Nejčtenější články

Novinky emailem

Partneři

Královédvorsko
Ubytování, restaurace, turistika ve Dvoře Králové n. L. a okolí.

www.Cottage.cz
Portál o turistice a ubytování v NP České Švýcarsko.

Naše ikona:

ČR

Afrika

Amerika

Asie

Austrálie a Oceánie

Evropa

Stř. východ

KALiMERA > On-line cesty > seriály > Průvodce zimní Itálií

Loučení s Itálií

Honza Ebr / 10.06.2008

Původně jsme chtěli ostrov Stromboli opustit pravidelným nočním trajektem do Neapole, který by nás vyšel stejně draho jako trajekt na pevninu spolu s jízdenkou na vlak, ale byl by mnohem pohodlnější. Již pár dní před odjezdem jsme ovšem pochopili, že s touto noční linkou není něco v pořádku.

Záludnosti strombolského přístavu

Nejprve byla zrušena předchozí plavba, čemuž bychom snad ani nepřikládali zvláštní význam, protože připadla na silvestrovskou noc, ale odmítnutí předprodeje lístků se slovy, že nikdo neví, jestli naše loď vlastně pojede, bylo již varovným znamením. Když jsme kolem poledne v den odjezdu zavítali do přístavu, nečekaný dav lidí nás už nenechal na pochybách, že se něco změnilo. Skutečně - papír u pokladny společnosti Siremar oznamoval zrušení nočního trajektu a zavedení nové denní linky, která měla vyplout každou chvíli. Inu proč ne, kupujeme lístky a už v dáli vidíme blížit se poměrně velkou loď. První pokus o přistání ve zcela nechráněném strombolském přístavu za silného větru s obrovskými vlnami nevyšel, stejně jako ten druhý. A loď po zamávání námořníků ze zádi hrdě odplouvá do Neapole, bez nás.

Na palubě Helgy

Na obzoru se ovšem objevuje další loď, trajekt NGI. Námořníci v Siremaru nám pohotově vracejí peníze (asi největší překvapení celého pobytu v Itálii) a společně se zbytkem davu rychle kupujeme příjemně levné lístky do Milazza u konkurence. Rezavá a rozvrzaná Helga sice nevypadá jako trajekt poslední generace, ale poměrně rychle přistává. Námořníci ženou všechny rychle dovnitř a ven, protože strašlivě se kymácející loď pravidelně silně naráží do mola. Nakonec s žaludkem v krku vyplouváme.

Prolézačky v Milazzu

V Milazzu ještě navštěvujeme místní mys s majákem a fantastickými útesy, jaké jsem ještě nikde jinde neviděl: prolézaní mezi malými příbojovými jezírky, jeskyňkami a do milimetrových vzorů opracovanými skalisky jistě stálo za dlouhé kilometry chůze po téměř nekonečném poloostrově.

Z Kolosea do supermarketu

Nedbaje varování o přeplněných vlacích, vracíme se přes noc do Říma, kde si prohlížíme Koloseum a k vlastnímu překvapení také Palatino, neboť vstupenku jen do Kolosea koupit nelze. Ukazuje se, že to vlastně není tak špatné, protože z Palatina mám rozhodně největší zážitek z vykopávek ve svém životě. Na Parco Leonardo zkoumáme italskou kulturu na základě nabídky v místním supermarketu Auchan. Ta je skutečně neobvyklá, a tak si odnášíme i jogurt s granátovým jablkem a podobné exotické vymoženosti - samozřejmě také náhodný výběr z několika stovek nabízených druhů dezertů. V zemi, která je tak orientovaná na dobrou kuchyni, může být výběr zajímavého jídla kvalitním programem na celé odpoledne.

Čekání na letadlo

Táboříme docela skrytě na kruhovém objezdu pod kolejemi letištního vlaku, kam příjemně neprší. Odletový den trávíme pozorováním letadel z dalekých krajů a vyhlídkovou jízdou místním vláčkem. Zpráva o tom, že naše letadlo bude zpožděno kvůli přívalům sněhu v Praze pak zní v ubrečené ale teplé Itálii trochu nesmyslně.

Kvůli poměrně velkým nákladům na všechny přesuny hromadnou dopravou, lodě i některé památkové vstupy šlo o jeden z nejdražších výletů, jaké jsme kdy podnikli, ale rozhodně také o jeden z nejlepších. Ačkoliv to na první pohled není znát, Itálie je naší nejbližší exotickou zemí. Kdo se do ní vydá, brzy její zvláštní kouzlo třeba i proti své vůli pochopí.