Rady na cesty |
> cesty s dětmi > doprava > nebezpečí > nedej se > praktické > ubytování |
Vybavení |
> jak vybrat > literatura > materiály > novinky > testovna |
Turistika |
> cyklo > expedice > hory > lyže a sněžnice |
Práce v zahraničí |
> zkušenosti |
On-line cesty |
> seriály > blogy > humor |
Nejčtenější články |
Novinky emailem |
Partneři |
Královédvorsko www.Cottage.cz
|
![]() | ČR | ![]() | Afrika | ![]() | Amerika | ![]() | Asie | ![]() | Austrálie a Oceánie | ![]() | Evropa | ![]() | Stř. východ | ![]() |
Honza Ebr / 5.05.2008 |
|
Různé lodě, různé cenyOd nádraží v Milazzu jezdí rychlý autobus do přístavu, kde stačí pár minut k zakoupení lístku a nalodění se na trajekt. Cesta na nejbližší z ostrovů, Vulcano, stojí mimo sezónu asi 8 euro, což není špatné. Mezi ostrovy jezdí tři společnosti. Největší Siremar provozuje jak trajekty, tak rychlé lodě, tzv. Aliscafi. NGI má jenom trajekt a Ustica zase jen rychlé lodě. Zatímco ceny stejného druhu dopravy se mezi společnostmi příliš neliší, rozdíl mezi trajektem a Aliscafem je v desítkách procent. Na druhou stranu je třeba zvážit, že trajekty jsou několikanásobně pomalejší a na vzdálenější ostrovy jedou prakticky celý den. Navíc mimo sezónu na některé ostrovy jezdí jenom jednou nebo dvakrát týdně.Sirné pachy sopky Gran CratereZa hluboké tmy se po dvou a půl hodinách plavby vyloďujeme v přístavu na Vulcanu. Ze dvou nepochopitelných útvarů se vyklubaly osvětlené skály přímo v přístavu. Vesnice má zvláštní atmosféru - až po chvíli si uvědomujeme, že je to nejen rákosem, palmami a větrem od moře, ale především absencí veřejného osvětlení: je tu tma jak v pytli. Tři sta metrů vysoký Gran Cratere tyčící se přímo nad vesnicí o sobě dává vědět sirnými výpary a my se jdeme utábořit s vírou, že musí existovat nějaký směr, který není po větru. Planinu okolo kráteru lemují výstražné cedule, že v přízemní vrstvě vzduchu je vysoká koncentrace jedovatých plynů, a tak stoupáme na protější hřeben.Sopečný rájRáno vidíme celou zajímavou krajinu ostrova. Gran Cratere stojí trochu asymetricky k okraji, okolo něj je část dalšího soustředného prstence, za nímž je zase moře s bezvadnými útesy. Na Lipari je to, co by kamenem dohodil. Vidíme impozantní vrcholky Saliny, vlevo občas v mlze prosvítá obrys Aliciudi a Filicuidi, zřejmá je i Panarea se svými útesy a v dálce za ní poprvé vidíme mystický obrys Stromboli. Po prohlídce vnějšího prstence stoupáme okolo opuštěné rákosové pokladny k hlavnímu kráteru. S přehoupnutím se přes okraj kráterového lemu se zápach stupňuje a už to není jenom sirovodík, ale nejspíš především oxidy síry, co nás žene oklikou po té straně kráteru, kde fumaroly (průduchy sirných plynů ze země) nejsou. Divíme se lidem na fotce v průvodci, kteří jednu z kouřících děr dobrovolně prozkoumávají zblízka. |
|
Přečteno 2045x |
Komentáře |
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() |
| ||
Střípky |
Komerční sdělení |
Štěrba nabízí: |