kterou zaručuje zátěr na použité textilii. Obdélníkový střih ponča redukuje počet kritických míst, jakými jsou u bund zipy, ramena pod popruhy batohů a švy. Proto se k jeho výrobě, na rozdíl od bund, používají levnější nepromokavé materiály. Volný střih ponča nepotřebuje ani prodyšný materiál. Zapařování se neubráníte, ale stačí si v přestávce mezi přeháňkami přehodit přední díl přes hlavu a řádně vyvětrat, nebo vodu během deště jednoduše sklepat. U bund je prodyšnost řešena drahými materiály a speciálními střihy s větracími kapsami a zipy v podpaží.

Alternativní užití
I za deště máte pod oblečeným pončem suchý přístup k batohu. Vybrané modely jsou dokonce vybaveny otvory pro šňůry či kolíky. Zavěšením k větvím a kmenům stromů tak z jednoho či více ponč vykouzlíte provizorní přístřešek V silném dešti vám však poslouží lépe jako žďárák. Je třeba ale dbát alespoň na základní odvětrání, jinak z něho ani tak ráno nevylezete suchou nohou. Maskovací barvy ponč vás jistě budou motivovat i k dalším nápadům, jak pončo využít. Na kolo šije několik firem speciální cyklopončo, které kryje před deštěm cyklistu včetně řídítek a nosiče. Voda se k vám však neomylně dostane spodem - od kol.

Velikosti a rozměry
Čím větší rozměr ponča, tím větší pokrytí, řeknete si. Výrobci nabízí velikosti od S až po XXL. Nepřála bych vám však mít na holeni přilepený až po kotníky dlouhý přední díl a šlapat si na něj při každém vykročení do kopce. Problémem se stává i větrání a přelétavost neúměrně velkého ponča za silnějšího větru. Optimální se zdá být kombinace ponča po kolena a návleků, bez kterých vám voda bude stékat po lýtkách do bot. Délka zadního dílu je na vašem uvážení. Obdélníková ponča s prodlouženým zadním dílem vám zakryjí batoh, ale bez batohu může být zadní délka spíše na obtíž. Ať už se rozhodnete pro tvarově klasické pončo, či pláštěnku s rukávy, vybírat budete i podle možnosti postranního sepnutí. Se zipem však strany snadno sepnete a při větrání rozepnete. S patentky spojíte díly ponča i částečně a výhodou je také jejich přesazení při nesení většího batohu či velkém větru. Druky se však mohou vytrhávat, zipy zadrhávat, zcela sešité pončo nevětrá… Konečné užití záleží zřejmě nejen na potřebách jedince, ale také kvalitě zpracování výrobce.

Pončo nebo bundu?
Při výběru více než s deštěm bojujeme s cenou. Ve srovnání s parametrově podobnou nepropro bundou, vážící průměrně 1 kg, pončo jasně cenově vyhrává. V obalu 10 x 20 cm jej pořídíte již od necelých 900 Kč. Na batoh si pořídíte buď hrb nebo samostatnou pláštěnku, za které přidáte stejně – kolem 300 Kč. Na „kouzelnou“ bundu musíte našetřit ještě minimálně dalších 2 000 Kč. Pončopláštěnku z plastů bez zátěru sice seženete bez problémů v cenových relacích 100 – 400 Kč, ale její životnost a variabilita je s kvalitními ponči nesrovnatelná.

Nepropro oblečení je však bezesporu v náročnějších podmínkách bezpečnější. Neplete se pod nohy a neomezuje majitele v pohybu ani za velkého větru. Pro aktivnější sport a na zimní turistiku, kdy materiály s membránou fungují lépe, se větší investice jistě vyplatí. Zároveň je i pohodlnější při vaření a jiných doplňkových činnostech.

Konkrétní modely a ceny jsem původně chtěla dát přímo do článku, ale nejpřehlednější seznam většiny ponč a pláštěnek na českém trhu jsem nakonec umístila po domluvě s Holan sportem na www.holan.cz. Vaše osobní zkušenosti uvítám v komentářích k článku.