Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > Evropa > Chorvatsko

Podvodní krásy ostrova Šolta

Redakce, Lenka Filipová / 18.09.2002

Doba ponoru: 52 minut Maximální hloubka: 39,3 metru Čas zanoření: 10.8. 2002 v 11.00

Kotvíme u malého ostrůvku poblíž severozápadního pobřeží Šolty. Není zrovna nejlepší počasí, ale to nám dnes nevadí. Přibližně hodinu totiž chceme strávit hluboko pod vodou, kde déšť ani vítr nepůsobí.

S potápěčskou výstrojí a podvodními fotoaparáty já i můj buddy (potápěčský partner) skáčeme do vody. Okamžitě zjišťujeme, že dnešní ponor bude zkouškou fyzické zdatnosti. Potápěli jsme se zde už několikrát, ale takové podmínky jsme tu ještě nezažili. Proti nám se žene silný proud, který obtéká ostrov z obou stran. S nadějí, že u dna bude klidněji, se po chvíli marného plavání na hladině zanořujeme. Většinou se proud vyskytuje maximálně do hloubky šesti nebo sedmi metrů. Dnes je i v deseti metrech dost silný. Stačí ale uplavat ještě kousek a konečně si můžeme „odpočinout“. Klesáme stále hlouběji podél kolmé stěny porostlé žlutými trsovníky, různými druhy menších korálů, pestrými travami. Prohání se tu hejna ryb, v členěných jeskyních se skrývají krabi a veliké stříbrné ryby – mořani. Dokonce zahlédneme i malou chobotnici…

Ve větší hloubce sluneční paprsky pomalu slábnou a pokud chceme vidět skutečnou barvu porostu a ryb, musíme si svítit baterkami.

Najednou se před námi objevuje zcela jiný obraz. Stěna je až do hloubky šedesáti metrů porostlá obrovským množstvím červených rohovitek. Tyto vějířovité struktury jsou vlastně koloniemi několika tisíc polypů. Vytváří zvláštní „černý les“, který se rozzáří jasně červenou barvou teprve ve světle baterky nebo blesku fotoaparátu.

Na mnoha rohovitkách nacházíme vajíčka máčky skvrnité. Jedná se o neškodného žraloka dorůstajícího nejčastěji jednoho metru, který přes den spí hluboko v jeskyních. Na lov se vydává až v noci.

Je to úchvatná podívaná, my ale musíme začít stoupat. Pobyt v tak veliké hloubce si totiž vyžaduje dlouhé dekompresní zastávky a naše zásoby vzduchu pomalu ubývají. Cestou k hladině ještě objevuji v jedné z děr polokraba dlouhoramenného, plachého tvora, kterému se focení zrovna nelíbí. Chvíli se mě snaží zastrašit drobnými klepítky. Potom ale zjišťuje, že se ho vůbec nebojím, a raději se stahuje dále do jeskyně.

Asi v hloubce šesti metrů obeplouváme celý ostrůvek. V jednu chvíli se mi můj buddy snaží něco naznačit. Z jeho gestikulace se domnívám, že zahlédl úhoře. Chvíli zírám do hlubiny, ale vidím jen holý svah s několika osamocenými trsovníky. Teprve později se dozvídám, že asi pět metrů pod námi se promenádoval obrovský kanic. Bohužel barevně splýval s okolím a tak jsem „přehlédla“ jednu z největších ryb Středozemního moře. Existuje mnoho menších druhů, ale kanic hnědý (Epinephelus marginatus) dorůstá až 1,5 metru. V poslední době je však vlivem intenzivního rybolovu stále vzácnější.

Když už se blížíme k lodi, objevuje se před námi veliké hejno jehel, podlouhlých, šíp připomínajících stříbřitých ryb. Majestátně kolem nás proplouvají a jejich štíhlá těla se blyští ve slunečních paprscích. Jak rychle se ale objevují, tak rychle zase mizí. Ještě chvilku si pohráváme s kančíky duhovými, asi 15 cm velkými rybkami, kterých je na dně přímo pod naším člunem veliké množství. Pak už stačí jen pár pohybů ploutvemi a vynořujeme se na hladině. Jsme unavení, ale nadmíru spokojení. !

Chorvatský národní park Severní Velebit

Přečteno 805x