Nadháněči v asijském pojetí

    Nadháněči jsou fantasticky neodbytní a používají nejrůznějších psychologických fíglů. Pokud se jimi necháte zlákat, bude vás nákup či ubytování stát mnohem víc, protože nadháněči shrábnou na provizi až polovinu toho, co jste zaplatili. Také smlouvání o cenu bude těžší. Někteří majitelé hotelů odmítají nadháněčům za jejich služby platit. Protože jsou nadháněči i mezi řidiči rikš a taxíků, můžete se pak při cestě do vámi vybraného hotelu dozvědět, že je bohužel zachvácen morem, zamořen krysami, vyplaven monzunem, nebo je prostě zcela beznadějně obsazen, ale řidič zná naštěstí jiný, lepší. Aby vás taxíkáři ulovili, číhají často u nádraží a tvrdí, že autobus či vlak nejede, protože spadla silnice nebo se horkem pokroutily koleje.

    Důležitým pravidlem proto v Asii je nevěřit žádným samozvaným rádcům a každou informaci si ověřit z několika nezávislých zdrojů. Nedejte také na povídačky o tom, že vám chce někdo ukázat "bratrův obchod", "přítelovu šperkařskou dílnu" nebo "hotel naší rodiny", vždy jde o nadháněče, který z vaší kapsy zinkasuje provizi. Zvláště sofistikovaným trikem nadháněčů je pověstný jednodenní autobusový výlet z Dillí na Tádžmahál, na který jsme se nachytali i my. Spočívá v tom, že budete kvůli provizím v Agře voženi celý den autobusem od jednoho krámku k druhému a nuceni "výhodně" nakupovat a na Tádžmahál nakonec zbude sotva půlhodinka.

    Nadháněčské fígle jsou dovedeny k dokonalosti v indickém Dillí. V ulicích jsou takzvaná turistická informační centra, která většinou patří protřelým Kašmířanům. Jediná turistická "informace", kterou zde můžete získat, je, že celá Indie nestojí za nic a je nebezpečná. Ráj na zemi je jenom v Kašmíru na jejich hausbótu, kam se lze dostat pouze jejich autobusem. Při noční cestě rikšou z letiště se vám také může stát, že budete zastaveni muži v policejních uniformách, případně na rikšu ze tmy přiletí několik kamenů. Na oko vyděšený řidič vám vysvětlí, že ve městě zuří náboženské nepokoje. Pahárgandž, oblast levných hotýlků, kam máte namířeno, je neprodyšně uzavřen a jde tam o život. Jedinou možností je přežít noc za sto dolarů v nedalekém hotelu jeho synovce a ráno odjet co nejrychleji bratrovým soukromým džípem za dvě stě dolarů na strýcovo velbloudí safari za tři sta dolarů. Jinak vám prý hrozí jistojistě smrt. "Indie?! Ty vole, tam je to pěkně vo držku!", šeptal po tomto zážitku už v bezpečí pražské hospody náš kamarád Spíťa.

    Služeb nadháněčů se dá využít jen v případě, že přijedete do města, kde neznáte žádný konkrétní hotel. Řekněte jim, že hledáte ubytování určité ceny. Tam, kam vás odvedou, požaduje majitel většinou víc, ale trvejte na tom, co vám vaši průvodci slíbili. Většinou nakonec sleví. Ne vždy ale tato metoda funguje - někdy slibují nadháněči naprosto nereálné věci, ukazují fotografie pohádkově levných a přepychově vybavených pokojů atd., ale realita je pak zcela odlišná.