Kyrgyzstán

Základní údaje Víza Ceny Doprava Kam jet?

Základní informace
   Na ploše 199 000 km2 zde žije 4,5 milionu obyvatel, složených z mnoha etnických skupin (Kyrgyzové tvoří jen asi 60%). Hlavním městem je Biškek (do února 1991 Frunze). Mluví se kyrgyzsky, dobře použitelná je ruština. Čas je v Kyrgyzstánu o pět hodin před standardním středoevropským časem.

Víza a formality
  Pro návštěvu Kyrgyzstánu Češi oficiálně vízum nepotřebují, doporučuje se podmínky pro vstup do země před cestou ověřit. Celkově se dá říci, že ze všech středoasijských republik bývalého SSSR vládne v Kyrgyzstánu nejmenší administrativní buzerace, nepočítaje v to ovšem povinnou registraci na OVIRu (atděl víz i registrácii), která prý platí na měsíc pro celý Kyrgyzstán. Na hranicích země s ostatními bývalými sovětskými republikami většinou doklady nikoho nezajímají, kontroly cizinců a vymáhání úplatků jsou spíše výjimkou.

  Nejbližší kyrgyzskou ambasádu najdete ve Vídni (Invalidenstrasse 3/8, Vienna A-1030, tel. 00431-535 03 79, fax 535 03 79 13), v Moskvě (Ulica Bolšaja ordynka 64, tel. 007095/237 44 81, 237 48 82), v uzbeckém Taškentu (Mustaqillik Maydoni 5, tel. 39 45 43) a v kazašské Alma-Atě (Amalgeldy 68A, tel. 63 33 05). Slováci by údajně na rozdíl od Čechů vízum mít měli - bezvízový styk totiž s Kyrgyzstánem nemají. Měsíční vízum dostanou ve Vídni i bez pozvání, stojí 600 šilinků, vyřízení trvá den.

  Pokud se chcete pokusit projet do Kyrgyzstánu z čínského Kašgharu přes sedlo Torugart, měli byste mít kyrgyzské vízum i přesto, že jej oficiálně nepotřebujete - s čínskými i kyrgyzskými a celníky je zde prý jinak těžká domluva. Kyrgyzskou ambasádu najdete v Pekingu na adrese Tayuan diplomatic building, 14 Liangmahe Nanlu, tel. 532 64 58. Jestliže chcete projet přes sedlo Torugart v obráceném směru a nemáte čínské vízum z domova, sídlí čínská ambasáda v Biškeku na adrese Toktogul 196, tel. 22 24 23 (shánět vízum tady je ale až skutečně poslední šance).

  Česká ani slovenská ambasáda v Kyrgyzstánu není, nejbližší je v kazašské Alma-Atě (viz článek o Kazachstánu). ČR má v Biškeku honorární konzulát na adrese 8. mikrorajon, dům 28 - A, Bishkek 720075, tel. 00996/312/512321, 512322, fax 00996/312/512321, 512322.

Peníze, ceny
  Měnou jsou kyrgyzské sumy. Stejně jako v jiných republikách bývalého SSSR nefungují v Kyrgyzstánu cestovní šeky, takže si sebou musíte vzít hotovost v malých dolarových bankovkách. Ve městě Karakul u jezera Issyk-Kul je údajně při výměně dolarů na černém trhu kurz lepší, než v Biškeku. Cenová hladina je v Kyrgyzstánu o něco málo nižší, než v ostatních postsovětských republikách. Pro srovnání - průměrný měsíční plat je zde v přepočtu jen zhruba kolem 25 USD.

  Kriminalita v zemi je údajně menší, než v ostatních státech bývalého SSSR a jediným nebezpečím tak mohou být mimo města divoká zvířata včetně medvědů. Hodit se může několik kyrgyzských slov: sálamat sizbe (dobrý den), rachmat (děkuji), koš kál (nashledanou). Spoustu praktických informací o Kyrgyzstánu najdete na internetové adrese www.soros.org, doména National foundations, Central Eurasia project.

Doprava
  K dopravě po Kyrgyzstánu je dobře použitelná autobusová síť, případně pronajaté auto (cena není příliš vysoká a lze ji usmlouvat). Českým cestovatelům se na delší vzdálenosti vyplatila i vnitrostátní letecká doprava (např. letadlo z Čolpon-Aty do Oše prý stojí skoro stejně jako autobus).

  Zřejmě nejjednodušším způsobem dopravy do Kyrgyzstánu přímý vlak z Moskvy do Biškeku. Pražská cestovní kancelář Regius (Vodičkova 41 /pasáž Světozor/, Praha 1, tel. 02/24 15 20 35, e-mail: regius"Z"praha.ipex.cz) nabízela v roce 1998 jednosměrnou jízdenku na tento vlak za 115 USD. Pokud jedete do Kyrgyzstánu z Kazachstánu, nemusíte si zajíždět do Biškeku - z Alma-Aty jezdí přímé noční autobusy k jezeru Issyk-Kul do měst Čolpon-Ata a Karakol.

  V lednu 1999 nabízeli vybraní pražští prodejci nejlevnější zpáteční letenky do Biškeku za tyto ceny: Nemo-Selecta 19 457 Kč, Atlantis Air Service 19 000 Kč (tříměsíční), Global Express 32 080 Kč, GTS International (speciální ceny pro studenty, déle otevřená letenka) 16 650 Kč. Ceny letenek se mění v závislosti na sezóně.

Kam v Kyrgyzstánu
  V hlavním městě Biškeku toho kromě několika muzeí moc k vidění není, spát se tu dá například v hotelu Aksay (Ivanicinova ul., naproti budově cirkuse) za 5 USD na noc.

  Do zeleného Kyrgyzstánu, označovanému také někdy za "středoasijské Švýcarsko", se jezdí především kvůli divokým a opuštěným horám, kde lze podniknout jedny z nejkrásnějších treků na světě. Mapy kyrgyzských hor najdete kromě pražského knihkupectví Kiwi třeba na internetové adrese www.sfr.fact400.ru/kopylov/ nebo http://mountains.tos.ru, nejpodrobnější popisy některých trekových tras jsou v knize F. Maiera Trekking in Russia & Central Asia (The Mountaneers 1997), částečně i v průvodci Central Asia travel survival kit (J. King, J. Noble, A. Humphreys, Lonely Planet 1996).

  Kyrgyzské hory jsou přístupné i cestovatelům bez horolezeckých zkušeností, ve větších kyrgyzských městech dnes už navíc fungují speciální trekové cestovky, kde si můžete v případě potřeby najmout průvodce. Turistický ruch ale zatím v Kyrgyzstánu prakticky neexistuje, v horách potkáte jen přátelské a pohostinné vesničany, pastevce a lovce, s nimiž si lze domluvit výlety na koních a kupovat od nich levný jogurt a placky. Základní trvanlivé jídlo (nudle, rýži, občas i ruské instantní polévky atd.) do hor lze jinak koupit na trzích ve všech větších kyrgyzských městech. K vstupu do některých horských oblastí je třeba si koupit povolení a navíc ještě zaplatit tzv. ekologickou daň ve výši cca 20 - 30 USD na osobu (bohužel ale není jasné, zda jde o oficiální poplatek, nebo jen o snahu lokálních úředníků namastit si na cizincích kapsu).

  Předlistopadovým českým horalům jsou dobře známy Bohem zapomenuté Fanské hory v nejzápadnějším výběžku Kyrgyzstánu na hranicích s Tádžikistánem, dostupné z města Oš. U tádžických hranic leží i další kyrgyzský horský hřeben, tzv. Pamíroalajský hřbet, který je vlastně předhůřím Ťanšanu. Lze v něm podniknout mimo jiné třeba treky údolími řek Aksu a Karasu kolem pasteveckých táborů, východiskem je vesnice Katran. V Pámíroalajském hřbetu byste si ale rozhodně neměli nechat ujít výlet pod Pik Lenina (7134 m), jednu z nejvyšších hor ve Střední Asii. Z města Oš se vydejte autobusem (který odjíždí jednou denně, vždy, když se zaplní) přes vesnici Gulčo směrem na město Sarytaš. Těsně nad ním silnice překračuje průsmyk Taldyk (3615 m), v jehož nejvyšším bodě vystoupíte a vydáte se asi dva kilometry po horském hřebeni k západu. Směrem k jihu se před vámi otevře úchvatný výhled do údolí řeky Kyzylsú (pokračující do Tádžikistánu), jehož protější stranu tvoří horský masív Pamíru se zasněženým Pikem Lenina. Ze Sarytaše se dá údajně na tento pamírský vrchol (označovaný za technicky nejlehčí sedmitisícovku vůbec) vystoupit, bližší údaje se nám bohužel zjistit nepodařilo. Zkuste se zeptat v cestovkách v Biškeku a v Karakulu. Ze Sarytaše by také měla přes průsmyk Irkeshtam (Erček-tam) fungovat mezinárodní doprava do čínského Kašgharu, tento hraniční přechod do Sinťiangu je ale velmi nejistý. Jakékoli informace o jeho prostupnosti pro cizince směrem do Číny chybí.

  Dalšími východisky k horských trekům v Kyrgyzstánu je například divoké údolí Ala-Archa jižně od Biškeku, město Džalalabád u uzbeckých hranic, nebo město Karakol (na starších mapách Prževalsk) u jezera Issyk-Kul v západní části země, odkud se můžete podívat k ledovcům centrálního Ťanšanu. Pro vstup do tohoto horského masívu, ležícího u čínských hranic jihovýchodně od jezera Issyk-Kul, budete ale nejspíš potřebovat povolení, jež lze získat přes cestovky v Biškeku či Karakolu. Treků se tu dá podniknout spousta, čeští cestovatelé doporučují třeba cestu z Karakolu na vypůjčeném koni do údolí řeky Karakol k jihu kolem vysokohorského jezera Ala-Kol a přes stejnojmenné sedlo Ala-Kol (3860 m) pod ledovce masívu Tersky Alatau k horkým pramenům. Další trek se dá v této oblasti centrálního Ťanšanu podniknout do paralelního divokého údolí řeky Džety-Oghuz ze stejnojmenné lázeňské vesnice Džety-Oghuz (kam jezdí autobus z Karakolu) k bizarním červeným skalám, cestou zpět se pak můžete v lázních vykoupat (variantou je ovšem přejít z údolí Džety-Oghuz přes sedlo Teleti /3800 m/ k severovýchodu k jezeru Ala-Kol).

  Hlavním lákadlem kyrgyzského centrálního Ťanšanu je ale trek pod nejvyšší kyrgyzské vrcholy Pik Pobědy (7439 m) a Khan Tengri (6995 m), ležící v nejvýchodnějším výběžku Kyrgyzstánu u kazašsko-čínských hranic. Z Karakolu se nejdřív vydejte pronajatým autem (cca 60 USD) přes město Inylček (kam se dá také dojet z Karakolu autobusem) na horskou základnu Zastava, kde se dá koupit mapa celé oblasti, případně najmout průvodce. Ze Zastavy vede zhruba dvoudenní trek širokým horským říčním údolím k obrovskému několik desítek kilometrů dlouhému ledovci Inylček. Přes ledovec pokračuje další dvoudenní trek k velkému Merzbacherovu jezeru (3300 m) s ledovými krami. Celá cesta ze Zastavy k jezeru a zpět se dá stihnout zhruba za týden. Na protilehlém konci Merzbacherova jezera pak leží horolezecká základna Majda-Adyr, kam se údajně také dá za 100 USD doletět vrtulníkem ze Zastavy (zajímavá varianta treku pak může být doletět tam a pěšky se vrátit). Vlevo od základny se tyčí vrchol Khan Tengri, napravo Pik Pobědy. Dalším doporučovaným trekem je čtyřdenní cesta na koních z města Narynu k vysokohorskému jezeru Song-Kol, zajímavé hory se také rozkládají kolem jezer Toktogul a Saryčelek v západní části země. Za vůbec nejkrásnější horskou oblast v Kyrgyzstánu je některými cestovateli označováno okolí města Arslanbob ve střední části země, odkud lze podniknout výlet do horského masívu Ferghana.

  Tradici má v Kyrgyzstánu kromě trekkingu i rafting na horských řekách (například Ču, Naryn), jehož organizováním se tu dnes zabývá několik cestovních kanceláří.

  Ve východní části země leží Issyk-Kul, největší vysokohorské jezero na světě (1600 m.n.m.), obklopené hřebeny Ťanšanu. Východisky k návštěvě Issyk-Kulu jsou třeba města Karakol, Čolpon-Ata či Belykchy, všechna dostupná autobusem z Biškeku. Tzv. zóny otdycha na březích Issyk-Kulu už ruští komunističtí papaláši dávno opustili, takže tu najdete levné ubytování, koupání na písečných plážích (teplota vody je prý v létě docela snesitelná) a rybaření. Všude kolem jezera se levně prodává kvalitní hašiš, cizincům se jej nedoporučuje kupovat, protože dealeři bývají často spolčeni s policií. Od jezera se můžete z Čolpon-Aty vydat na cca pětidenní trek k severu před horský hřbet Zajlijský Alatau přes kazašskou hranici na horskou základnu Medeu a do Alma-Aty.

  Proslavené jsou barevné kyrgyzské bazary a staré muslimské památky ve městě Oš u tádžických hranic, kdysi jednoho z center nezávislého středověkého královstvíčka Ferghana a důležité zastávky Hedvábné cesty. Do Oše se z Biškeku dostanete autobusem přes města Toktogul a Džalalabád. Bydlet tu lze třeba za 3 USD na noc v Turbáze Oš (kam jezdí z ošského autobusového nádraží stanice Jihovýchod minibus č. 7), jiní čeští cestovatelé zde ale v pohodě přespali přímo na nádraží v ubytovně pro řidiče.